Články na téma: očima expertů

Energetické firmy by se podle vlády měly povinně podělit o mimořádné zisky plynoucí z energetické krize. Kabinet z toho důvodu řeší zavedení takzvané windfall tax, tedy daně z neočekávaného zisku. Kromě energetického odvětví by se mohla týkat i bank a dalších sektorů. Mělo by její zavedení natolik pozitivní efekt, aby vyvážilo velký zásah do svobodného trhu?

Důchodová bilance se v posledních letech znovu propadá hluboko do minusu. A do toho se k důchodovému věku blíží generace Husákových dětí. Tlak na penzijní reformu je tak silnější než kdy dřív a vláda slibuje, že ji předloží do konce příštího roku. Co by měla obsahovat? A kde na to vezmeme?

Výnosy u státních dluhopisů rostou s úrokovými sazbami. Lidé si na ně mohou sáhnout přes investici do dluhopisových fondů. Vyplatí se ale? Lze s nimi porážet inflaci? A měl by jim člověk dát přednost před akciemi?

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Platy některých zaměstnanců ve veřejném sektoru by od září měly vzrůst o deset procent. O dalších skupinách bude vláda ještě jednat. Odbory ale usilují o širší dohodu a udržují stávkovou pohotovost. Je ale v současné době vůbec vhodná chvíle platy zvyšovat? Neměl by stát spíš usilovat o snížení počtu úředníků?

Bydlet ve vlastním je pro stále víc lidí nedosažitelný luxus, už jen získat hypotéku je dnes extrémně složité. Budou ceny nemovitostí dál raketově růst, nebo se můžeme dočkat zlomu? Nejnovější zprávy z realitního trhu naznačují, že druhá možnost je možná blízko. Je ale optimismus skutečně na místě?

Premiér Petr Fiala ve svém nedávném mimořádném projevu zmínil plán na dosažení energetické suverenity Česka, tedy stav, kdy si bude moci samo určit, od koho za kolik bude potřebné energie odebírat. Je ale vůbec takový cíl reálný? A nemohlo by snad být Česko dokonce energeticky zcela soběstačné?

Dovolená u moře letos konečně může proběhnout bez covidových omezení. Můžou si ji však Češi v současné těžké ekonomické situaci dovolit? A pokud letos ještě ano, jak to bude vypadat v příštích letech?

Covid, energetická krize, válka, pádivá inflace. Drtivý dopad na ekonomiku Česka se čím dál víc propisuje do hospodaření domácností. Jejich počet s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z devíti procent koncem loňského roku na současných 16. A podle všeho bude velmi brzy ještě hůř. Jak účinně bojovat s hrozbou chudoby? A je toho vláda schopná?

Dražší potraviny, růst cen bydlení, drahé pohonné hmoty. I když se to před pár měsíci hemžilo slovy o brzkém uklidnění situace, inflační smršť neustává. Zdražuje doslova všechno všem. Je proto na místě ptát se, kdy z tohohle kolotoče vylezeme ven.

Bitcoin se po strmém pádu z loňských maxim usadil na hranici 30 tisíc dolarů, tedy zhruba 690 tisíc korun, kolem které už několik týdnů osciluje. Je to snad předzvěst dalších propadů a impuls k prodeji, nebo naopak příležitost levně nakoupit a svézt se na příští vlně růstu? Zeptali jsme se za vás expertů.

Vláda uvažuje o restrukturalizaci ČEZ. Jednou z variant je rozdělení polostátní energetické společnosti, čímž by kabinet premiéra Petra Fialy získal kontrolu nad cenami energií. Opravdu by ale tento proces, jehož realizace by navíc mohla trvat několik let, pomohl při řešení energetické krize?

Úroky hypoték dosáhly nejvyšší úrovně za víc než deset let, od dubna je navíc opět těžší na úvěr na bydlení dosáhnout. Levné nejsou ani nemovitosti samotné, jejichž ceny loni vystřelily do dosud nepoznaných výšin. Má za téhle situace smysl čekat, nebo nákup vlastní nemovitosti už nikdy nebude levnější?

Limit pro možnost přihlásit se k paušální dani by měl v příštím roce stoupnout z jednoho milionu korun na dva. Vláda to odůvodňuje zjednodušením administrativy pro podnikatele. Není ale zavedení tří pásem podle výše příjmu v přímém rozporu s touto tezí?

Rostoucí úroky, inflace, drahé energie, válka na Ukrajině. To všechno trhům nesvědčí a akcie zlevňují. Vyplatí se teď koupit se slevou, nebo propad tentokrát bude dlouhodobější?

Čínskými trhy už dva týdny otřásá nervozita z tamní nulové tolerance onemocnění covid-19 a souvisejících plošných uzávěr neboli lockdownů. Výkonnost tamních akcií se ovšem propisuje i na evropské burzy, které po pocovidovém oživení zažívají další těžké časy. Máme se snad bát nového dna?

Vláda se chystá podpořit rodiny s příjmy do jednoho milionu korun ročně mimořádnou dávkou pět tisíc korun na každé dítě. Tvrdí, že tím cílí na potřebné. Je tomu ale skutečně tak? Nerozhazuje náhodou peníze podobně, jako to dělala vláda předchozí?

Nejdřív covid a nedostatek čipů, pak válka na Ukrajině. Pro Česko enormně důležitý sektor autoprůmyslu je ostřelován dalšími a dalšími problémy. To se logicky propisuje i do rostoucích cen nových i ojetých aut. V čem je problém?

Nejdřív velkorysé rozpočtové provizorium a potřeba dalších kompenzací za koronavirová opatření, pak usilovné hledání úspor v desítkách miliard korun. A nyní nečekané náklady s Ruskem vedenou válkou na Ukrajině a s tím spojené výdaje na zvládnutí uprchlické krize. Kde na to vzít? Přijdou vyšší daně?

Dělá centrální banka dobře, když bojuje s vysokou inflací zvyšováním úroků? Zeptali jsme se ekonomů.

Popandemické oživení ekonomiky, zpřetrhané dodavatelsko-odběratelské řetězce, ale i ruská agrese na Ukrajině a významné omezení vývozu z obou zemí. To vše se promítá do stále vyšší míry inflace a zdražování všeho zboží včetně potravin. Na co se máme připravit a kolik bude stát bochník chleba?