Články na téma: Dánsko

Za jedinou speciální figurku dostanete klidně 300 tisíc korun. Výnosné „kostičkové portfolio“ nezabírá místo a vlastně nemusí být ani z plastu. Jen si s tímto investičním aktivem nepohrajete.

Obstáli by Gróňané jako ropní magnáti? Kdo ví, nepochybně by ale dokázali z psích spřežení či sněžných skútrů přesednout do Rolls-Royce či Bentleye se stejnou lehkostí s jakou šejkové z Perského zálivu přesedlali z dromedárů do luxusních limuzín.

Rusko je velké, největší na světě. Saje ropu i plyn a roste. Nejnověji se rozšířilo jak na Krym, tak do oblasti severozápadního Tichomoří. Jeho dalším cílem je Arktida.

První díl našeho rozhovoru s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank sice skončil happy-endem a větou: „A všichni žijí šťastně až do smrti,“ jenže důvodů k radosti bylo pramálo. Dánská cesta plná státních regulací nedávala smysl ani Steenovi, ani mě. Pokusil jsem se mu popsat, proč se bojím, že naši politici inspiraci Dánskem berou opravdu vážně, když zvyšují DPH, zabíjejí drobné podnikání a chrlí koncepci za koncepcí. V tomto momentě můžeme na naše povídání znovu navázat Steenovou odpovědí...

„Lidé se dnes víc starají o profil na Facebooku, než o to, kam směřuje jejich země. Pojďme si radši koupit láhev dobrého vína, a rozhodně nemusí stát majlant, a bavit se politice, filozofii nebo ekonomice.“ Na láhev sice nedošlo, rozhovor s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank Steenem Jakobsenem přesto rozhodně nudný nebyl.

Nassim Nicholas Taleb napsal první dlouhou knihu od kultovní Černé labutě. V novince Antifragile propaguje stoický přístup k investování i životu a vysvětluje, proč by kapitáni měli jít ke dnu s lodí.

Když začátkem roku 2002 lidé dostali do rukou eurové bankovky a mince, byla to velká sláva. Ale někteří již věděli, že euro není dobrý projekt. Dokonce i někteří z těch, kdo euro pomáhali prosadit.

Česká republika by měla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku na „záchranu eura“. Rozvířila se bohatá domácí debata ohledně její vhodnosti či nevhodnosti. Tato debata však míjí jeden podstatný bod: proč a jak by vlastně měnový fond měl zachraňovat euro?

Nedávno jsem dostal otázku, zda má koruna ještě smysl v globalizovaném světě, kdy se peníze počítají na tisíce miliard eur nebo dolarů. Odpověděl bych jednoduše. Každá ekonomika, která je relativně chudá a hodlá dohánět bohatší sousedy, má jen dvě možnosti. Buďto se může spolehnout na posilování domácí měny, anebo na růst objemu peněz v ekonomice.

Věci veřejné si všimly pozoruhodné shody: zdraví národa je na tom stejně špatně jako jeho veřejný rozpočet. Chtěly oboje vyřešit hranolkovou daní, návrh ale v červenci padl pod vládní stůl na kupičku odhozených dobrých nápadů i fantasmagorií. Do které kategorie daň na cukry a tuky patří?

Jsem Američan, nikoliv náhodou zrození, ale volbou. Hlasoval jsem nohama a stal se Američanem, protože miluji tuto zemi a domnívám se, že je výjimečná. Ale když se dívám na dnešní svět a na silný proud technologických změn a globální konkurence, jsem z toho nervózní. Patrně nejvíce mě znepokojuje skutečnost, že zatímco tyto tendence sílí, Američané se zdají neschopni pochopit rozsah výzev, kterým čelíme. Navzdory medializovaným tlachům u vzestupu Číny většina Američanů vychází z předpokladu, že USA jsou i nadále světovou jedničkou. Ale je to pravda?

„Dostali jsme se, Pavle mladší, velmi razantně a přitom logicky od ekonomie k politice, která zajímá lidi asi jako vzduch - dokud jim nezačne dramaticky docházet jako v uvízlé ponorce. Takže konkrétně: Nevzpomínám vládu České republiky, která se tvrdě a přitom úspěšně ubránila ďáblovu pokoušení – vykoupit si příští mandát voličů bezbřehým plundrováním státní kasy. Je ta jedinečná šance pro reformy, kterou teď představuje pohodlná většina ve sněmovně, už promarněna? A žije-li dál, tak v čem?“ ptá se spisovatel Pavel Kohout ekonoma Pavla Kohouta. Ten odpovídá.