Články na téma: Španělsko
Španělsko je země na jihozápadě Evropy a je zároveň jednou z největších zemí Evropy. Je známé jak svojí kuchyní, tak historií a památkami. Hlavním městem Španělska je Madrid. Je členem Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací.
Podnikatelé z České republiky mohou do Španělska podnikat několika způsoby a rozšířit tak svůj trh. Po důkladném sestavení plánu mohou podnikatelé založit pobočku nebo dceřinou společnost ve Španělskou, avšak musí dodržet španělská práva a povinnosti, vážící se k podnikání. Před tímto krokem se doporučuje konzultace s odborníkem, anebo s někým, kdo už takto podniká.
Podnikatelé mohou exportovat a importovat zboží mezi Španělskem a ČR. Další možností je franchising – podnikatelé mohou otevřít pobočku španělské značky v České republice a naopak.
Při podnikání s cizími zeměmi musí podnikatelé své podnikání registrovat na příslušných úřadech i v zemi, kde chtějí podnikat. Musí také platit daně a poplatky jak v České republice, tak ve Španělsku.
Pro podnikání v cizí zemi je třeba také znát místní jazyk a kulturu, což může podnikání usnadnit a přilákat místní zákazníky. Také je třeba dobře znát místní trh a provést důkladný výzkum v oblasti místního podnikání a konkurence.
Další články na téma Španělsko najdete na Peníze.cz.
Jak dosáhnout německých platů? Španělsko na to dost možná káplo
Španělsko je z pohledu loňského vývoje nejúspěšnější zemí mezi ekonomicky vyspělými státy sdruženými v organizaci OECD. V ekonomickém růstu předstihlo dokonce i Spojené státy. Ještě před pár lety přitom bylo symbolem předlužené upadající země. Co za tímto „zázrakem“ stojí a co si z toho může odnést Česko?

Rok 2018: Co jsme viděli v křišťálové kouli
Politika může naše životy ovlivnit víc, než si připouštíme. Co od ní čekat v novém roce?

Kolik stojí nezávislost?
Chcete být nezávislí? Připravte se, že to nebude zadarmo, a zeptejte se investorů, jaký vám vystaví účet. To je poučení z Katalánska i Británie.

Očima expertů: Rozpadne se Španělsko?
Katalánci si uspořádali referendum o vyhlášení nezávislosti na Španělsku, vláda v Madridu ho nebere vážně. Co se teď bude dít? Může se druhý největší stát Evropské unie prostě rozpadnout? A když se Kataláncům povede odtrhnout se, nespustí tím lavinu dalších podobných nápadů?

Katalánci chtějí nezávislost. A také „své“ peníze
Kdepak daně, od nás je už neuvidíte, vzkazují Katalánci před referendem do Madridu. Bude z toho mela.

Očima expertů: Hurá, euro!
Měli bychom určit termín přijetí eura? Má smysl hnát se právě teď do eurozóny? Zeptali jsme se Vladimíra Dlouhého, Evy Zamrazilové, Petra Macha, Karla Havlíčka a dalších osobností.

Očima expertů: Kam k moři? Ale bezpečně!
Turecko, Tunisko, Egypt. Dříve jedny z nejoblíbenějších cílů českých turistů. Dnes už ale kvůli bezpečnostním rizikům tolik nelákají. Kam se místo nich vypravit k moři?

Katalyzátor euro urychlí integraci Unie. Nebo její rozpad
Euro vzniklo, aby přineslo problémy. Takové problémy, které Evropskou unii buď semknou v pevnější celek, nebo naopak její integraci zastaví, ba vrátí zpět.

Řecko: Proč léčba nezabere
Nejnemocnější ekonomika Evropské unie se nakonec podvolila vůli mezinárodního koncilia a přesně podle jeho nařízení začíná polykat hořké pilulky. Nejspíš nezaberou. Ukazuje to srovnání s jinými pacienty-ekonomikami, Španělskem a Islandem.

Dluhopisy jako „bezpečná investice“? Zapomeňte!
Dluhopisová bublina se dál nafukuje a nikdo neví, kdy přijde „velký prásk“. Držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl. A spekulovat na pokles? To je jako čurat proti větru.

Mračna nad Evropou: Konec prosperity
Nad Evropou se stahují mračna. Šest let po vypuknutí největší ekonomické krize od druhé světové války se stále zřetelněji objevují známky toho, že život na starém kontinentě už nikdy nebude takový, jako dřív.

Řecko, Španělsko, Itálie… Dluhopisová bomba tiká
Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jako by ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká… ale nikdo to neslyší.

Očima expertů: Banky musí snížit poplatky za použití karty. Kde se zahojí?
Když platíte kartou, zadarmo je to jen zdánlivě. Banka za každou platbu inkasuje od obchodníka. Evropská unie nutí banky tyto poplatky snížit. Jak se se ztrátou vypořádají? Nebude ji nakonec zase platit zákazník?

Očima expertů: Nadělat z eurozóny dvě malé do školky?
Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

Pavel Kohout: Je po volbách
Jaký je hlavní a podstatný výsledek voleb? Stará levice nemá většinu ve Sněmovně. Velká úleva. Není jisté, co bude. Jisté je, že mohlo být hůř.

Den skládání účtů
Po německých volbách nastane nová éra, říká komentátor Mark J. Grant. Éra, kdy si Evropa bude muset přestat lhát do kapsy.

Nové regulace a staré zkušenosti: Brusel nevidí, neslyší
S tíživými důsledky finanční a dluhové krize se Evropská unie potýká na mnoha frontách. A jak se zdá, na všech těchto frontách zatím vítězí přesvědčení, že situaci zlepší či napraví další regulace.

Triumf newspeaku: když se zdaňování a rozhazování říká úspory a škrty
Škrty a úspory potápějí evropskou ekonomiku. Konečně se prokázalo, že zastánci stimulačních opatření měli pravdu, naopak zastánci škrtů se historicky znemožnili. Nebo je to trochu jinak?

Pas Evropské unie? Za pár mega žádný problém
Pas zemí Evropské unie otevírá svému držiteli řadu možností. V některých zemích Unie je jeho získání jen otázkou peněz. Z hlediska rovného přístupu k právu jde nepochybně o diskriminaci, z bezpečnostního hlediska pak o těžko odhadnutelné riziko.

Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší
Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

Nelámejte hůl nad akciovými propadáky
V dohledné době by se akcie měly vracet k průměru. Ty, které rostly nejvíc, by měly klesnout, ty co zaostávaly, by měly svoje ztráty umazat. Tak to aspoň říká akciový stratég Saxo Bank Peter Garnry.