Ježíšku, panáčku, jdu do tebe investovat. Betlémy nabývají na hodnotě

Do Vánoc zbývá už jen skutečně kousek, a tak si i autor těchto řádků dovolí odbočit od svých pravidelných zbrojních, byznysových a vojenských úvah.

Byť je víc než zřejmé, že kvůli ruské agresi proti Ukrajině nás toto téma neopustí ani během nadcházejících svátků a příchodu nového roku.

Postavy do deseti centimetrů se prodávají za vyšší desítky eur, ceny menších betlémů nebo kompozic jdou do stovek eur.

Echt Grulich figuren

Skoro na den přesně před třemi lety jsem na jednom z královéhradeckých panelákových sídlišť hledal zvonek a byt Josefa Komárka. A když jsem do jeho dřevěného a barevného království ve čtvrtém patře vstoupil, bylo hned zřejmé, jak zručným řezbářem Komárek je. Jde o jednoho z posledních řemeslníků zvládajících umění a detaily králických betlémů.

Zlomem v kariéře tohoto kumštýře bylo, když se mu v 80. letech minulého století podařilo navázat kontakt s neodsunutým sudetským Němcem jménem Josef Schwarzer. Pepík, jak o něm Komárek dodnes mluví, když na něj vzpomíná, byl vůbec posledním výrobcem králických betlémů z Dolní Hedeče u Králíků.

A tak když v 90. letech začal Komárek sám a naplno vyřezávat betlémy, věděl přesně, jak se mají dělat a vypadat správné králické figurky neboli „echt Grulich figuren“, jak se často říká nebo zadává do internetových vyhledávačů. Tedy že nohy postaviček tvoří na podstavci dvě strany trojúhelníku a poznávacím znamením je i výrazná barevnost figurek, kterou jim dodává polychromování.

Jde přitom o hodně důležité detaily. Hlavně proto, že králické betlémy jsou v posledních letech mezi sběrateli velmi ceněným artefaktem, a tudíž vzniká mnoho podvrhů nebo prostě nekvalitně vyřezaných figurek. Zatímco postavy do velikosti deset centimetrů se prodávají za vyšší desítky eur, ceny menších betlémů nebo nejrůznějších kompozic jdou do stovek eur.

Co se děje s ostatními řemesly, zasáhlo i české betlemářství, které dokáže dávat práci jedincům, maximálně desítkám zkušených řezbářů.

Proč mizí řezbáři

Řemeslo se snaží chránit regionální betlemářské spolky a aktivity na úrovni krajů nebo ministerstva kultury – třeba Josef Komárek se od roku 2015 může pyšnit titulem „Nositel tradice lidových řemesel v oboru řezbářství – řezba králických figurek a betlémů“ –, ale obecný trend je jasný. Kvalitní řezbáři s citem pro historický odkaz mizí.

Co se děje s ostatními řemesly, logicky zasáhlo i české betlemářství, které dokáže dávat práci jedincům, maximálně desítkám zkušených řezbářů. Důvodem je i to, že tohle řemeslo je extrémně náročné. Na čas i trpělivost.

Podle Komárka se výroba betlémů musí odsedět. Vyprávěl, že on sám některé figurky musel vyřezat třeba i padesátkrát, než do prstů chytil ten správný grif. A když jsme u toho – práce betlémáře je i dost nebezpečná, všechny jeho nástroje jsou extrémně ostré a pokud se člověk pořeže, zastaví se prý nůž až o kost.

Je třeba přiznat, že ani historicky tohle řemeslo nebylo kdovíjak jednoduché nebo rozšířené, byť se mu podle historiků věnovaly celé rodiny. Komunisté po roce 1948 se o tuhle tradici příliš nestarali, to spíš staré sudetské betlémáře mohli stíhat za podnikání.

Když se navíc výroba betlémů v oblastech, jako jsou Krkonoše a Podkrkonoší, Královédvorsko, Náchodsko, Broumovsko či Orlické hory, rozjížděla, vždy šlo jen o přivýdělek. Rodiny se práci se dřevem věnovaly až po večerech a nocích, kdy už měly svou hlavní práci hotovou.

S tím, jak lidé začínají šetřit a omezují nákupy, spokojí se možná místo kvantity s kvalitou.

Betlém jako výhodná investice

Přestože do českých Vánoc velmi razantně a dlouhodobě promlouvají importované tradice, betlémářství je spolu s výrobou skleněných foukaných ozdob oblastí, kde tuzemští řemeslníci hrají první ligu.

Byť velkým výrobním družstvům špiček či kouliček (neboli baněk, jak se říká na Ostravsku), kvůli levným čínským plastům odzvonilo a šanci mají jen menší výrobci. A těm zase podnikání komplikují stále dražší energie – bez plynu (ohně) totiž skleněnou ozdobu neuděláte.

Právě současná situace ovšem může být momentem, který řemeslníkům pomůže. S tím, jak lidé začínají šetřit a omezují nákupy, spokojí se možná místo kvantity s kvalitou. Což je věc, kterou výrobci skleněných ozdob i betlémáři dokážou nabídnout. I proto, že tradiční betlémy jsou často považovány za investici, jejíž hodnota se v průběhu času jen zvyšuje.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Dobrá zpráva pro ekonomiku. I nezištná pomoc Ukrajině se nám vyplatí
• Pusto, prázdno a vzduch plný prachu. Kde je ten slibovaný restart Ostravska?
• Šance pro zbrojní průmysl. Zabíjení přes ovladač odkrylo budoucnost válek
• Rusko se řítí do ekonomické sebevraždy. Hromadný exodus ji urychlí
• Nás mnoho. Do jak hluboké zkázy žene Putin Rusko?

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.

Zdroj: Finmag

ŠKOLA JE BYZNYS

Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?

BYZNYS JE HRA

Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?

Koupit Finmag