Už jste dnes poděkovali za tekuté vnější jádro Země?

A tak si pogratuluju: kolem datové pouti po reformě psychiatrické péče jsem měl tu radost motat se jako editor. Důležité téma a nebojím se říct ultra deep zpracování.

A tak si pogratuluju ještě jednou: v listopadu jsem dopsal draft románu, navzdory všem pandemickým těžkostem. První zásadní hack: psát hodinu každý den, za rok to udělá hezkých 60 tisíc slov. Druhý zásadní hack: mít manželku, která se bude tu hodinu starat o děti. O tom, jak důležité pro psaní (a jakoukoliv jinou duševní práci) je mít (doslova i obrazně) pokoj a jaké nerovnosti v tomhle ohledu ve společnosti stále přetrvávají, píše na Heroine Klára Vlasáková.

Heroine ještě jednou: Michelle Losekoot popisuje svoje zkušenosti s programem hostitelské péče, který organizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům. A popisuje je vzorně sebereflexivně: „Z určitého filozofického pohledu je pomoc vlastně krádež.“

Polský sociolog a kulturolog Jan Sowa je moudrý jako sova: „Často říkáme, že demokracie znamená parlamentarismus, a také, že znamená vládu většiny. Ale parlamentarismus není vláda většiny, je to vláda těch nejlépe zorganizovaných a nejodhodlanějších menšin.“

Na webu ČT Art zkompilovali archivní reportáže z českých nudapláží. Jednou z nejpříjemnějších loňských novinek pro mě bylo dojet si na kole z centra Brna na přehradu, všechno shodit, zaplavat si a pak zase šlapat zpátky do města. Tak jsem si teď řekl, že bych mohl k české historii nudismu a naturismu nastudovat víc a naservírovat vám to tu, jenže! V knihovně nic. V digitální knihovně nic. V databázích diplomek taky nic. Pokud mi nějaká práce unikla, laskavě prosím o tip, a pokud skutečně žádná zatím nevznikla, laskavě prosím o její napsání.

Anglicky

Natalie Wolchoverová toho ví hodně o Webbově teleskopu a nebojí se zeptat.

Přes bizarní seznam podceňovaných věcí, za které můžeme být vděční, jsem objevil blog Dynomight. Neméně zábavný je post o tom, o čem se nemluví. Banálnější, ale v těchto dnech testujících naše novoroční předsevzetí pořád praktický je návod na běhání bez bolesti.

Paul Butler byl k myšlence, že by tržní hospodářství systematicky vytvářelo úplně zbytečná zaměstnání, nejprve skeptický. Herní model „play to earn“ mu vyjevil, že měl David Graeber s prací nahovno přece jenom pravdu.

Grafton Tanner píše o miliardovém byznysu s hudební nostalgií. Žánr spotifycore jsem neznal.

Lyn Aldenová obsáhle porovnává blockchainy fungujícími na principech proof of work a proof of stake. Celý její investiční blog je plný takhle vyfutrovaných textů, byť víc o akciích a ETF než kryptoměnách.

Vitalik Buterin razí novou politickou osu: buldozeři vs. vetokrati. Chytlavé. V malém měřítku (městské části, obce, kraje) jsem buldozer, ve větším (státy, federace, OSN) vetokrat.