Konspirační teorie: Islámské spiknutí

Hlavní příčinou vzniku konspiračních teorií souvisejících s islámem jsou teroristické útoky extremistických skupin, které se tímto náboženstvím zaštiťují. Veřejný obraz islámu těžce poškodila jejich ze západního pohledu nepochopitelná krutost, ideologicky podepřená pokroucenou formou poměrně exotického náboženství.

Existuje také skupina lidí, podle které se islám extremismem a terorismem v podstatě vyčerpává, v podstatě je s nimi totožný. Za hrozbu pro západní civilizaci nepovažují náboženský extremismus a terorismus, ale islám jako takový.

Ve svém postoji se zastánci teorie islámského spiknutí utvrzují selektivním výběrem informací a účelovou prací se zdroji. „Jsou schopni vymyslet svůj vlastní islám,“ říká o nich Klára Popovová, koordinátorka projektu Muslimové očima českých školáků. „Například náš projekt prezentují pod názvem Islám do škol, dávají mu přezdívku ‚šátková pohádka‘ a tvrdí, že chceme studenty obracet na islám.“

Všichni lžou

Zastánci této konspirační teorie si vyvinuli dva výrazné mechanismy pro odmítání všeho, co je v ní v rozporu.

Jeden z nich je založený na mylném výkladu pojmu taqíja; podle „dekonspirátorů“ muslimové smí nevěřícím lhát o islámu, případně je to dokonce jejich povinnost. Pokud tedy některý muslim bude popírat, co píšou islamofobní stránky, podle islamofobů jednoznačně lže.

Slovo taqíja opravdu označuje skrývání či zatajování víry – které šíité praktikovali ve většinově sunnitské společnosti. Sunnité tuto praktiku považují za pokrytectví.

Součástí spiknutí jsou podle příznivců teorie i seriózní badatelé zabývající se islámem. Jde podle nich o zaprodance či pátou kolonu. Údajně mají za úkol dělat islámskému spiknutí propagandu a snižovat v očích veřejnosti jeho nebezpečnost. Pokud o islamofobovi tvrdí, že je nevzdělanec, který mluví o věcech, jimž nerozumí, je to proto, že chtějí umlčet šiřitele nepohodlné pravdy.

Jediné důvěryhodné jsou internetové stránky, které názory islamofobů sdílejí. Takové, které vycházejí z nepřesných překladů, dojmů lidí s nulovými znalostmi problematiky. Účelově shromažďující jen informace, které zapadají do předem vytvořeného obrazu. Tento mechanismus samozřejmě není nic výjimečného, je to jeden z typických znaků konspiračních teorií vůbec.

Agresivní antiliberální ideologie

Teorie islámského spiknutí patří k nebezpečnějším z nich. Její stoupenci se totiž sdružují do spolků, které jdou mnohem dále:

• Neuznávají nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Je pro ně nepřípustné, aby muslimové měli na soukromém pozemku modlitebnu.
• Neuznávají svobodu projevu a vyznání. Současná omezení svobody projevu by rádi rozšířili i na veškeré projevy islámu.
• Šikanují své odpůrce. Ti jsou předměty výsměchu, stalkingu, ale i výhružek násilím: „Ano, mám krásnou sbírku asi sto dvaceti e-mailů a facebookových zpráv. Obvykle anonymních. Většinou jsou to spíše urážky, ovšem na různých xenofobních fórech jsou i výroky o kolaborantech, kteří by měli viset a podobně. Dokonce jsem se dozvěděla, že jsem ‚dědičkou nacistických kápí a komunistických pohlavárů.‘“
• Podporují policejní šikanu muslimů. Kontroverzní policejní manévry v pražské mešitě u nich sklidily velmi pozitivní ohlas.

Teorie islámského spiknutí je tedy základem nesnášenlivé antiliberální ideologie. Hrozí reálné nebezpečí, že tato ideologie v důsledku vysoké aktivity a viditelnosti svých zastánců bude napomáhat pokračujícímu omezování svobod všech občanů – nejen muslimů.

Třeba tím, že na základě paranoidních vizí islamofobů nám státy budou chtít určovat, co smíme a nesmíme nosit.

Kromě toho hrozí i bezprostřednější nebezpečí: že začnou vznikat militantní antiislámské skupiny, které se budou uchylovat nejen k výhružkám násilím, ale i k jejich realizaci.