Články na téma: diskriminace
Diskriminace je nespravedlivé nebo nepřátelské zacházení. Může být mířena nejen proti jednotlivci, ale také proti celé skupině. Zakládá se na určitých charakteristikách, například na pohlaví, věku, barvě pleti, náboženství a další. Diskriminace může být zjevná nebo skrytá, stejně jako přímá nebo nepřímá.
Přímá diskriminace znamená, že s osobou nebo skupinou je zacházeno na základě dané charakteristiky, například pokud na pracovní místo není přijata žena, protože je ženou.
Nepřímá diskriminace bývá skrytější, například pokud při pohovoru o práci je požadována zkušenost minimálně 5 let v oboru. Tím jsou diskriminováni absolventi a mladší uchazeči, kteří tohoto nemohou dosáhnout.
Diskriminace se může objevovat ve všech aspektech života, od profese, osobního života po zdravotní péči nebo vzdělání. Mnohé země mají ve svém právním systému zakotveny zákony proti diskriminaci, kterými se snaží poskytnout právní ochranu obětem. V České republice je to zákon č. 198/2009 Sb, o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací.
Další články na téma diskriminace najdete na Peníze.cz.
Něco tady smrdí. Místo prestiže zavání mistrovské zkoušky diskriminací
Titul „mistr“ kdysi v řemesle něco znamenal. Získat ho nebylo snadné – člověk musel skutečně ukázat, že něco umí. Stát ho teď chce znovu vzkřísit. Jenže tahle „pečeť kvality“ může mít i svou odvrácenou stranu.
Brusel do Česka doručí genderovou revoluci. Bude dalším hřebíčkem do rakve byznysu?
Do české kotliny se blíží genderové regulace. A s nimi dorazí další příděl administrativy zaváděné ve jménu sociálního pokroku, který nás zase o kousek posune k centrálně plánované ekonomice. Na pozoru by se měly mít hlavně firmy s ryze mužským vedením.
Povinný podíl žen ve vedení firem? Genderové kvóty ničemu nepomůžou, spíš naopak
Vláda se chystá zavést genderové kvóty. Dorazily z Bruselu a neprospějí firmám, bankám, ekonomice ani samotným ženám, kvůli kterým budou implementovány.

Jednoho malého sexistu Google vyhodil. Velkým pomáhá
Google nepodporuje pestrost na pracovišti z lásky k rovnoprávnosti, ale proto, že ho předsudky brzdí v podnikání. Jedním z jeho nejvděčnějších klientů jsou paradoxně extremisté, kterým usnadnil přístup k publiku i penězům.

Proč se Čunek nepřejmenuje na Horvátha?
Pokud jsou v Česku bílí diskriminování ve prospěch Romů, jaký tedy dává smysl, že si Romové mění příjmení na česká a hlásí se k české národnosti, zatímco naopak se to neděje?

Dvojí ceny. Co máte proti diskriminaci?
Když hospodský vytiskne dva jídelní lístky se dvojími cenami, je hned oheň na střeše. Diskriminace! Každý podnik má ale přece ceny smluvní. Co je tedy na cenové diskriminaci špatně? Nic!

Trestný čin hanobení oligarchů
Změna dvou paragrafů pověsí meč nad ty, kteří se nekorektně vyjadřují o mocných. Velké skupiny bezmocných, jako jsou staří nebo oškliví, paradoxně zůstávají před nenávistnými projevy bez ochrany.

Očima expertů: Potřebují ženy kvóty?
Na vysokých postech v politice i v byznysu je podstatně míň žen než mužů. Vyrovnat poměry a pomoct ženám nahoru mají genderové kvóty. Neporadí si ale ženy – pokud do řídicích funkcí chtějí – samy? Skutečně potřebují kvóty?

Věra Jourová: Nižší penze žen? Facka těm, kteří se starají
Dřív kvóty pro ženy odmítala. Dnes je jako eurokomisařka pro spravedlnost a rovnost pohlaví prosazuje po celé Evropě. Není to jen berlička, která ponižuje schopné ženy? A už Věra Jourová o prospěšnosti kvót pro ženy ve vedení firem přesvědčila stranického šéfa Andreje Babiše?

Hodnotit výkony, ne původ? Až jindy, Lakatoši
Úřední provokace odhalila všudypřítomné pokrytectví: majorita chce po Romech přizpůsobivost, ale pokud jsou předem vyloučeni z trhu s bydlením, sebevzornější chování je z ghetta stejně nedostane.

Feminismus 2.0
Jsou ženy diskriminovány na pracovištích? Dostávají za úplně stejnou práci nižší odměnu než muži? Je na ně vyvíjen kulturní tlak, aby se vzdaly vzdělání a kariéry? Lze odpovědět na tyto otázky „ne“, a přesto úplně nezavrhnout ideu feminismu?

Sociálně vyloučení. Jak dostat lidi z bodu nula nebo minus deset „do normálu“
Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.

Sociálně vyloučení neleží na kavalci. Pracují. Jenže načerno
Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.

Jak rozumět Českým Budějovicím
Nespokojení místní občané, Romové a policisté by se měli vzít za ruce a společně si došlápnout na úředníky, aktivisty a profesionální bojovníky proti diskriminaci.

Spontánní řád pod feministickou palbou
Před časem proběhla v České televizi v lehce bulvárním pořadu paní Jílkové debata na téma kvót na zastoupení žen ve vedení velkých společností. Jeden z obhájců tohoto návrhu Evropské komise prohlásil něco ve smyslu, že feministky daly společnosti dost času, aby přirozeným vývojem došla ke stavu, který ony považují za žádoucí. Protože se tak nestalo, je třeba tento stav nastolit pomocí nařízení.

Anketa: V Bruselu vymýšlejí nesmysly. Zdražili/y ženám pojištění
Ženy budou ve jménu rovnoprávnosti platit vyšší pojištění, než by bylo třeba. Co si o rozhodnutí Evropského soudního dvora myslí Markéta Šichtařová, Tomáš Prouza, Lukáš Kovanda a další osobnosti ze světa financí?

Típnout cigaretu nestačí
Nejdiskutovanější otázkou týkající se tabáku je kouření v restauracích. Podle posledního průzkumu je osmdesát procent Čechů pro úplný zákaz. Problém je však komplexnější a netýká se jen restaurací. Restaurace není pouze „zařízení společného stravování“, ale současně pracoviště svých zaměstnanců. Smí se kouřit na pracovišti?

Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení III: Zdi mezi třídami
Nemožnost přijmout opatření, která by vedla k obnovení hospodářského růstu, není otázkou selhání určité skupiny politiků, ale přímo vyplývá ze sociální struktury společnosti. Vládnoucí elita sestávající ze státních zaměstnanců, intelektuálů, manažerů korporací a aktivistů neziskovek nedokáže ubránit své postavení bez těch opatření, která brání pracujícím třídám podnikat, vyrábět, obchodovat a vytvářet pracovní místa.

Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové
Všeobecně akceptovaný mýtus o tom, že v moderních západních společnostech mají téměř všichni srovnatelné šance uspět, je v rozporu se skutečným stavem. Pro naprostou většinu z nás platí, že naše životní šance jsou v zásadě určeny tím, do jaké společenské vrstvy jsme se narodili. Právě tato kombinace třídní struktury a rétoriky rovnosti šancí působí zmatení a umožnila vyšším třídám přeměnit „sociální stát“ v gigantický nástroj na vysávání těch, kdo by na tom byli hůř i za přirozených podmínek. Projekty typu společné evropské měny jsou jen vystupňováním tohoto trendu.

Měli velkou smůlu, teď budou mít i Velkého bratra: O kontrole postižených a nezaměstnaných
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zabránit zneužívání dávek. Chvályhodné, ale z principu nemožné. Postižení a další potřební se i přesto už příští rok dočkají mimořádné pocty: stát si na nich vyzkouší orwellovský dohled nad veškerou soukromou útratou.