Daňové úlevy

Nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se výměnou za zavedení elektronické evidence tržeb (EET) chystá podnikatelům taky ulevit, hlavně pak těm v gastronomii. Jedním z revolučních opatření má být přístup státu ke spropitnému: takzvaná dýška budou legální příjem, ale osvobozený od daní. Je to dobrý nápad? Zeptali jsme se za vás.

Česko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě, má poměrně nízkou zadluženost a těší se dobrému ratingu. Příznivou situaci bychom mohli využít k tomu, abychom nakopli byznys a pořídili si ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. V programovém prohlášení chystaného kabinetu se však skrývá varování, že tuhle šanci můžeme pohřbít.

Funkční zaměstnanecké akcie byly v Česku dlouhá léta jen pověstnou chimérou. Snahy sice byly, ale nikdy se to nepovedlo. Nyní se to mění. Poslanecká sněmovna v rámci zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů schválila klíčovou úpravu pro poskytování zaměstnaneckých opcí, která z téhle instituce dělá konečně funkční nástroj.

Sázka na startupy tmelí politiky zleva i zprava. Dočkáme se konečně receptu na ekonomický růst po vzoru Španělska či skandinávských zemí?

Flexibilnější pracovní úvazky, lepší přístup ke kapitálu, méně administrativy a byrokracie. Vedle funkčních programů pro zaměstnanecké akcie to jsou hlavní věci, po kterých už léta volají mladé a rychle rostoucí firmy nejen v Česku. Nyní se zdá, že se konečně dočkají: v tuzemsku se rodí nový startupový zákon, který by měl dosavadní neduhy minimálně zčásti napravit.

Ve světě investic je Martin Luňáček známým jménem. Jako produktový ředitel investiční platformy Portu má na starosti i důchodová spoření a doplňkové investiční produkty. Ví tedy, jak se Češi zajišťují na stáří. Změnila se nějak praxe poté, co česká vláda uvedla doplňkový investiční produkt (DIP)? „Téměř osmdesát procent z peněz uložených v penzijních spořeních se stále nachází ve velmi konzervativních fondech,“ upozorňuje Luňáček v dalším díle Finmag podcastu s tím, že lidé takto fakticky o peníze přicházejí.

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou novelu zákona o DPH. Laickou veřejnost pravděpodobně nejvíc upoutá, že nakonec nekončí omezení odpočtu pro drahé služební vozy, přezdívané Lex Ferrari. Pro většinu podnikatelů ale budou mnohem podstatnější jiné změny. Přinášíme přehled toho nejdůležitějšího.

Vyšší zdanění právnických osob, rozsáhlé změny v DPH či omezená uznatelnost odpočtového auta. Daňové a legislativní změny roku 2024 přináší povětšinou vládní konsolidační balíček. Co všechno se nás hrne a jak moc se v tom vyznáte? Otestujte se v našem kvízu.

Kdo bude chtít dál využívat daňové výhody u investičního životního pojištění, přijde o možnost vybírat z něj volně peníze. Zůstane pak příspěvek na pojištění oblíbeným zaměstnaneckým benefitem? Nevezmou (nebo neberou už) někteří zprostředkovatelé změnu za záminku ke zbytečnému rušení pojistek a nucení pojistek nových? Nebudou změny mít nějaké jiné, nechtěné důsledky?

Český důchodový systém dozná dalších změn. Měly by se týkat především možnosti „vypůjčení“ peněz z třetího pilíře, způsobu výpočtu státního příspěvku či zakládání penzijních smluv dětem. O plánovaných novinkách jsme si povídali se spolutvůrcem „reformy důchodové reformy“ Vítem Samkem.

Diskuze o živnostnických paušálech, která v posledních dnech probíhá na Finmagu a Peníze.cz, ukazuje poměrně zásadní nepochopení jednak účetnictví, ale i toho, jak vlastně funguje politicko-ekonomický systém, ve kterém žijeme. Využívám tedy této příležitosti, abych připomněl některé učebnicové poučky a zasadil je do správného kontextu. To je důležitější než názory na účetní pravidlo, o kterém nikdo z nás beztak nerozhoduje.

Pravdivá zpověď narkomana daňových úlev.

Prvním lednem roku 2013 vejdou v platnost změny třetího pilíře penzijního systému, dosud tvořeného penzijním připojištěním. To se nyní zakonzervovalo a má dožít vedle nového doplňkového penzijního spoření. Zprostředkovatelé brzy začnou vypočítávat klady nového uspořádání. Zkusíme pro vyváženost najít i zápory, klady přitom nezamlčujíce.

Co si myslí Tomáš Prouza, Lukáš Kovanda, Martin Prokop a další osobnosti ze světa financí o zavedení takzvaných předdůchodů?