Předplatit časopis Finmag

Energetická krize? Průšvih větší než covid, říká obchodní ředitel skláren

Hana Marko
Hana Marko
16. 3. 2023

Žufánek, Rudolf Jelínek i Hendrick’s. Sklárny Moravia v odlehlém Úsobrně jsou nejmenší sklárnou svého typu na světě. Přesto zde vznikají lahve pro nejznámější světové i tuzemské destilérky. Ještě na podzim to ale vypadalo, že jednu z pecí kvůli vysokým cenám plynu odstaví z provozu. Podle obchodního ředitele Radima Bondyho však podnik podržela unikátnost výrobků i ochota zákazníků táhnout v krizi za jeden provaz.

Energetická krize? Průšvih větší než covid, říká obchodní ředitel skláren
Obchodní ředitel Skláren Moravia Radim Bondy / Zdroj: zVUT.cz

Historie skláren Moravia sídlících ve výběžku Jihomoravského kraje na pomezí Olomouckého a Pardubického kraje se datuje až do roku 1827. Založila je hraběcí rodina Strachwitzů a jejich tehdejší výrobní program se zaměřoval na výrobu okenních tabulek a užitkového skla pro domácí trh.

Po znárodnění v letech 1945 až 1946 se sklárny začlenily do Krásenských skláren. S tím souvisela i rozsáhlá přestavba technologií, čímž výroba dosáhla evropských standardů. Už tehdy se sklárny zaměřovaly i na výrobu lahví či kosmetických flakonů.

Novodobá historie skláren se začala psát až po jejich privatizaci v roce 1996. Vznikla tím ryze česká společnost Sklárny Moravia, která se od roku 2012 soustředí na dodávky designových lahví pro významné výrobce alkoholu či právě kosmetické flakony. Za jejich design obdržela i několik prestižních cen.

Radim Bondy stojí v čele obchodního týmu skláren přes dva roky. V rozhovoru pro server zVUT.cz, který přinášíme jako součást projektu Podnikavé Česko, pojmenovává hlavní rozdíly oproti konkurenci a dává nahlédnout do nelehkého období, které přinesla loňská energetická krize.

Výrobci vína a whiskey jen málokdy chtějí měnit tradiční vzhled lahví. Otevřenější jsou výrobci rumu a nejodvážnější jsou producenti ginu.

V čem jsou sklárny Moravia tak výjimečné?

Naše historie sahá až do roku 1827 a jsme nejmenší sklárnou tohoto typu na světě. Máme dvě stovky zaměstnanců a dvě pece o objemu čtyřicet a dvacet tun. Pro srovnání – asi nejpodobnější nám je sklárna na Slovinsku, která je trojnásobně velká. Zabýváme se výrobou obalového skla. Primárně jsou to strojově foukané lahve pro prémiový alkohol, které z devadesáti procent vyvážíme do zahraničí.

Kdo je Radim Bondy

Radim Bondy
Se souhlasem Radima Bondy
Obchodní ředitel skláren Moravia. Pozici zastává od září 2020, musel se tak potýkat nejen s covidovými omezeními, ale i s nedávnou energetickou krizí. Dřív působil na pozizicích obchodního manažera ve společnostech Amit či VF. Je absolventem Podnikatelské fakulty Vysokého učení technického, po 22 let je věrným členem skautského oddílu.

Většinu lahví přizpůsobujeme zákazníkovi na míru. Nedokážeme konkurovat masové výrobě a nejsme schopni dělat levné lahve. Ale dokážeme udělat krásné a komplikované lahve. Proto k našim zákazníkům patří hlavně výrobci dražšího alkoholu či lokální značky produkující limitované edice.

Na webových stránkách uvádíte, že nejkrásnější zvuk má plná lahev. Čím to?

Už jste někdy vezla kastl prázdných piv? (směje se) Chceme tím říct, že naše lahve jsou krásné i samy o sobě. Mimochodem, řadu z nich lidé upcyklují a používají je v interiérech jako vázy či originální osvětlení. Spolupracujeme s designéry i se zákazníky, abychom do lahví vepsali příběh jejich značky. Ale teprve v okamžiku, kdy je lahev naplněna, opatřena etiketou a zašpuntována, dosahuje svého estetického potenciálu.

Uvedete nějaký příklad, jak jste do designu lahve propsali příběh značky?

Podíleli jsme se na výrobě lahve pro řemeslný gin Toison, který destiluje malá likérka poblíž Trenčianských Teplic na Slovensku. Zdejší termální prameny objevil podle legendy pastýř hledající ovečku. Název ginu ve francouzštině znamená ovčí rouno a symboliku jsme překlenuli i do lahve, která má tvar zvonu. Její design z pera trnavského studia Pergamen získal bronz ve světové soutěži obaloveho designu Pentawards 2020.

Na kontě máme víc cen, ale o medaile nejde. Baví nás, když je produkt krásný a daří se mu. A když se k nám zákazník hlásí.

Zvut.cz
VUT

Zprávy z VUT

Tento text vznikl ve spolupráci s webovým portálem Zprávy z VUT. Jde o web pro všechny zájemce o vědu a techniku, psaný z brněnské techniky, která je počtem studentů největší technickou univerzitou v republice. Více z dění na Vysokém učení technickém v Brně najdete také v podcastu Technicky vzato, který je dostupný na všech podcastových platformách.

Ovlivňuje design lahví třeba i rozdílný vkus jednotlivých zemí, kam je exportujete?

Je rozdíl mezi Západem a Východem, který pořád inklinuje ke konzervativnějšímu designu. Mnohem víc určující je produkt. Výrobci vína a whiskey jen málokdy chtějí měnit tradiční vzhled lahví. Otevřenější jsou výrobci rumu a nejodvážnější jsou producenti ginu. Gin je o marketingu – na výrobu je to velmi jednoduchý alkohol, o to pestřejší je ale škála možností, jak ho prezentovat.

Lahev Toison
Sklárny Moravia

Ukázka lahve z produkce skláren Moravia pro výrobce ginu Toison

Teď je trend ztenčovat obalové lahve, aby byly co nejlehčí i kvůli dopravě. V našem prémiovém segmentu to ale nejde – když kupujete drahou whiskey za sto eur (asi 2400 Kč), potřebujete tu hodnotu cítit i v ruce.

Krize umí ukázat, kdo opouští loď rychle a kdo s vámi zůstane na palubě i v bouři.

Na pozici obchodního ředitele skláren jste nastoupil těsně před covidem. Jaké tři roky to byly?

Z obchodního a marketingového manažera jsem se stal krizovým. Když jsem nastoupil, viděl jsem velký potenciál pro růst a realizaci. Ale přišel covid a situace na trhu se změnila, protože devadesát procent našeho zboží exportujeme do zahraničí. Začaly problémy s dopravou včetně té transatlantické. Už v listopadu 2021 začaly prudce zdražovat energie. Pak přišla válka na Ukrajině a energetická krize, která nás hodně zasáhla. Je to pro nás mnohem větší průšvih než během covidu.

Luis Sergio Castro
Jakub Koutek

Za energie platíme čtyřnásobek, pomoc státu je nutná, říká šéf přední keramičky

Při výrobě využívají pece na plyn a neobejdou se bez elektřiny. Společnost Laufen CZ, pod níž spadá i česká značka sanitární techniky Jika, tak patří v rámci aktuální energetické krize mezi nejohroženější firmy. Co firmu aktuálně trápí a co by jí pomohlo? „Chtěli bychom zastropovat ceny,“ volal v rozhovorou pro Finmag.cz po jasném celoevropském řešení ředitel společnosti Luis Sergio Castro.

Koncem loňského roku jsem četla, že plánujete jednu z pecí kvůli zdražování energií vypnout. Říkala jsem si – to bude smutný rozhovor. Nakonec k tomu nedošlo. Jak to?

Jeden velký zákazník se s námi rozloučil a zůstala velká mezera ve výrobním programu, kterou nebylo snadné zaplnit. Výrobní cena lahví se totiž v důsledku zdražení elektřiny a plynu zvýšila až o sto procent. Tehdy to vypadalo, že vypneme nejen jednu pec, ale i tu druhou. Podařilo se nám ale zákazníkům vše dobře vysvětlit. Oni potřebovali lahve a my potřebovali přežít. Pokud bychom pece vypnuli, pravděpodobně bychom už je nezapnuli.

Vyložili jsme karty na stůl. Ukázali jsme, jakou férovou cenu můžeme nabídnout, a poprosili je – pokud můžete, zaplaťte nám třeba o dvě koruny za lahev navíc. A našlo se pár takových, kteří nás crowdfundingově podpořili. Krize umí ukázat, kdo opouští loď rychle a kdo s vámi zůstane na palubě i v bouři.

Energetická krize silně dopadá na průmysly závislé na plynu. Může se sklářský průmysl časem přeorientovat na jiný zdroj?

Jsou zde experimenty s vodíkovými pecemi, ale praktické využití není jisté. Některé sklárny přecházejí na elektřinu. Ve všech hutích a jiných tavicích agregátech podle mě plyn ještě budoucnost má. A to i proto, že jeho spotřeba zřejmě ustoupí v oblastech, pro které je technologicky snazší se přizpůsobit.

My nyní používáme mix zemního plynu a elektro příhřevu v poměru sedmdesát ku třiceti. Pokud bychom chtěli přejít na elektřinu, museli bychom vybudovat nové pece, což je investice ve výši zhruba miliardy korun. Navíc bychom potřebovali jinou infrastrukturu elektrického napětí, než je ta stávající. I plynovod se do Úsobrna kdysi přivedl kvůli sklárnám.

Za pár let bychom měli oslavit 200 let existence, což je unikátní výročí. Doufám, že se toho dožijeme i navzdory krizím.

Chápu, nejde o pružné odvětví. Můžete podnikat nějaké kroky pro ekologičtější provoz a výrobu?

Ano, jsme carbon friendly a redukujeme emise. Investovali jsme do filtrační jednotky oxidů síry a dusíku za šedesát milionů korun. Snižujeme hlučnost a prašnost našeho provozu. A vyrábíme i lahve ze stoprocentně recyklovaného skla. Ale je potřeba vnímat to v kontextu. Pokud vyrobíme takovou lahev, která pak putuje k zákazníkovi, a ten ji naplní minerální vodou a posílá přes půl planety dál, tak ve výsledku o ekologický produkt nejde. Pak je to jen marketing.

Znáte produkty sklárny Moravia?

Třeba u pivních lahví je velká škoda, že nezůstaly standardizované, aby je braly všechny pivovary. Tak je to dnes třeba v Německu. Každý pivovar teď vyrábí vlastní lahve a jejich doprava je tak mnohem komplikovanější a neekologičtější.

Poslední roky byly pro sklárny doslova zkouška ohněm. Jak se díváte do budoucna?

Za pár let bychom měli oslavit 200 let existence, což je unikátní výročí. Doufám, že se toho dožijeme i navzdory krizím, které nás ještě mohou potkat. Uvidíme, jak se bude vyvíjet světová ekonomika.

Naše produkce je ale unikátní, a tak si umí najít na trhu místo. Pořád proto hledáme nové kolegy – IT architekty, strojaře, technology, chemiky. Víme, že jde o specifický obor, takže na trhu příliš hotových lidí není. To ale nevadí, my se o své know-how rádi podělíme, stačí chuť se učit nové věci.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Hana Marko

Hana Marko

Copywriterka, marketérka a externí redaktorka serveru zVUT.cz. Psaním se živí deset let, celou dobu z Brna. Po studiích žurnalistiky a sociologie na Masarykově univerzitě začala ryzí novinařinou ve zpravodajství,... Více

Související témata

byznysdesignJihomoravský krajpodnikáníPodnikavé Českořemeslosuccess story

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo