Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zvýšení odvodů OSVČ očima expertů. Vážně platí podnikatelé státu málo?

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
24. 2. 2023
 35 110

Vláda přišla s dalším nápadem, jak získat prostředky do státního důchodového systému. Odvody podnikatelů a živnostníků za sociální pojištění by se v příštích třech letech mohly zvednout až o 60 procent. Je to dobrý krok? Nenapáchá spíš škody v českém podnikatelském prostředí?

Zvýšení odvodů OSVČ očima expertů. Vážně platí podnikatelé státu málo?
Odvody OSVČ za sociální pojištění by se v příštích třech letech mohly zvednou až o 60 procent. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Minimální záloha na důchodové pojištění dnes činí 2944 korun u hlavní činnosti a 1178 korun u vedlejší. Tyto zálohy platí podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) téměř 400 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které tak odcházejí do penzí s nejnižšími důchody.

Resort vedený ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) proto připravil podle informací Seznam Zpráv dva návrhy, jak odvody podnikatelů navýšit. Jedním z jejich cílů je právě zajistit živnostníkům vyšší příjmy po odchodu do důchodu.

Podle platných pravidel se pojistné platí ze základu čtvrtiny zákonem vyhlašované průměrné mzdy. Jeden z návrhů MPSV ovšem zní, že by se tento základ v průběhu tří let zvýšil až na 40 procent. Výše průměrné mzdy pro rok 2023 vyplývá z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. a činí 40 324 korun. To znamená, že by po zavedení nové metodiky výpočtu za aktuální situace živnostníci na minimální záloze na sociální pojištění platili místo 2944 rovnou 4709 Kč. To je nárůst o šedesát procent.

Minimální zálohy OSVČ
Shutterstock

Minimální zálohy na pojistné OSVČ rostou. Tady je přehled

Nejpozději do 8. února si podnikatelé měli zkontrolovat platbu zálohy na zdravotní pojištění. Nové minimum se totiž týká hned platby za leden. U sociálního pojištění je ještě čas do podání přehledu.

Druhý návrh z MPSV pak počítá se zvýšením vyměřovacího základu ze zisku živnostníků, který by se ze současných 50 mohl zvýšit na 70 procent. A jelikož se od vyměřovacího základu odvíjí i výše záloh na zdravotní a sociální pojištění (sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % a sociálního pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu), prakticky by tím stát dosáhl téhož. Tedy zvýšení odvodů OSVČ.

S přihlédnutím na existenci minimálních záloh je celá situace podstatně složitější, pro ilustraci si nicméně vystačme se stručnějším vysvětlením. Pravdou je, že zavedením jednoho z těchto nástrojů by sice Jurečkův resort zvýšil příjmy do státního rozpočtu, otázkou ovšem zůstává, co by to udělalo s českým podnikatelským prostředím. To je na zvyšování jakékoli zátěže, ať už z pohledu odvodů, či byrokratických povinností, nebývale citlivé.

Ostatně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) už nepřekvapivě vládní nápady kritizuje. A se schvalováním minimálně jednoho z těchto návrhů může být problém i ve vládní koalici: předseda Pirátů, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš na Twitteru jasně vzkázal, že „zvyšování odvodů OSVČ za Piráty rozhodně nepodporujeme".

Jak se tedy na tuto problematiku dívají ekonomové, zastřešující organizace, opozice nebo sami podnikatelé? Zeptali jsme se jich za vás.

Mají se OSVČ zvýšit zálohy na sociální pojištění a vyměřovací základ, jak navrhuje MPSV? Skutečně platí, že (při zohlednění nečerpání jiných výhod typu nemocenská, dovolená apod.) odvádějí podnikatelé státu málo? A jakou měrou by tento krok pomohl státnímu rozpočtu?

Aleš Juchelka

Aleš Juchelka

poslanec za ANO, stínový ministr práce a sociálních věcí

Souhlasíte s názorem?

-
+90
+

Na to, zda se mají zvýšit zálohy a vyměřovací základ, je jednoduchá odpověď: Ne! Daňové zatížení českých podnikatelů je už nyní vysoké. Živnostníci navíc oproti zaměstnancům na sebe berou celou řadu nejistot, nemají nárok na dovolenou, v případě nemoci nemohou odejít na nemocenskou, ale jednoduše jim vypadávají příjmy a ty nejistoty, které s sebou podnikání nese, by jim stát rozhodně měl zohlednit. Podnikatelé a živnostníci jsou páteří ekonomiky, takže by vláda spíš měla přemýšlet nad tím, jak je podpořit. Bohužel ale tento kabinet jde na ruku především nadnárodním podnikům a na malé a střední podnikatele nebere ohled. To dokazují ať už drahé energie nebo třeba zesložiťování původně jednoduchého systému paušální daně.

Neplatí, že by OSVČ odváděli státu málo. A navíc musím říci, že mi velmi vadí, že živnostníci a podnikatelé jsou po seniorech další skupinou ve společnosti, ze které vláda dělá v podstatě parazity na systému. Navíc je pro mě nepřijatelné, aby vláda důsledky své neschopnosti přenášela tu na živnostníky, a jindy na seniory.

Jediný důvod, proč to vláda chce udělat, je opravdu pomoct státnímu rozpočtu. Ale v první řadě by měla hledat úspory a přemýšlet nad tím, jak efektivně vybírat už stávající daně. Ovšem místo toho tato vláda zrušila například EET, tedy digitální nástroj státu, který pomáhal spravedlivému vybírání daní. Vláda nechala obří mnohamiliardové zisky energetickým firmám a teď se ty peníze snaží hledat u lidí.

Dominik Stroukal

Dominik Stroukal

ekonom, Metropolitní univerzita Praha, člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-
+365
+

Ach jo. Stát hází soukromému sektoru klacky pod nohy, nutí ho k nesmyslům, odsává mu zaměstnance k sobě, jen aby je soukromý sektor platil dál, akorát tentokrát z daní. A když tohle všechno někdo přežije, tak mu slintá po tom zbytku, co mu zůstal na účtě.

Já nevím, jaký je optimální poměr odvodů OSVČ a zaměstnanců, ale určitě vím, že stát neudělal vše pro to, aby chybějící peníze hledal prvně u sebe. Dokud vláda nebyla schopna ani zrušit příspěvek na stavebko, dokud nezačala rušit předražené výzkumáky a škrtat na neivestičních dotacích, dokud neprosekala stavy policistů, celníků a vlastních zaměstnanců, tak ať ani nezkouší šilhat po vyšších daních.

Všechno to můžou být relativně drobné, ale až takových kroků vláda udělá na výdajích dvacet, tak pevně věřím, že se za ní soukromý sektor rád sešikuje a ochotně přidá ruku k napravení dluhových škod, které jsme v minulosti napáchali. Takhle ale ne.

Josef Jaroš

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Souhlasíte s názorem?

-
+226
+

I když to vypadá, že vláda zatím spíš vypouští „kontrolní balonky“, představují návrhy, které dosud zazněly, opravdu radikální navýšení odvodů, které v současné chvíli složité ekonomické situace ještě víc zneklidní podnikatelský segment. Opět by to zneatraktivnilo podnikání pro začínající podnikatele a do jisté míry „otrávilo“ ty stávající. V důsledku „otrávení“ živnostníků pak bude jejich počet klesat, stejně tak můžeme předpokládat, že část podnikání se přesune do šedé zóny.

Srovnávání OSVČ a zaměstnanců vykopává stále příkopy mezi oběma tábory, ale my potřebujeme oba. Odvody navíc nejsou pro OSVČ nijak nízké, odvíjejí se od jejich příjmu, není tedy pravdou, že se bavíme o minimální částce, tedy v současnosti zhruba 6000 korun (minimální odvody na zdravotní a sociální pojištění OSVČ, pozn. red.). I ta ostatně není nijak zanedbatelná, odvíjí se od průměrné mzdy a vyvažuje například nenárok na placenou dovolenou či na nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci a další.

To, že podnikatelé, včetně těch nejmenších, neustále riskují také ztrátu celého majetku, významně posiluje jejich schopnosti analytického uvažování, kritického myšlení. Podnikatel je samostatnější, lépe zvládá stresové situace, všímá si lépe příležitostí a v penězích vidí daleko častěji prostředek k investicím. Navíc ví, že ve stáří jej důchod ze sociálního pojištění neuživí, a snaží se proto mnohem víc zabezpečit na stáří vlastními penězi. Ve stejném duchu obvykle vychovává i své děti. To vše je pro ekonomiku přínosem, který vysoce převažuje nižší daňovou zátěž.

Helena Horská

Helena Horská

hlavní ekonom Raiffeisenbank, poradkyně premiéra

Souhlasíte s názorem?

-
-358
+

Tvrdá data hovoří jasně: samostatně výdělečné osoby zatím dohromady do systému odvádí míň, než z něj budou potenciálně čerpat, a to i v případě, kdy se spokojí s mizivým důchodem. Za současného stavu se OSVČ nepodílí na mezigenerační solidaritě v průběžném důchodovém systému, ve kterém se z odvodů ekonomicky aktivních lidí a firem vyplácí důchod současným důchodcům. OSVČ, jejichž počet odpovídá 12 % všech pojištěnců, se na celkovém výběru pojistného podílí jen přibližně šesti procenty.

Mezigenerační solidarita leží na bedrech zaměstnanců a zaměstnavatelů – firem, které odvádějí 24,8 % na sociálním pojistném za své zaměstnance. Těch OSVČ, kteří přispívají do systému víc než jen minimálními odvody, je velmi málo. Argument, že od „státu nic nechci“, je falešný. Z daní a „pojistného“ se platí nejen důchody stávajících důchodců, které se čím dál tím víc financují na vrub společného dluhu, ale i zdravotnictví, školství, prostě všechny veřejné služby. I kdyby se živnostník vzdal svého nároku na důchod, z něčeho sociální, zdravotní a další služby ale stát hradit musí. Bez prostředků a „na ulici“ ho tato společnost nenechá. Řešením by bylo zavést skutečný opt-out princip do důchodového systému, tedy umožnit přispívat míň (nikdy ne však nulou) výměnou za prokazatelný závazek spoření si sám na své stáří.

Nezpochybňuji, že podnikání je třeba podporovat. OSVČ nesou riziko podnikání, nemohou se spoléhat na instituci, firmu, která by jim automaticky zajišťovala dennodenní práci. Otázkou je ale míra daňového a odvodového zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům. Demonstrujme si to na příkladu drobného podnikatele – truhláře. Truhlář-zaměstnanec s hrubou mzdou okolo 1,25 milionu Kč ročně odvede na dani a pojištění přes 0,5 milionu Kč ročně plus přes 0,3 milionu Kč na sociálním pojištění jeho zaměstnavatel. Truhlář-živnostník s paušálem 80 % necelých 76 tisíc za rok. Truhlář-živnostník odvádí na daních a „pojistném“ pouhých 15 % toho, co truhlář-zaměstnanec! S odvodem zaměstnavatele dokonce jen necelou desetinu toho, co zaměstnanec a jeho zaměstnavatel.

Michal Kuzněcov

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Souhlasíte s názorem?

-
+194
+

Jednoznačně nemají. OSVČ tu nejsou od toho, aby v rámci svého podnikatelského rizika dotovali státní rozpočet. Sami podnikatelé, kteří platí dle výdělku nemalé zálohy na sociálním pojištění, tak ve výsledku – pokud si sami nenaspoří na důchod – mají velice zanedbatelný důchod vzhledem ke svému příjmu. Proto jsem výslovně proti zvedání vyměřovacího základu a zvedání záloh.

Podnikatelé, kteří zvládli covidovou éru, kdy jim byly házeny nemalé klacky pod nohy, nyní konečně umořují své ztráty či dohánějí předešlé roky a teď by měli být demotivováni těmito kroky? Osobně mi to přijde jako poměrně nešťastné řešení a vláda hledá peníze tam, kde je ve výsledku nemusí najít. Podnikatelské prostředí – obzvlásť malé a střední firmy – jsou motorem ekonomiky, a proto by měla vláda zvážit reálné dopady tohoto návrhu.

Daňová kalkulačka OSVČ - výpočet daně

měsíců

Nezdanitelné části základu daně

Slevy na dani

Další kalkulačky

Hana Konečná

Hana Konečná

podnikatelská poradkyně, Handmade byznys

Souhlasíte s názorem?

-
+91
+

Současné odvody OSVČ se mohou jevit jako nízké, ale jsou nízké pouze pro živnostníky s vyššími příjmy. Pro živnostníky, kteří začínají, nebo dosahují jen malých výdělků a nemohou vykonávat podnikání jako vedlejší činnost, jsou minimální odvody velkou zátěží.

Tito jinak podnikaví lidé (často matky po rodičovské) pak zbytečně končí jako nezaměstnaní a svému podnikání se věnují buď ve sféře šedé ekonomiky (fakturování na někoho jiného, práce načerno) nebo zkrátka zůstanou sedět doma s rukama v klíně, aby platil stát pojištění v plné výši za ně.

Ať už dojde ke zvýšení odvodů, nebo ne, měl by stát také promyslet, jak umožnit podnikat živnostníkům, kteří začínají, nebo si podnikáním jen přivydělají.

Pavel Kolář

Pavel Kolář

specialista na správu majetku, House of Trust

Souhlasíte s názorem?

-
+95
+

Návrhu MPSV na zvýšení záloh pro OSVČ rozumím a pohledem tabulkového ekonoma to dává i smysl, ale tak jednoduše, že zvýším zálohy a tím zvýším i příjmy do státního rozpočtu, to v reálné „organické“ ekonomice prostě nefunguje. Živnostníci, kterých je v ČR 650 tisíc a kam řadíme i tradiční rodinné živnosti a řemesla, jsou velmi citliví na jakýkoliv tlak, který je nutí k ekonomickému, administrativnímu, provoznímu vychýlení a ztráty pomyslné rovnováhy mezi zaměstnáním a podnikáním. Tedy důvodem, proč jsou OSVČ.

Je nutné si uvědomit, že příjmy, které inkasují, jsou reálně významně nižší, než jsou ve veřejných reportech, jelikož z nich hradí provozovny, cestovní výlohy, náklady na získání zakázek... Pokud k tomuto připočtete neustálý tlak na výkon, dlouhou pracovní dobu bez dovolených, tak aby uživili sebe a rodinu, je citlivost na další zvýšení fixních nákladů vysoká a ochota je akceptovat může být velmi nízká.

Po období pandemie, energetické a surovinové krizi se tento dobře myšlený záměr může lehce zvrtnout v masivní dobrovolné i nedobrovolné ukončování živností a tím zvýšení nedostupnosti běžných profesí pro běžné spotřebitele. MPSV by proto mělo vše hodnotit nejen tabulkově, ale zvážit hlavně to, zda reálné riziko snížení počtu OSVČ a tím snížení příjmů formou odvodů a další nepřímé faktory (jako snížení motivace pro vstup do režimu OSVČ) nepřinese do státního rozpočtu i společnosti přesně opačný efekt.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-
+201
+

Srovnávat OSVČ a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Má ale stát problém sehnat zaměstnance? Nemá. Řady zaměstnanců placených z veřejných peněz se neustále rozšiřují. Proč to ti lidé dělají, když se podle kritiků OSVČ budou mít mnohem líp právě jako OSVČ, ať už coby „sebezaměstnané“ osoby, nebo v rámci švarcsystému?

Kdo to zhodnotil nejlíp?

Kdyby byla pozice OSVČ o tolik výhodnější, stát „nebude mít, kde brát“. Česko navíc patří k výjimečným zemím, kde jsou platy ve veřejné sféře markantně vyšší než mzdy ve sféře soukromé. Takže i pokud by měli OSVČ výhodnější postavení, v jejich sektoru jsou prostě citelně nižší výdělky, což výhodnost jejich postavení už nyní zásadně potlačuje.

Ale hlavně: proč se státu dlouhá léta nedaří vymýtit formu podnikání, kterou počátkem 90. let „vynalezl“ podnikatel Miroslav Švarc? Proto, že je přirozená. Dvě strany se svobodně domluví na něčem, co je jejich věc, aniž by komukoli kdokoli držel revolver u spánku. Svoji snahu vymýtit švarcsystém a omezovat OSVČ politici zintenzivňují v čase nelehké ekonomické situace, jako v roce 2012 nebo nyní. V čase, kdy prostě mnozí lidé nemají jinou možnost, než být „zaměstnáni“ na živnostenský list, pokud tedy nechtějí žadonit na úřadu práce. Je totiž třeba zdůraznit, že rozmach švarcsystému je jen jednou z forem přirozené reakce lidského (podnikatelského) ducha na regulace uvalené na něj státem. Ekonomové hovoří o „regulatorní arbitráži“. Tak označují situaci, kdy se lidé snaží tu či onu regulaci obcházet.

Kdyby ovšem stát reguloval přiměřeně, kdyby byly třeba daňové sazby na takové úrovni, že by lidé měli pocit, že to, co odvádějí, je plně užíváno na opravdu potřebné účely, a ne na korupci, různé parazitické lobbisty, dotační podnikatele a organizace, či dokonce jejich honosné vily, švarcsystém by byl možná neznámý pojem. Podněty lidí k regulatorní arbitráži by jistě byly mnohem slabší než dnes. A to zřejmě i mezi politiky – ti totiž své asistenty i poradce dlouhá léta rádi zaměstnávali právě po vzoru Švarce. Vzhledem k tomu, že v praxi je nemožné určit, kde končí legální formy podnikání a začíná švarcsystém, stát by jej měl legalizovat a zpytovat svědomí. Rozmach švarcsystému je především signál, že státní aparát nehospodaří dobře.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
94
+

Sdílejte

Diskutujte (22)

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketadaněočima expertůOSVČpodnikánípodnikateléPodnikavé Českoživnostníci
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo