Články na téma: sociální inženýrství

Českým bojovníkům proti umělému oplodňování nezadaných žen a leseb nejde o práva dětí, ale o výchovu dospělých.

Politické filozofii libertarianismu se dostává v pokrizových letech dříve nevídaného zájmu, a to jak mezi novými příznivci, tak i nelítostnými kritiky. Kde byly libertariánské postoje dříve zcela ignorovány, tam jsou dnes zesměšňovány a vláčeny blátem. Na tom by nebylo ani tak nic špatného – na poli myšlenek neexistuje nic jako špatná publicita; jen myšlenky, o kterých se mluví, jsou skutečně živé. Mnozí z kritiků však tuto filozofii zjevně nechápou, ačkoli její základ je velice jednoduchý. Pojďme si jej osvětlit.

Politický chaos je drahý. Systém, který nepočítá s lidskou nedokonalostí, je nutné změnit.

Jsou mezi nimi totiž i takoví, kteří nás učí skeptickému myšlení a nutí pochybovat. Na to filozof Thomas Sowell ve svém místy zábavném hanopisu zapomíná.

Kdo si myslí, že hospodaření většiny západních států je dlouhodobě udržitelné, ten si může kupovat akcie investičních fondů nebo platit důchodové pojištění. Ti ostatní mohou mít pocit, že není jiné cesty než koupit pole, obehnat je ostnatými dráty, vystavět kulometná hnízda a připravovat se na samozásobitelství po zániku civilizace.

Levicový kabinet Roberta Fica hledá peníze, kde může. Zrušení dvou státních svátků by prý rozpočtu přineslo stovky milionů eur. Jenže jeden ze dvou svátků na odstřel je svátkem, který se Slovensko slavit zavázalo. Ve smlouvě nikoli s ekonomických ďáblem, nýbrž – s církví.

„Fantastický objekt.“ Miliardář, slovutný investor a jeden z nejvlivnějších lidí planety George Soros si půjčuje tento výraz psychoanalytika Davida Tucketta, aby jím vystihl Evropskou unii v někdejším stadiu rozkvětu.

Měl pomáhat těm, kteří si neumí pomoci sami. Místo toho Evropský sociální fond funguje jako Robin Hood naruby.

Poslední prezidentova kniha může být mučivý zážitek i pro čtenáře, který by s ním mnohdy rád souhlasil. Způsobují to argumentační fauly, otřesný sloh a autorova neschopnost vysvětlit rozpor mezi svými postoji a činy.

Pro prohibici se Islanďané rozhodli v referendu na začátku dvacátého století. Osmdesát let trvající sociální experiment je ukázkou státní regulace, která začíná dobrým úmyslem, tu ale podléhá ekonomickým tlakům, tu naprosto neověřeným předpokladům – a končí pochopitelným fiaskem.

Romské téma je emocionálně nejvypjatější téma v České republice. V bouři emocí zaniklo, že neexistuje jeden „romský problém“, ale existují „romské problémy“ dva. První je problém majoritní společnosti s Romy. Druhý je problém Romů.