Řemeslo

Nábytkem vybavili pražský obchodní dům Máj. Majitel a ředitel Dřevodíla Rousínov Michal Navrátil o téhle zakázce mluvil jako o „zlomu“. To ale ještě netušil, co jeho firmu čeká. Teď digitální truhláře z jihu Moravy zaměstnává zakázka ještě významnější – stali se hlavním dodavatelem interiérů do nejbiometričtější budovy světa – sídla technologické firmy Innovatrics v Bratislavě.

Floristika nejsou jen šlechtěné květy, ale i klacky se žlutou rzí a plevel z příkopu u cesty. I tím se řídí Vendula Káfoňková z Vysočiny, která pod značkou Louka ve váze zdobí hlavně svatby, nabízí i květinové „předplatné“ a pořádá floristické workshopy. „Došlo mi, že se chci živit tím, co ‚mám doma‘, svým prostorem,“ říká bývalá zdravotní sestra.

Preciznost jejích kostýmů vyrůstá z rodinné tradice vyšívaček krojů. Křehce elegantní textilní designérka Ivana Kaňovská ale dokáže obléct i montérky a pustit se do stavebních prací. Jako když chystala vysněný Cabinet°55: ateliér, který slouží nejen její vlastní tvorbě, ale i kurzům řemeslných technik i designu. Vznikaly tu i boty a inaugurační kabelka pro Evu Pavlovou.

Kouzelné Broumovsko s nedotčenou přírodou v sobě nese kromě smutné sudetské historie i hluboké kořeny tradic. Na domácí výrobu zdejších horských sýrů navázala Sýrárna Broumov založená v roce 2021 ve stejnojmenném městě. O její provoz se s velkým zápalem stará Barbora Žan.

Hudební nástroje nejsou jen výrobky – nesou v sobě příběhy lidí, kteří je tvoří. V Lubech u Chebu houslaři navazují na staletou tradici a chrání své řemeslo před unifikací. Ve Velkých Němčicích rodinná firma Furch Guitars vyrábí akustické kytary, na které hrají hudebníci po celém světě. A mladá přerovská firma Sensio.cz ukazuje, že budoucnost může patřit i plastu a 3D tisku. Tři různé přístupy, tři inspirativní podnikatelské příběhy.

Vystudoval práva, ale místo paragrafů ho zlákala vůně kůže a práce rukama. Petr Bureš ve 27 letech navrhuje a ručně šije kožené doplňky, o které je mezi milovníky řemeslného luxusu stále větší zájem. „Cenovka mé práce přitahuje lidi s určitým smýšlením, kteří nemají potřebu se prezentovat drahými konfekčními značkami, ale jde jim o osobitost. Je to tichý luxus,“ říká podnikatel.

Rodiče i dědeček byli ševci, ale protože primárně pracovali u pásu v továrně, podobnou budoucnost si pro syna a vnuka nepředstavovali. Michael Horký však měl svoji hlavu a v Brně už řadu let obouvá náročné klienty. Za boty ze žraločí nebo krokodýlí usně si připlatíte. „Existuje i kůže z lososa, tu bych někdy chtěl vyzkoušet, dováží se z Islandu. U Kaspického moře zase zpracovávají rybí a žabí kůži, které by mohly být zajímavé na různé aplikace,“ říká švec.

Na začátku nebyl byznys plán, ani investorská injekce, a dokonce ani firma. Jen vlastní touha, jasná vize a nakonec i první batoh na longboard. Až když to celé začalo dávat smysl, Jakub Beneš sekl s prací v korporátu, spojil se se Slavomírem Furmanem a spolu do toho šli naplno. „Řekli jsme si, že zkusíme prodejnu. A pak už to šlo samospádem,“ vzpomínají na začátky české značky Batohiro.

Spousta mladých chce jít profesně jinudy než rodiče, ale nakonec zjistí, že vyšlapaná cesta má něco do sebe. Pokud přidají tvořivou zvídavost jako hodinář z Vysočiny Jan Brož, do profese předků se někdy zamilují a uvědomí si, že i na malém městě jdou dělat velké věci. „Táta říkával: ‚Lidé se vždycky budou vracet tam, kde jsou zvyklí.‘ A měl pravdu,“ pochvaluje si podnikatel.

Když Ondřej Kuchař provádí zákazníky pekárnou Zrno zrnko, kterou se svým společníkem Jakubem Štefečkem postavil v pražských Nuslích, a vysvětluje zákonitosti kvásku, je evidentně ve svém živlu. Se stejným nadšením a ve stejném tandemu budovali po dvacet let také jazykovou školu James Cook Languages, až se stala největší v Česku. „A pak jsme ji prodali. V pravý čas a bez lítosti,“ říká. „Proč bychom se měli věnovat celý život jen jedné profesi?“ Přečtěte si ochutnávku hlavního rozhovoru nového čísla Finmagu.

Tereza Králová má doktorát z molekulární biologie, hluboké znalosti z oboru však uplatňuje na nezvyklém poli: řemeslném mýdlařství pod značkou ONWA. Krom vzdělání ji k mýdlům přivedl i pobyt v zenovém klášteře. Odmykáme pro vás text z aktuálního čísla tištěného Finmagu. To příští najdete na stáncích už koncem dubna.

I z malé severočeské obce lze proniknout mezi světové špičky kadeřnického řemesla. Dokazuje to vlasový salon Harrer's fashion hair z Čížkovic na Litoměřicku, za nímž stojí manželé Lucie a Lubomír Harrerovi. K mezinárodnímu uznání se houževnatý podnikatelský pár dopracoval i přes zjevnou nepřízeň osudu. Nebo možná právě díky ní.

Vyučil se truhlářem, ale postávat u mašiny ve fabrice ho nebavilo. To nebyla tvůrčí práce, jakou si František Ungr představoval. Pak se ale zčistajasna objevil návrh, který mu změnil život: „Ty, Franto, oprav mi hospodu.“ Dnes tradiční tesař z Brd vyspravuje staleté roubenky od Šumavy po Krkonoše. „Z každé opravy se snažím vytěžit maximum a to maximum tam zase zachovat,“ říká.

Titul „mistr“ kdysi v řemesle něco znamenal. Získat ho nebylo snadné – člověk musel skutečně ukázat, že něco umí. Stát ho teď chce znovu vzkřísit. Jenže tahle „pečeť kvality“ může mít i svou odvrácenou stranu.

Zavedení mistrovské zkoušky v českém řemeslném sektoru může podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) znamenat neférové znevýhodnění menších podnikatelů oproti velkým firmám. Úřad proto varuje před možnými protisoutěžními dopady navrhované legislativy a doporučuje její přehodnocení.

Brněnští Plastic Guys vykupují plastový odpad, který nikdo nechce a neumí si s ním poradit. Pak z něj dělají designové desky, které zdobí už řadu gastropodniků nebo kanceláří. V letošním roce mají velké plány: novou a větší výrobu, vlastní značku nábytku i jeho designovou řadu a vstup do sféry venkovního mobiliáře.

Martina Klimešová – dámská i pánská krejčová a modistka v jedné osobě – má v šestačtyřiceti letech zasloužený nadhled. Nejen proto, že shlíží na Prahu ze šestnáctého patra bohnického paneláku, kde si před čtrnácti lety v malém pokoji zařídila krejčovskou dílnu. Ale také proto, že splnila tehdejší dva cíle – uživit po rozvodu dvě malé dcery a vydělat na splátky hypotéky.

Tereza Králová má doktorát z molekulární biologie, znalosti z oboru ale uplatňuje na nezvyklém poli: v řemeslném mydlářství pod značkou ONWA. K mýdlům ji ale víc než škola přivedl i pobyt v zenovém klášteře. Přinášíme vám ochutnávku z tištěného Finmagu.

Kdybych měla cestu umetenou, nebyla bych tam, kde jsem dneska, tvrdí úspěšná zlatnice Jana Polová, která si svůj obor musela vyvzdorovat. A vyplatilo se. Že řemeslo vykonává dobře a poctivě, dokazuje nedávné ocenění v anketě Živnostník roku.

Pod přezdívkou Maškrtnica ji zná v Česku snad každý, koho zajímá pečení, a s pomocí jejích receptů a tipů se kváskový chléb odvážili vyzkoušet i úplní začátečníci a začátečnice. S pekařskou guru Julianou Fischerovou jsme si povídaly o chlebové pomalosti, módě řemeslné mouky i o tom, jak klikatá je pro mámu tří dětí cesta k otevření vlastního podniku.

Nebylo jim ještě třicet, většinou studují, ale už se formují do silné generace tvůrců, pro něž se hlína stává zásadním vyjadřovacím prostředkem. Česká keramika patřila společně se sklem kdysi k vyhledávaným komoditám po celém světě. Její sláva ale tak dlouho upadala, až se ocitla na pomyslném dně. Mladí výtvarníci se touží od něj odrazit – a daří se jim to, jak se dočtete v další ochutnávce tištěného čísla nového Finmagu.