Pohřeb Nabucca přijde na stovky miliard
Nabucco je mrtev, ať žije South Stream! Rusko zahájilo stavbu svého nejambicióznějšího projektu plynovodu v historii a potvrzuje svoji výsadní pozici na surovinovém trhu střední a východní Evropy.

Rusko oficiálně zahájilo práce na zatím nejodvážnějším projektu svého plynařského průmyslu, plynovodu South Stream. Ten má propojit ruskou síť, která dnes do značné míry slouží k přeprodeji středoasijského plynu, s jihovýchodní Evropou dnem Černého moře.
Zdroj: South-Stream.info
Hlavně má ale definitivně vyřadit ze hry konkurenční unijní projekt Nabucco, který měl původně přivést do Evropské unie zemní plyn z Íránu. Poté, co kvůli jaderným ambicím Íránu a zhoršení vztahů se Západem musel být Teherán jako hlavní dodavatel plynu pro EU odpískán, měl plyn do Nabucca zajistit Ázerbájdžán spolu s Turkmenistánem.
Geopolitická hra
Nabucco stále přešlapuje a ke konečné realizaci má daleko, zato Rusové do South Streamu skočili po hlavě. Gazprom je totiž velmi nervózní z raketového nástupu břidlicového plynu v USA a Kanadě i z pokračujících průzkumných prací na polských potenciálních ložiskách. A tak se do dobrodružného a velmi drahého podniku vydal téměř vzápětí, kdy oznámil dokončení druhé větve obdobného plynovodu Nord Stream v Baltském moři.
Jak Nord Stream, tak South Stream nejsou jen projekty ekonomické, ale do značné míry i geopolitické. Tím, že obcházejí Ukrajinu a Bělorusko (a také střední Evropu) jako tranzitní země, dostávají tyto státy do nevýhodnější pozice a umožňují Rusku diktovat podmínky dodávek plynu.
Z baltského bláta do opravdové louže
Nord Stream ovšem zatím neplní představy svých tvůrců, kapacitu plynovodu se v případě dříve dokončené první větve daří využívat jen na asi 37 procent z plánovaného objemu dodávek. Ekonomická návratnost projektu je tedy zatím velkým otazníkem.
South Stream je přitom výrazně nákladnější a technologicky složitější. Zatímco Balt, kudy vede Nord Stream, má největší hloubku 459 metrů, Černé moře je čtyřikrát hlubší. A podstatně složitější jsou i geologické podmínky na dně Černého moře, které vzniklo z vnitrozemského jezera a na jehož dně leží bahno plné metanu.
Už před začátkem výstavby se původně plánovaná cena 8,6 miliard eur zvýšila na 16 miliard eur – v přepočtu přes 400 miliard korun. Tuto gigantickou sumu není schopen a zřejmě ani nechce Gazprom hradit sám, v konsorciu je s ním i italský energetický koncern Eni, francouzský EDF a německý Winthershall. Z ruského pobřeží Černého moře povede plynovod do bulharské Varny. Bulhaři nejdéle ze všech partnerů licitovali, nakonec se jim podařilo s Gazpromem výměnou za souhlas s projektem získat v polovině listopadu dvacetiprocentní slevu z původně navrhovaných cen plynu a zajistit si garantované dodávky na příštích deset let.
Brusel zuří
Plány konsorcia, vedeného Gazpromem, jsou velmi ambiciózní, první plyn by měl být South Streamem přepraven už v roce 2015, plné kapacity 63 miliard kubíků ročně by měl plynovod dosáhnout o dva roky později.
Rozhořčení dává najevo Evropská komise, která tvrdí, že dosud není jasné, kudy vlastně plynovod po moři a po pevnině povede. Nejsou prý vyřešeny ani dopady stavby na životní prostředí. „Dokud toto není, není pro nás projekt hotový,“ uvedla Evropská komise.
Nedalo se ovšem čekat, že by špičky Evropské unie projekt uvítaly. Úspěch South Streamu by totiž zřejmě znamenal definitivní konec Nabucca, projektu, který měl snížit závislost Unie – zejména jejích východních zemí – na ruském plynu. Přitom by byl dík vedení po souši výrazně levnější.
Zaplatíme
Cena, kterou Rusové (a jejich západní partneři) za pohřeb Nabucca dají, je extrémně vysoká. Kdo ji ale asi bude platit? Nikdo jiný než my, koncoví spotřebitelé ruského plynu. Stovky miliard korun, utopených v Černém moři za South Stream, zaplatí Gazpromu v příštích letech nejen Bulhaři, Italové nebo Maďaři, ale v konečném důsledku i my v Česku.
Tedy, pokud břidličný plyn nepoloží Gazprom na lopatky a místo trubkou po dně Černého moře ho nebudeme dovážet jen z pár set kilometrů vzdálených nalezišť v Polsku.
Autor je redaktor LN a MF DNES
Související témata