Články na téma: řemeslo

Kdybych měla cestu umetenou, nebyla bych tam, kde jsem dneska, tvrdí úspěšná zlatnice Jana Polová, která si svůj obor musela vyvzdorovat. A vyplatilo se. Že řemeslo vykonává dobře a poctivě, dokazuje nedávné ocenění v anketě Živnostník roku.

Pod přezdívkou Maškrtnica ji zná v Česku snad každý, koho zajímá pečení, a s pomocí jejích receptů a tipů se kváskový chléb odvážili vyzkoušet i úplní začátečníci a začátečnice. S pekařskou guru Julianou Fischerovou jsme si povídaly o chlebové pomalosti, módě řemeslné mouky i o tom, jak klikatá je pro mámu tří dětí cesta k otevření vlastního podniku.

Nebylo jim ještě třicet, většinou studují, ale už se formují do silné generace tvůrců, pro něž se hlína stává zásadním vyjadřovacím prostředkem. Česká keramika patřila společně se sklem kdysi k vyhledávaným komoditám po celém světě. Její sláva ale tak dlouho upadala, až se ocitla na pomyslném dně. Mladí výtvarníci se touží od něj odrazit – a daří se jim to, jak se dočtete v další ochutnávce tištěného čísla nového Finmagu.

Kdysi mívala prodejnu na prestižní adrese v centru Prahy, její rukavice nosily herecké hvězdy i legendy motoristických závodů. Pak se na ni ale téměř zapomnělo. Dnes značku Engelmüller znovu oživuje majitel reklamní agentury a milovník veteránů Tomáš Kopečný. A i když jde o neskrývaný luxus za nemalé peníze, na nedostatek zákazníků si nestěžuje. „Je jich tu dost. Dokonce i takových, co si koupí rukavic za pět tisíc víc,“ říká dnešní šéf rukavičkářské firmy.

Hrdějovická kameninová keramika letos oslavila 123 let existence. Nebýt Zdeňka Maleny, který ji před osmi lety vzkřísil téměř z komatu, byla by už jen stále cennějším sběratelským artiklem. „Pravidla výroby jsou všude stejná, jen je třeba poznat obor a navázat dobré kontakty,“ vysvětluje šéf firmy.

Na nové podobě pražského obchodního domu Máj má rousínovská firma Dřevodílo velký podíl. Dodala čtyři patra atypického nábytku. „Půl roku jsme nedělali nic jiného. Byla to nejnáročnější zakázka za deset let,“ říká majitel a CEO Michal Navrátil. Dynamický projekt pomohl firmě získat zkušenosti, díky kterým má šanci prorazit za hranice.

Kabelky a brašny z kroměřížské dílny Ogarbags vydrží po generace. Aspoň jsou o tom přesvědčeni její zakladatelé Jaroslav Vaculík a Nikol Dudová, které spojuje studium na Vysokém učení technickém v Brně. „Kůže zraje jako whisky, s přibývajícími léty získává patinu a charakter,“ vyzdvihuje Vaculík originalitu jejich výrobků.

Říká o sobě, že není kovář ani řemeslník a že jeho práce je spíš vyšší level kutilství. Petr Pěchota, renovátor a výrobce seker Peter’s Axes, které používá k práci i špičkový tesař František Unger a našly si cestu i k prezidentovi Petrovi Pavlovi, ovšem sklízí ve svém oboru uznání. „Všechno dělám sám. I kožená pouzdra. Jsem naprostý samouk,“ říká v rozhovoru pro projekt Doklidu.

Slavné Brašnářství Tlustý čelí hrozbě insolvence a obstavení účtů. Vyplývá to z jeho aktuálního vyjádření na sociální síti Facebook, která patří k hlavním komunikačním kanálům firmy. Pražský podnik, který proslul nejen kvalitou svých výrobků, ale právě i propracovanou online komunikací a osvětou řemesla v duchu Baťovských ideálů, proto žádá své zákazníky o pomoc. „Sami to nedáme,“ píše majitel firmy Ivan Petrův.

Český startup Adam, který zprostředkovává online služby řemeslníků, expandoval už do desítky evropských zemí. S investicí britského fondu Brighteye se zkusí chytit na dalších kontinentech.

České ženy se pořád bojí nosit šperky s barevnými kameny, raději je nechávají v šuplíku a schovávají si je na slavnostní příležitosti. Podle Luboše Korbičky je to škoda. „Smaragd je kámen na každý den,“ říká brněnský šperkař, který dle svých vlastních slov nemá v Česku v oblasti zakázkové výroby šperků s barevnými drahokamy konkurenci.

Má nakažlivý smích a smysl pro humor. Nerad se zbavuje věcí, které ještě můžou sloužit. Parketářský mistr René Caran dokáže číst staleté příběhy zašlapané do zámeckých podlah po celé Evropě. Otevíráme pro vás článek z tištěného vydání Finmagu.

Milan Heitmar, brašnář a sedlář-samouk z Žipotína na Svitavsku, uspěl na světové „olympiádě“ svého řemesla hned se dvěma svými výrobky. Porazil mistry oboru, navíc na jejich domácí půdě v USA. „Jsou tam matadoři, kteří to dělají ve druhé či třetí generaci přes třicet let,“ podtrhuje Heitmar svůj úspěch.

Oudoleňský mlýn byl první v republice, který se po pádu komunismu vrátil do soukromých rukou a rozběhl. Dnes tam působí pátá generace rodiny Kryštofků a zásobuje široké okolí nevyfoukanou moukou na chleba i na koláče. Za poslední roky se víc otevřela koncovým zákazníkům. „Dodáváme jedné větší pekárně v okolí a jinak lidem, co pečou doma,“ říká Jiří Kryštůfek.

Malou vesničku Žipotín v Olomouckém kraji na mapě sotva postřehnete, přesto nyní přitahuje pozornost největších mistrů sedlářského řemesla z celého světa. Postaral se o to Milan Heitmar, sedlář-samouk, který uspěl na světové soutěži v rámci Rocky Mountain Leather Trade Show 2024. A to rovnou dvakrát. „Je to pro mě obrovský úspěch,“ pochvaluje si český mistr.

Když se Ondřej narodil, jeho otec Petr už byl na mezinárodní sklářské scéně známý. Ondřej mezi sklem vyrůstal a sklářské peci zůstal věrný i v dospělosti. Oba už léta pracují v rodinné firmě, loni v srpnu spolu poprvé také vystavovali, v rámci libereckého Týdne Křišťálového údolí. Otevíráme pro vás text z archivu tištěného Finmagu.

„Lidé si většinou myslí, že jsem knihovnice,“ říká Jana Gutteková, zatímco jehlou prošívá hřbet sbírky básní. „A když jim řeknu, že jsem knihvazačka, že knihy vyrábím, tak se zarazí: A to jako jde?“ Odemykáme pro vás další podnikatelský příběh z našeho projektu Podnikavé Česko, který najdete i v aktuálním tištěném časopise.

Podnikat začínali v podkrovní cimře a pronajaté půlce garáže. Dnes staví Kamil a Lukáš Kučerovi po celých jižních Čechách dřevostavby pro „dobrý život a odpočinek”. A říkají, že rodinné podnikání je hlavně o důvěře, kompromisu a společné vizi.

Jsou příběhy, které se obtížně vyprávějí. Vzbuzují otázky a někdy i pochybnosti. Marek Veselý, člověk s impozantním životopisem, má přes velký podnikatelský karambol spoustu plánů a věří, že jeho energetická tyčinka bude lidem pomáhat. „Potřebuju motivaci, aby si moje dvě děti nemyslely, že je táta úplnej zoufalec,“ říká o znovunabytém podnikatelském odhodlání Veselý.

Dokázal svařit ponorku, několikrát zkrachovat a znovu povstat. Jirka Valášek, svářeč, kotelník a propagátor řemesla, bez kterého se lidstvo ještě dlouho neobejde. Miluje železo a tvrdí, že doba železná ještě neskončila, protože lžičkou z titanu si kafe nikdo míchat nebude. „Vždycky je potřeba si něco přivařit, je to takový český fetiš,“ říká v rozhovoru pro projekt DoKlidu.

Kámen je kámen. Ten je vždycky svůj. Má duši a energii a když ho nebudete respektovat, nic s ním nesvedete. A ještě vám nafackuje, říká Richard Vondrášek, kameník, který se řemeslu starému jak lidstvo samo věnuje přes třicet let. „Zkušenosti jsou zásadní, ale stejně je to pořád jen odhadování,“ říká o tradiční práci s kamenem v rozhovoru pro projekt Doklidu.