Články na téma: družstevní záložny

„Lidé považují za automaticky pojištěné všechny finanční produkty, které si sjednají na pobočce v bance, ale to je velký omyl,“ varuje šéfka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová.

Kampeličky zažily zlé časy: některé padly, celý sektor pak byl podroben drobnohlednému zkoumání ČNB. A pak loni v červenci začal platit zákon, který družstevní záložny znevýhodňuje oproti bankám: střadatel totiž ke svému úročenému vkladu musí přidat ještě peníze navíc, ty se ale neúročí. ANO spořitelní družstvo se přesto loni dostalo ze ztráty a letos už chce počítat zisky.

Spořicí účty nespoří a s úroky na termínovaných vkladech je to taky bída. Klasické spořicí produkty dnes nabízejí jen nepatrně víc než ten pověstný slamník. Ptáme se investorů, ekonomů, analytiků i lidí z bank na radu: Kam s penězi, které jsme byli zvyklí schovávat na spořicí účty a termínované vklady?

Družstevní záložny čekají ještě krušnější krušné časy. Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jim výrazně komplikuje život. Nebo i zkrátí. Je přísnější metr správný, nebo jde o diskriminaci? Ptáme se odborníků na bankovnictví, na právo, zástupců kampeliček, ekonomů.

„O tom, že družstevní záložny můžou dlouhodobě a zdravě fungovat, se můžete přesvědčit v Německu a Rakousku. Tam ale fungují na trochu jiném principu a jsou také pod přísnějším dohledem,“ říká ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

Družstevní záložny půjčují častěji než banky dlužníkům, u kterých hrozí riziko nesplácení. Pečlivěji se ale pro takové případy zajišťují. Obchodní model záložen má jeden pro ně nepříjemný důsledek. Skladba dlužníků se zásadně podepisuje na kapitálové přiměřenosti, ukazateli, který se používá pro vyčíslení rizikovosti finančního ústavu a který ovlivňuje vnímání banky či záložny jak veřejností odbornou, tak zprostředkovaně i veřejností laickou, tedy (potenciálními) klienty.

Vklady v českých bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou do limitu 100 000 eur stoprocentně pojištěné. Nebylo to tak vždycky, do roku 2008 se vyplácelo jen 90 procent (a z jiné sumy). Ptali jsme se odborníků: Měla by v případě krachu banky či kampeličky existovat spoluúčast klientů? Naučilo by to lidi vybírat si odpovědněji, kam ukládají peníze?

„Světlo na konci tunelu v případě družstevních záložen nevidím. Spíš tam čeká další tunel,“ říká v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz ekonom Petr Teplý.

Už loni uprostřed závodů o nejvyšší úrok na spořicích účtech se objevovaly hlasy, že družstevní záložny si hrajou s ohněm, a aby získaly peníze, půjčují příliš rizikovým dlužníkům. Před dvěma měsíci přišly problémy: kontroly z ČNB ve WPB Capital, blokace účtů v Metropolitním spořitelním družstvu. A najednou slyšíme, že před kampeličkami varoval už dávno každý druhý, při způsobu jejich podnikání prý se průšvihy dávno daly čekat...

Velké kampeličky mají problémy. Hrozí trhu družstevních záložen kolaps? Zeptali jsme se ekonomů Petra Teplého a Tomáše Prouzy, ředitelky Fondu pojištění vkladů Renáty Kadlecové, tajemníka Asociace družstevních záložen Jana Kotíška a dalších osobností ze světa peněz.

Ministerstvo financí v pondělí představilo další emisi spořicích dluhopisů pro občany. Komentář je podobný jako v případě minulých emisí: z pohledu konzervativního investora dobrá nabídka, z pohledu daňového poplatníka skandál.

České banky jsou podle České národní banky stabilní, bez problémů by přežily i výrazné zhoršení ekonomické situace. Družstevní záložny už tak vzorné nejsou.

Vklady střadatelů v českých bankách jsou pojištěné u Fondu pojištění vkladů. Exkluzivní rozhovor s jeho ředitelkou Renátou Kadlecovou o tom, co by se dělo, kdyby padala banka, i o tom, jak to mají zařízené jinde.