Peníze přicházejí pozdě. Zbrojení armády zamrzlo u líbivých slibů

Jsou tu už dva roky od chvíle, kdy dal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) uprostřed covidových vln jasný vzkaz české armádě, spojencům a všem těm, kdo doufali, že politici to s naší obranyschopností myslí vážně. „Možná armáda může počkat s nějakými věcmi, protože asi dneska okamžitě nepotřebujeme ta bevépéčka, ale potřebujeme jiné věci na tuto válku,” prohlásil Babiš.

Unavení vojáci všech specializací, kteří museli zachraňovat kolabující nemocnice a domovy důchodců, tím dostali zřetelnou odpověď na svůj dotaz, jak se covidová krize podepíše na jejich bojeschopnosti.

I když pak Babišovi začalo rychle docházet, že řekl něco, co asi zaznít nemělo, a svá slova o nových bojových pásových vozidlech několikrát zjemnil, realita byla jasná. Zásadní modernizační projekt, na němž postavil své působení i náčelník generálního štábu Aleš Opata, se ocitl na vedlejší koleji. Přípravy zpožděné zakázky za více než 50 miliard korun sice svou setrvačností jely dál, ale loni v listopadu oznámilo ministerstvo obrany zmražení celého procesu. Po opakovaném odsunutí důležitých termínů se to čekalo.

Moment, kdy se české vojsko stane skutečně plnohodnotnou bitevní silou na současných bojištích, se oddálil.

Armáda ztratila několik let

Už několik týdnů je nejen armádním stratégům, ale také všem ostatním jasné, že zastavení nákupu bylo jedním z nejproblematičtějších rozhodnutí ministerstva za poslední roky. Česká armáda tím ztratila několik let. Oddálil se tak moment, kdy se české vojsko stane skutečně plnohodnotnou bitevní silou na současných bojištích. Což v situaci, kdy vidíme, že Vladimir Putin nemá problém poslat svá barbarská vojska západním směrem, obzvláště zabolí.

Ozbrojeným silám i politikům tak zůstala pouze jediná možnost. Bleskově po útoku na Ukrajinu navýšit obranný rozpočet a zopakovat slib, že výdaje na zbrojení budou v příštích letech stoupat ještě razantněji. Jenže nesmíme zapomínat, že jsme v České republice a opět je tu zádrhel. Poměrně zásadní.

Za miliardu, kterou vláda nedávno v reakci na ruské chování posílila obranný rozpočet, je možné nakoupit jen lehké zbraně. Využije se starší smlouvy uzavřené s Českou zbrojovkou, v jejímž rámci už do armády proudí nové útočné pušky a pistole. Vojsko však potřebuje především těžké zbraně. Nicméně kvůli tomu, že se ministerstvu obrany mezi roky 2014 a 2021 nepodařilo nakoupit a zavést žádnou novou těžkou, natož obrněnou techniku, není v tuto chvíli možné rozšířit žádnou existující smlouvu a rychle doobjednat techniku, která by už za sebou měla úspěšně složené vojskové zkoušky.

Lehké zbraně jsou samozřejmě důležitou součástí výzbroje každého vojáka či člena aktivní zálohy. Nicméně, a ruská agrese na Ukrajině to akcentuje, k obraně potřebujete především těžkou techniku.

Za onu jednu miliardu navíc tak mohlo české vojsko dostat čtyři pásová bojová vozidla pěchoty západní výroby nebo třeba šest houfnic. Jenže nedostane. Příprava strategických zakázek šla zkrátka v posledních letech extrémně pomalu. A někdy i nelogicky, jak dokazuje takzvaná předakviziční fáze zakázky na nové vrtulníky. Nejenže trvala velice dlouho, ale byla nepřehledná a nakonec vyústila do momentu, kdy se ministerstvo obrany do vlastních kroků zamotalo natolik, že raději proces zastavilo.

Rozpumpovat modernizaci a strategické akvizice nebude nic jednoduchého. Miliardy navíc rychlejší zbrojení nezaručí.

Dědictví Babišovy vlády

I když se nynější česká vláda zavázala, že obranný rozpočet dosáhne v roce 2025 dvou procent HDP (letos je to 1,35 procenta), rozpumpovat modernizaci a strategické akvizice nebude nic jednoduchého. Miliardy navíc totiž rychlejší zbrojení nezaručí.

S tím, jak se nyní na svou obranu zaměřují všechny Evropské země a zbrojovky se chystají na příval objednávek, je totiž velmi pravděpodobné, že čekací a výrobní lhůty se velmi protáhnou. K tomu si připojte zdražování, nedostatek dílů na trhu či špatně fungující (sub)dodavatelské řetězce. Jednoduše tak člověk dojde ke zjištění, že ideální doba na rozjetí zakázek a pumpování miliard do bojeschopnosti ozbrojených sil je pryč.

To není kdovíjak nové zjištění. Objevuje se už od roku 2020, kdy rozjeté ekonomiky – včetně té české – zasáhla covidová rána. Ani ta však tehdejší vládu Andreje Babiše nepřiměla, aby vojákům dala to, co k zajištění české bezpečnosti potřebují. Otázkou tak je, co všechno zmůže současný kabinet a co mu globální situace do roku 2025 dovolí. Jednoduše řečeno – jestli se líbivé sliby splní.

Předchozí vládě to nevyšlo. Stačí se jen začíst do programové publikace O čem sním, když náhodou spím, již Andrej Babiš vydal v roce 2017. Už tehdy, neúspěšně, plánoval: „Takže by bylo dobré rychle vyřadit starou ruskou nebo sovětskou výzbroj.“

Autor je členem redakce Reportérů ČT

Kam dál? Armáda a zbrojení na Finmagu:

• Nízké daně? Zapomeňte, Česko bude zbrojit
• Připrav se, kdo můžeš. Komunita prepperů radí, jak přežít válku
• Kdo ohlídá české moře? Armádu čeká stamiliardový tendr
• Předražené zbraně za vaše peníze? Radujte se a na nic se neptejte
• Co pro USA Vietnam, to pro Čechy Afghánistán

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag