Předplatit časopis Finmag

Maluje pohledy, rozdává radost. Učitelka z Ústí vyměnila profesi za podnikání

Jana Šulistová
Jana Šulistová
19. 1. 2023
 5 715

Výtvarnice Lenka Procházková začala podnikat v Ústí nad Labem v roce 2007. Před vypuknutím covidu měla dva obchody a optimistické vize do budoucna. Jak jsou na tom její Ostrovy dobré nálady po dvou letech covidových opatření a uprostřed krize?

Maluje pohledy, rozdává radost. Učitelka z Ústí vyměnila profesi za podnikání
Covid drobnou podnikatelku Lenku Procházkovou z Ústí nad Labem nezlomil, poslední roky jsou ale podle ní mnohem těžší. / Zdroj: Se souhlasem Lenky Procházkové
V obchodech Lenka Procházková nabízí široký sortiment různých předmětů nejen pro radost.Vedle upomínkových předmětů, diářů a šperků zařadila do nabídky i originální oblečení.Kresby Lenky Procházkové jsou na první pohled jasně odlišitelné, jezdí s nimi po celé republice.Sama vytváří i kreslené hrníčky - plecháčky.Pohled od Lenky ProcházkovéPohled od Lenky Procházkové
Další fotky
v galerii (9)

Možnost živit se prodejem vlastních obrázků a provozovat dva obchody zní spoustě výtvarníků jako utopie. A ještě k tomu v bohem a investory zapomenutém Ústí nad Labem. Kraj se dosud nevzpamatoval z pohnuté sudetské historie a filmaři ho často používají jako kulisy šedivé doby před listopadem 89. Jak to Lenka Procházková dělá?

Kromě obrovské pracovitosti, kreativity a smyslu pro obchod má ještě jedno plus. „Je to překvapivě zdejší region s malou konkurencí, který umožní vyniknout výrazným lidem,“ vysvětluje středoškolská pedagožka s aprobací čeština a výtvarná výchova.

Lenka Procházková (55)

Rodačka z Ústí nad Labem maturovala z výtvarné výchovy na střední pedagogické škole. Následovalo studium výtvarné výchovy a českého jazyka na pedagogické fakultě. Živnostenský list má od roku 2000, ale ještě deset let učila na gymnáziu. Kromě provozování dvou obchodů s vlastní i doplňkovou tvorbou svými malbami vyzdobila několik mateřských školek a zvládá i práci na výtvarných zakázkách. Litoměřickému Centru pro rodinu vytváří kompletní vizuální stránku, její obrázky doprovázejí dárcovský program IKEM, ilustruje knihy.Má tři dospělé děti – dvě dcery a syna, manžel je překladatel na volné noze.

 

„Narodila jsem se tu, vystudovala, žiju a pracuju tady, i když jezdím prodávat po celé republice. Máme tu krásnou přírodu, hezké byty a domy za málo peněz, univerzitu, kolem níž se sdružují intelektuálové… Je to region přitažlivý pro umělce, ale nás, kteří řešíme své okolí a životní přesahy, je tu málo. O to zajímavější jsou lidé, kteří se rozhodnou tu žít a tvořit.“

Procházková těží ještě z jedné věci, která je víceméně dílem náhody: její obchody v Ústí a Janských Lázních se podporují dvěma prodejními špičkami. Zatímco v ústeckém jsou nejvyšší tržby před Vánoci, do Janských Lázní se po Novém roce sjedou lyžaři a na dovolené nakupují věci jen tak pro radost. V létě se podobně chovají turisté, zatímco v prázdninově vylidněném Ústí prodeje klesají.

Dobrou náladu výtvarnice čerpá z práce s dětmi. Ráda se s nimi baví, zajímá ji, co řeší a jak jsou myšlenkově i názorově rychle vyspělé.

Od pohlednic k obchodům

Matka tří dnes už dospělých dětí začala s tvorbou pohlednic na mateřské dovolené. Od roku 2000 má živnostenský list a začínala podnikat při stále se zkracujícím úvazku na gymnáziu. V roce 2007 otevřela první obchod a o tři roky později druhý.

Zpočátku v nich převládala její tvorba, časem přidala dřevěné, šité a interaktivní hračky i keramiku. K nim přibyly knihy a také šperky a oblečení od českých designérů. Díky tomu řada maminek kromě omalovánek, vystřihovánek, oblékacích panenek, notýsků, rozvrhů hodin a dalších drobností s ilustracemi od Procházkové nakoupí i něco pro sebe.

Ostrov dobré nálady aneb Nahlédněte do obchodu

V obchodech Lenka Procházková nabízí široký sortiment různých předmětů nejen pro radost.Se souhlasem Lenky Procházkové
Vedle upomínkových předmětů, diářů a šperků zařadila do nabídky i originální oblečení.Se souhlasem Lenky Procházkové
Další obrázky v galerii (9)

Vlastní výrobky dodává i do jiných obchodů po celé republice, zejména do knihkupectví. Organizuje také oblíbené dětské dílničky a ateliéry zaměřené především na nejmenší. Ostatně její bohatý sortiment se vyznačuje dětskou hravostí bez tlaku preciznosti. Jednoduché linie a jasné barvy děti milují a dospělí se díky nim vracejí do útlého věku.

Výtvarnice přiznává, že dobrou náladu čerpá právě z práce s dětmi. Ráda se s nimi baví, zajímá ji, co řeší a jak jsou myšlenkově i názorově rychle vyspělé.

Psychicky to bylo náročné, ale ekonomicky se to dalo zvládnout i proto, že jsem měla rezervy...

Covid se dal přežít

Před covidem se podnikatelka, tehdy zaměstnávající tři prodavačky, cítila na vrcholu. Ve srovnání s platem středoškolské učitelky s třicetiletou praxí její příjmy vycházely rozhodně lépe a svého rozhodnutí litovala jen výjimečně ve chvílích velké únavy.

Sbohem, EET!

Před pandemií se Lenka Procházková musela popasovat se zavedením EET. Znamenalo to výměnu účetní za profesionální firmu požadující mnohem víc peněz a pořízení dvou terminálů od banky. Papír na účtenky vyjde zhruba na 500 korun měsíčně. Zrušení EET chápe: „Byla by to duplicitní kontrola. Před covidem platilo kartou asi čtyřicet procent zákazníků, teď je to dvojnásobek. Hotovost u sebe nosí málokdo, takže pro úpravy ekonomického výsledku opravdu není prostor.“

Jakmile začala první covidová opatření, Procházková spustila nový e-shop s výrobky dalších prodejců. Společně s jednou ze svých zaměstnankyň všechno nafotily a vkládaly na web, zaplatila podpůrné kampaně i člověka na správu facebookové stránky.

„Jenže brzy mi došlo, že internetový prodej děl, která máme většinou po jednom kuse, je neskutečně časově náročný. U sériových věcí jen sáhnete do regálu pro další kus, ale u originálů začíná prezentace nanovo,“ popisuje rychlou reakci na první lockdown.

Za velkou pomoc považovala 85% podporu od státu, která pokryla náklady na výplaty i část nájmů. Něco málo vydělala v e-shopech. „Psychicky to bylo náročné, ale ekonomicky se to dalo zvládnout i proto, že jsem měla rezervy, takže na covidovou dobu nevzpomínám nijak dramaticky,“ pokračuje výtvarnice.

Prodej designového oblečení od českých výrobců se téměř zastavil, i když jsem dala dolů dvacet procent ze své marže.

Víc než třetinový propad

Jinak už hodnotí loňský rok, který podle ní byl o poznání turbulentnější. „Vystrašení lidé přestali nakupovat. Myslím si, že spousta z nich peníze ještě má, ale neutrácí kvůli strašení médií. To se pořád opakuje, i když tím ekonomika zbytečně trpí. Spousta lidí si přečte jen titulek a vyděsí se,“ říká a polemizuje, zda by takové trestuhodné chování médií nemělo být rovnou trestné.

Jan Dezort při výrobě lamp
Se souhlasem Jana Dezorta

Sáhl si na dno, dnes vyrábí exkluzivní lampy. Život vás donutí, říká designér

Většina vrcholových sportovců se nikdy nevzdává. Po těžkém zranění dokážou excelovat na paralympiádě, trénují nebo podnikají. A když znovu pohoří, zpravidla najdou jinou vášeň. Bývalý ragbista Jan Dezort například vyrábí exkluzivní designové lampy.

Vyjádřeno čísly, v roce 2022 zažila Procházková až čtyřicetiprocentní propad příjmů oproti době před covidem. „Covidové příjmy jsem nepočítala, brala jsem to jako výjimečnou situaci. Kromě směšných tržeb z e-shopů nebyl téměř žádný prodej. Loňský prosinec jsem ale sledovala velmi bedlivě, přináší totiž příjmy důležité na přečkání dalšího čtvrt až půl roku, kdy se prodává méně,“ poukazuje výtvarnice na výrazné ztráty.

„Třeba prodej designového oblečení od českých výrobců se téměř zastavil, i když jsem dala dolů dvacet procent ze své marže. Prodávám vlastní tvorbu také na jednom velkém sdíleném e-shopu, kde si mohli dovolit odpouštět poštovné. To, že zákazník za dodání někdy zaplatí stejnou částku jako za zboží, nákupy brzdí,“ dodává.

I když je Ústí stotisícové město, ve skutečnosti v něm podle Procházkové žije málo lidí, které může oslovit. „Současná doba mi bere dobrou náladu. Kromě novoročenek pro stálé klienty nemám vůbec chuť do kreslení, nebyly by to hezké obrázky,“ dodává posmutněle, když rekapituluje uplynulé tři roky.

V březnu už musí všechno běžet, i když čísla určitě budou nižší. Ale tento rok ukáže, zda má cenu pokračovat.

Když to nevyjde…

Do toho ještě přišlo stěhování. Město v 90. letech rozprodalo nemovitosti a lidem, kteří je tehdy koupili, docházejí síly a domy prodávají. To je případ obchodu v Ústí. Dům koupili cizinci a chtějí v něm mít vlastní provozovnu.

„Měla jsem tu skladové prostory i ateliér, kam chodily děti na kroužky. Když jsem byla nahoře s dětmi, mohla jsem v případě potřeby seběhnout do obchodu. Když nebyli zákazníci, prodavačky balily zboží pro e-shop,“ prozrazuje fungování obchodu. V nových prostorech už ale tuhle praxi provozovat nemůže.

Původně si sehnala prostor přímo od města na hezkém místě v centru, ten byl ale příliš malý. Nakonec se jí podařilo zajistit obchod hned vedle toho stávajícího. „Majitelé trvali na vyklizení během ledna a nevyhověli mi s prodloužením aspoň do března,“ říká Procházková. „Sklad i ateliér budou i tak jinde, což znamená další pracovní sílu na vyřizování objednávek,“ říká.

Po operaci plotýnek se jí přitom už nevrátila jedna ze zaměstnankyň, naštěstí se jí ale podařilo rychle najít náhradu. „Nová paní prodavačka sama vlastnila a provozovala obchod s výtvarnými potřebami a letos po 21 letech podnikání ukončila. Na zaměstnanecký poměr se moc těší, je pracovitá, systematická, zkušená…, “ pochvaluje si novou posilu. Do té doby se musela opírat o brigádnice.

„V březnu už musí všechno běžet, i když čísla určitě budou nižší. Ale tento rok ukáže, zda má cenu pokračovat. Za covidu jsem zase začala učit na gymnáziu, ale na požadovaný větší úvazek jsem neměla čas. V nejhorším nastoupím zpátky do školství. Práce s dětmi je naštěstí oceňovaná,“ prozrazuje svůj náhradní plán, přestože by zavedené podnikání nerada opouštěla.

„Díky kombinaci výtvarného i pedagogického vzdělání mám co nabídnout, a rodiče vidí, že je to dobrá investice,“ říká nebojácně o své případné budoucnosti.

Máte tip na podobný podnikatelský příběh? Dejte nám o něm vědět, zjistíme pro vás víc! Formulář pro zaslání tipu najdete ZDE.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

ŠKOLA JE BYZNYS

Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?

BYZNYS JE HRA

Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?

Ohodnoťte článek

-
12
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jana Šulistová

Jana Šulistová

Původní profesí výtvarnice a sociální pracovnice se do médií dostala přes poradnu v časopise Ty&Já (Mladá Fronta). Prošla řadou vydavatelství (Hachette Filipacchi, Sanoma, Bauer Media, Burda) a pozic... Více

Související témata

byznyspodnikáníPodnikavé ČeskořemeslouměníÚstecký krajživnostenský list

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Koupit nejnovější číslo