Co nešlo a už jde, a co šlo a nejde už. Máme pro vás nový Finmag newsletter
Chytré čtení nejen o tom, co dal a vzal technologický pokrok, ale taky o tom, co dávají lysohlávky a bere pervitin.
Jen podle 12 procent lidí „globalizace představuje pro Česko především příležitost pro prosperitu“. A jen podle čtyř procent sociální dávky většinou pobírají jen ti, kteří je potřebují. (Zvýraznění je moje: ona je to totiž velmi vstřícně položená otázka, a stejně.) Vyplynulo to ze studie agentury STEM a České spořitelny. Přečtěte si ji, ať na výsledky prezidentské volby nekoukáte jak husa do džbánu: analýza s vizualizacemi, rozhovor Davida Klimeše s Martinem Buchtíkem.
Ohlasy na bratislavský teroristický útok: zakladatel Teplárny Roman Samotný žaluje a Vratislav Maňák píše líbesbríf fašounovi. „Fašoune, lásko moje! Budeš se ošívat, ale i když nás zkoušíš rozdělit kulkou, my dva jsme spolu nerozlučně spjatí. Kdybys totiž v hloubi duše nevěřil, že jsme ve skutečnosti, tam někde v úplných základech, stejní a stejně lidští, nemohl bys přece čekat, že mě vystrašíš.“
Na Alarmu zůstaneme, rozjel dva mimořádné cykly: Saša Uhlová nádeničila v západní Evropě a Pavel Šplíchal s Apolenou Rychlíkovou sepsali malé dějiny pika. U té série o pervitinu jsem se místy malinko ošíval (o průkaznosti popisovaných experimentů s krysami si myslím svoje), nicméně svéráz národního frkání je téma obrovské a doteď buď přehlížené, nebo nebezpečně zjednodušované. Takže díky.
Newsletter z kuchyně Finmagu
Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
Ve středu jsem byl na Běžných selháních, což je český celovečerní film, který nepředpokládá, že volný čas nejraději trávíte v obchoďáku nebo ve Špindlu. Takže unikát. Scénář napsala Klára Vlasáková, se kterou pro web ČT Art vedla rozhovor Leny Kužvartová. „Každý z nás má tajnou touhu, aby se dostavilo něco, co nám náhle změní život, obrovsky ho zjednoduší, a zároveň na něj vrhne určité světlo, díky němuž budeme už napořád vědět, jakým směrem chceme jít, na čem nám skutečně záleží.“
Vyhánět děti od konzole, aby si místo tvůrčí hry v Minecraftu jezdily dokola na autodráze? Jít jim vzorem a nekoukat do telefonu, pak ale zůstat přes víkend odstřiženi od praktických informací a, well, od jiných dospělých? Není jednoduché vychovávat malé digitální domorodce ke zdravému vztahu k technologiím, pedagogové Jiří Zounek a Libor Juhaňák ale v rozhovoru s Martinou Fojtů nabízejí dobré záchytné body.
Anglicky
„Většina věcí, které dennodenně dělám, byla před třiceti lety nemyslitelná,“ otvírá Adam Hunt svoji sympatickou, byť místy až příliš nadšenou oslavu technologického pokroku There was no great stagnation. Plno neokoukaných argumentů, proč zpomalení některých statistických ukazatelů, jako je HDP, ještě neznamená plošnou stagnaci. Pomněte například pokrok v oblasti psychoterapie!
Ke kafi ku poslechu máme...
Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.
Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!
Adamův úvodní postřeh jde mimochodem obrátit v otázku, co z toho, co mohl člověk dělat před třiceti lety, už dělat nemůže. Největší rozdíl: po světě se dalo pohybovat anonymně, žádné kamery, žádné mobily, žádné komerční testy DNA, samá hotovost. Taky šlo kouřit ve veřejných prostorech a užívat si stabilnější klima a konec dějin.
Na Radio Bostrom si můžete poslechnout profíkem načtené bangery filozofa Nicka Bostroma, zakladatele Institutu budoucnosti lidstva. Skvělá věc, kterou by si zasloužil každý veřejně působící intelektuál a intelektuálka. A abychom na Bostroma nalákali ty, kteří ho neznají: zabývá se mimo jiné způsoby, jakými by se dalo za dalších třicet let zničit lidstvo, ale dnes to ještě nejde a máme proto šanci tomu zabránit.
Začala sezona lysohlávek, čas připomenout rizika: například vás mohou postrčit z „tvrdého materialismu“ ke spirituálnějším pohledům na svět, a to dlouhodobě, nejen při tripu. Nalezenou korelaci vědci zreplikovali v dvojitě zaslepené, randomizované, kontrolované studii, takže fakt bacha: obchodníci jsou na předvánoční sezóně závislí.
Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:
- Zase ta válka. A k ní ve Finmag newsletteru i nesmrtelnost a Nobelovka
- Inteligence, inteligentní služba, příliš mnoho inteligence. A newsletter je tu
- Nevěřte všemu, co se šušká. Umělá inteligence ve Finmag newsletteru
- Jak na generování obrázků a textů. Tipy ve Finmag newsletteru
- Těžká doba i pro tlachání u piva. Finmag newsletter o energiích a Rusku
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Související témata
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu