Články na téma: umění

Knihovna, v níž je čtení až na posledním místě, studijní pavilon jako neustále měnící se prostor i bývalá jatka jako galerie pro lidi. Takoví jsou finalisté ceny Mies van der Rohe, které vystavuje pražské Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Co z vítěze dělá top evropskou stavbu a mají Češi šanci se v soutěži více prosadit? Nejen o tom jsme si povídali s vedoucím CAMPu Štěpánem Bärtlem.

Inflace, politické napětí i snahy o postpandemickou obnovu v minulých dvou letech ovlivnily globální a rovněž český trh s uměním. Oba trhy však prokázaly odolnost a jejich výsledky v mnohém kopírovaly nálady ve společnosti. Přinášíme vám ochutnávku hlavního tématu nového Finmagu.

Když se svým bratrem Matyášem pořádal první Letní výtvarný salon, táta jim ve své galerii vyměřil drsný nájem. „Chtěl nás tak zklidnit. Současné umění na něj bylo dost divoké. Potom ale viděl, že se to daří. A zklidnil se sám. Teď spolupracujeme,“ směje se Jakub Kodl. Je mu pětadvacet, řídí KodlContemporary, má poměrně smělé plány. Přinášíme ochutnávku hlavního rozhovoru nového čísla Finmagu.

Tématem nového čísla tištěného Finmagu je propojení umění a byznysu. Jistě tedy chápete, jak důležité pro nás bylo vybrat tu správnou obálku. Nejen o tom píše v editorialu šéfredaktorka Irena Jirků.

Nebylo jim ještě třicet, většinou studují, ale už se formují do silné generace tvůrců, pro něž se hlína stává zásadním vyjadřovacím prostředkem. Česká keramika patřila společně se sklem kdysi k vyhledávaným komoditám po celém světě. Její sláva ale tak dlouho upadala, až se ocitla na pomyslném dně. Mladí výtvarníci se touží od něj odrazit – a daří se jim to, jak se dočtete v další ochutnávce tištěného čísla nového Finmagu.

Před 15 lety s partou kamarádů založil Cirk La Putyka a přestavěl pro něj budovu v pražské Holešovické tržnici. „Vybudovat divadlo ve zcela nedivadelním prostoru, bez jakýchkoliv zkušeností a bez jakéhokoliv finančního zajištění, to byl fakt dost šílený projekt. Asi by mě to nikdy nenapadlo, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák. Přinášíme vám ochutnávku rozhovoru z červnového Finmagu.

Stala se z ní instituce. Pojem. Je mediální hvězda. Ale to by jí stačilo leda k tomu, aby byla slavná a možná trochu bohatá. Jenže ona byla taky tvrdá podnikatelka, svoje pořady si chtěla dělat po svém, ne být jen mluvící hlava. Tak si je produkuje. A vůbec je mediální podnikatelkou par excellence. Proto si zaslouží místo v našem top 10 podnikatelů moderní doby.

Sobotní kvíz jak hurikán k vám teď míří. Walta Disneyho jsme do svého žebříčku top 10 podnikatelů moderní historie vybrali proto, že si všichni vybavujeme, jak uměl šou, a zapomínáme přitom, že musel umět i byznys. A obojí špičkově. Prozradíme vám pár zajímavostí o jeho životě a pak budete zkoušení. A určitě to dopadne aspoň na tři, no ne?

Česká filharmonie by se ráda zařadila vedle Berlínských a Vídeňských filharmoniků mezi nejlepší orchestry Evropy. Pomoci jí k tomu má spolupráce s nejzářivějšími hvězdami světových pódií. Nebylo by to ale možné bez podpory soukromých dárců a partnerů.

Originály uměleckých děl jsou z pohledu ekonomie velmi podivné statky. Každý si může za pár stovek do obýváku (nebo zadarmo do mobilu) pověsit kopii libovolného obrazu – proč tedy někteří lidé za originály utrácejí klidně stamiliony dolarů? Je to spekulace, investice, nebo jenom obrovská pračka na peníze? Otevíráme pro vás text z tištěného Finmagu.

Žádná sbírka uměleckých děl není špatně. „Když nakupujete srdcem, nemůžete se splést. Stačí i jedno významné dílo a to vyváží zbytek,“ říká Patrik Šimon, který vlastní 20 tisíc artefaktů a obchoduje po celém světě. Přinášíme vám ukázku rozhovoru z aktuálního a kompletně nového tištěného Finmagu.

Specializoval se na analýzu finančních trhů, ale po pár letech se Aleš Knupp rozhodl úplně změnit směr. Prodal sošku Olbrama Zoubka, založil Knupp Gallery a dnes v pražské Revoluční ulici nabízí i díla světových autorů. Přinášíme další ochutnávku velkého tématu o umění z aktuálního tištěného Finmagu.

Proč témata umění a byznysu fungují víc na papíře než v online prostředí? A proč často nedovedeme odhadnout, jaké články vám sednou? Zeptali jsme se sebe na poradě a pak ještě pro jistotu AI. Co nám řekla, prozradíme v tradičním newsletteru Finmagu.

„Maluju každý den. Tak osm deset hodin. Chce to režim, systém a dobrou fyzičku,“ říká výtvarník Martin Krajc. Moc dobře ví, že aby uměním vydělal, musí se pořádně otáčet. V rozhovoru pro nové číslo Finmagu vypráví i o tom, zda někdy přemýšlel, že to vzdá a půjde se živit jinak.

Proměněný obsah, proměněný vizuál. Finmag newsletter je tentokrát ve znamení nového čísla tištěného Finmagu. Začíná v podkroví jednoho vinohradského činžáku.

Prázdniny končí, nová éra Finmagu začíná. Hlavním tématem podzimního čísla v novém designu je byznys a umění. Co v magazínu najdete, přibližuje v editorialu šéfredaktorka Irena Jirků.

Když padají akciové trhy, kvalitní umění jde nahoru. Že ale hodnota obrazů českých avantgardistů jen během posledních let soupla o řád, překvapilo i Alexandru Bízkovou, předsedkyni představenstva fondu Pro arte. Robert Mečkovský z představenstva fondu proto věří, že zažíváme zlatá léta obchodu s uměním. „Je evidentní, že trh je teď mnohem rozvinutější,“ říká.

Osobnosti umělců nás fascinují a jejich odchod bývá impulzem k enormnímu zájmu o jejich dílo. Jako bychom chtěli ještě na poslední chvíli pocítit odraz jejich slávy. Předpokládat, že cena děl po smrti jejich autorů vzroste, je logické. Jenže na efekt úmrtí je kalkulačka krátká.

Na soutěžích zpravidla excelují lidé, kteří s tancem začali jako předškoláci. Václav Žoudlík taneční vášni propadl až v pokračovacích tanečních, dnes v Pelhřimově vychovává novou soutěžní generaci. „Pokud někdo začal pozdě, na soutěžích to má mnohem těžší,“ přiznává podnikatel, jehož ambicí je přivést k pohybu co nejvíc dětí a dostat své svěřence do nejvyšších soutěží.

Výtvarnice Lenka Procházková začala podnikat v Ústí nad Labem v roce 2007. Před vypuknutím covidu měla dva obchody a optimistické vize do budoucna. Jak jsou na tom její Ostrovy dobré nálady po dvou letech covidových opatření a uprostřed krize?

Je jednou z mála Češek, které to dotáhly až do kalifornské centrály Googlu. Spolupracovala s největšími mozky z technologií. Kateřina Havrlant jela na 500 procent a přezdívali jí „Fearless Leader“. Jaké je z toho vyskočit, po letech se vrátit do Prahy a vstoupit do úplně jiné řeky?