Burzy už zase padají! Co je jinak proti loňsku?
Staré známé akciové pořekadlo říká „sell in May and go away“! Květen je pro výnosy z akcií opravdu historicky nejhorší měsíc, a proto se pověrčiví burziáni snaží na konci dubna akcií zbavovat. A jak vidno, letošek je už třetím rokem po sobě, který jim dává za pravdu.

Brzdy: Evropa a Čína
Vyhlídky na starém kontinentě jsou opravdu špatné. Ani se nechce věřit, že loni evropská ekonomika v prvním pololetí ještě slušně rostla a z inflace vystrašená Evropská centrální banka zvyšovala sazby. Letos už je polovina zemí Evropské unie v recesi. Rozpočtová situace ohrožených států se nijak extra nezlepšila, protože při snižování růstu čitatele v poměru dluh : HDP se snižuje i jmenovatel – a jsme tam, kde jsme byli. V Evropě tedy akciové společnosti hledají růst zisků marně a na jejich indexech je to znát.
V Číně leží asi největší riziko světové ekonomiky, protože po rozsáhlém omezení realitního boomu a investic se neví, jestli dynamika růstu čínského HDP poklesne na sedm procent nebo klidně až na tři procenta. Čínská ekonomika pomalu chladne a už není zdrojem fantastického růstu tržeb pro západní korporace jako dřív, naopak se do nákladů zařezávají vyšší mzdy místních pracantů, marže se snižují a to pro akciový trh dobrá zpráva není.
Tahouni: Ceny komodit a Amerika
Největším pozitivním překvapením je všeobecný pokles cen komodit. Zatímco loni vyšrouboval nedostatek zemědělských surovin ceny pšenice, kukuřice a bavlny o 80–150 procent, letos už ceny v očekávání slušné úrody klesají. Spotřebitelům tak po nákupu potravin zůstane více v kapse (Česko je bohužel výjimkou kvůli růstu DPH) a ti pak mohou pomoci ekonomice nákupy ostatního zboží.
Ceny benzinu sice ze začátku roku rostly, trh je ale mnohem lépe zásoben než loni, kdy se Arabské jaro postaralo o zhruba o tříprocentní výpadek těžby ropy. Bůh ví, jak ještě Západ zamíchá kartami při odmítání íránské ropy, celkový trend cen energetických surovin je ale klesající – pomáhá také boom břidlicového plynu v USA. Loni navíc byly ve hře také australské záplavy, které hnaly nahoru cenu uhlí.
Vývoj komoditního indexu CRB
Zdroj: bloomberg.com
Co se Spojených států týče, za pozitivním vývojem posledních měsíců stojí především dvě oblasti – auta a nemovitosti. Obnova vozového parku a snaha ušetřit za benzin nákupem úspornějšího modelu vyslaly v USA vzdor všem očekáváním prodeje aut vzhůru. Oproti loňsku, kdy japonské zemětřesení narušilo dodávky a na trhu chyběla auta, se jedná o malý zázrak. Za podpory stavebnictví, které by po dlouhých pěti letech mělo konečně podpořit růst HDP (Co by za to Španělsko dalo!), se americká ekonomika dívá na své kolegy pěkně shora stejně jako akcie z Dowova-Jonesova indexu.
Když to shrneme: letos globální ekonomika nečelí žádnému nabídkovému šoku, a problémy jsou tedy na straně poptávky, která mimo USA jaksi chřadne. Můžeme jen doufat, že v Evropě se všechno zase (na chvíli) v dobré obrátí, a věřit tomu, že případný pokles poptávky v Číně by byl pro Západ dostatečně vykompenzován výraznějším propadem cen komodit (podobným roku 1998) a vyspělé ekonomiky se svými akciovými indexy by vcelku příliš neutrpěly.