Krypto 8: Měnový disent

V Evropském parlamentu si nedávno všimli takzvaných bitcoin mixers. Jedná se o služby, do kterých uživatelé zasílají své bitcoiny, aby se promíchaly s prostředky jiných uživatelů a vrátily se na nové bitcoinové adresy ve „vypraném“ stavu, bez spojitosti s konkrétními osobami a jejich aktivitami. Chytré hlavy v europarlamentu chtějí tyto služby samozřejmě regulovat, či přímo zakázat. Jak totiž praví motto všech etatistů a jejich užitečných idiotů, kdo nedělá nic špatného, nemá co skrývat.

Plná transparentnost je jednou z hlavních vlastností bitcoinu. Navštívíte-li některý z online průzkumníků bitcoinového blockchainu, naleznete zde veškeré informace k jednotlivým bitcoinovým transakcím: čas, objem, odesílatele a příjemce transakce. Můžete se rovněž podívat na historii veškerých transakcí u libovolných adres. Jediné, co na první pohled nezjistíte, je spojitost bitcoinových adres a konkrétních osob či firem.

A orgány činné v trestním řízení si tuto vlastnost bitcoinu plně uvědomují. V souvislosti s analýzou blockchainu již probíhají první zatčení lidí, kteří na darknetových tržištích s pomocí bitcoinu prodají či zakoupí rekreační drogu či léky. Je jen otázkou času, kdy obdobné analýzy začnou využívat i daňové úřady. V zásadě lze říct, že pokud jste někdy zakoupili bitcoin s pomocí svého účtu či na burze či ve směnárně s plnou identifikací, lze následně neomezeně sledovat vaše nakládání s těmito prostředky. Veškeré transakce zůstanou navždy zapsány do blockchainu a čím dál sofistikovanější metody jeho analýzy vás dřív nebo později připraví o soukromí.

Mixovací služby můžou těmto snahám dočasně zamezit. Ve zkratce se jedná o bitcoinové adresy, kam lidé zasílají své bitcoiny, aby se promíchali s bitcoiny jiných uživatelů a následně se vrátily „vyprané“, zpravidla v několika separátních platbách v rozmezí několika hodin.

Takové vyprání má však i své mouchy. Zaprvé není vždy spolehlivé (a čím vyšší částku se snažíte „vyprat“, tím méně je účinné), zadruhé prádelny bývají centrálně spravované a jejich provozovatel může se svěřenými prostředky zmizet. Zatřetí nikdy nevíte, jestli jste si zrovna nesměnili prostředky s někým, kdo dané bitcoiny někomu ukradl či inkasoval tržbu za produkt prodaný přes darkmarket.

Plnou transakční historii si sebou nese každý zlomek bitcoinu a ačkoli nikdo nemusí dokázat, že jste nelegální operace s daným bitcoinem prováděl zrovna Vy, můžou být zrovna tyto bitcoiny „poskvrněné“ (tainted) a někteří obchodníci a směnárny je následně nemusí přijmout. Zatím se takové rozlišování ve větším měřítku neprovádí, nikdo ale nemůže s jistotou tvrdit, že to tak bude i v budoucnu. Zajímavé v této souvislosti je, že v minulosti vznikly pokusy o prodej čerstvě vytěžených bitcoinů s přirážkou (tuto službu však firma v odkazu už nenabízí).

Odpovědí na nedostatečnou anonymitu bitcoinu je vznik konkurenčních altcoinů, které se zaměřují na maximalizaci soukromí uživatelů. Nejslibnější z nich jsou momentálně dash, zCash a monero.

Dash

Tato kryptoměna vznikla původně s názvem darkcoin, na dash (zkratka digital cash) byla přejmenována později. Jak napovídá původní název, měna vznikla za účelem skrytí identity uživatelů.

Dash dále rozvádí technologii bitcoinových mixérů a vytváří z nich jeden ze svých hlavních pilířů. Tzv. masternodes jsou peněženky, které obsahují minimálně 1000 jednotek měny dash (1 dash ≈70 USD) a umožňují zaslat transakci PrivateSend, která formou promíchání zajistí uživatelům anonymitu. Výhodou oproti bitcoinovým mixérům je bezpečnost takové transakce, jelikož vlastník masternode nemá možnost s cizími prostředky nakládat, tudíž je ani ukrást. Je za své služby pouze odměněn transakčním poplatkem.

Zůstávají zde však nevýhody ad hoc mixování – je zapotřebí, aby uživatelé mixovali jen určité předdefinované částky (oficiální návod udává 0,1, 1, 10 a 100 dashů) a aby v síti bylo vždy dostatek uživatelů, kteří chtějí tuto službu využít.

Problematické je rovněž předtěžení měny dash. Evan Duffield, tvůrce této kryptoměny, při spuštění „omylem“ naráz vytěžil 1,9 milionu jednotek (celková zásoba bude 19 milionů). Koncentrace velkého množství coinů v jedněch rukou jde přímo proti myšlence decentralizace, na které jsou kryptoměny postaveny. Reálným nebezpečím pro držitele pak může být výrazný výprodej a pokles ceny, dosáhne-li cena dashe vysokých hodnot. Patrně k něčemu takovému již minimálně došlo, když v únoru a březnu tohoto roku vystoupala cena z 20 dolarů na 120 a pak během jednoho týdne klesla na 60.

zCash

Kryptoměna spuštěná v říjnu 2016, poznamenaná velmi neobratným uvedením na kryptoměnové burzy, jež jsem popsal ve starším článku.

zCash nabízí uživatelům možnost poslat anonymní transakci, která na blockchainu nezobrazí adresy odesílatele ani příjemce, a ani zasílanou částku. Ohledně zCash však lidé z kryptoměnové komunity uvádějí dva problematické body: zaprvé je použitá technologie pro anonymizaci prozatím ve fázi experimentu, zadruhé je anonymizace pouze volitelná, nikoli automatická. Měna tak naráží na obecný problém spojený s šifrováním – využívá-li jej hodně lidí, jedinec je jehlou ve skladu sena; pokud o soukromí usiluje pouze menšina lidí, je tato snáze izolovatelná a identifikovatelná na základě vyřazovacích metod (neboli – pokud by anonymizační nástroje využíval pouze jediný člověk, spíš na sebe upozorní, protože je pro všechny ostatní tím, co se odlišuje a „určitě něco skrývá“). A jak je vidět na statistice zCash blockchainu, volitelnou anonymizaci využívá jen mizivé procento uživatelů.

Měna s volitelnou anonymizací může pro své uživatele představovat vysoké riziko, pokud si tuto volitelnost plně neuvědomují a pokládají měnu za anonymní samu o sobě.

Monero

Monero znamená v esperantu „mince“ nebo „měnová jednotka“. Kryptoměna spuštěná v dubnu 2014 která slibuje v současnosti nejvyšší možné soukromí uživatelů.

K tomu využívá technologii takzvaných prstencových podpisů (ring signatures). Ta stručně řečeno funguje tak, že adresy odesílatele při každé transakci promíchá s několika jinými a pro vnějšího pozorovatele je neidentifikovatelné, jestli daná adresa v konkrétní transakci skutečně použita byla, nebo se jedná pouze o masku. Dále využívá technologie pro skrytí zasílaného objemu prostředků i adresu příjemce. Všechny tyto nástroje jsou v síti monero využívány povinně a automaticky.

Do budoucna vývojáři plánují implementovat nástroj, který umožní skrýt i samotnou skutečnost, že monero používáte a zasíláte s jeho pomocí nějaké prostředky. Jedná se o technologii nazvanou Kovri, která bude data zasílat nikoli přes běžné rozhraní www, ale přes decentralizovaný internetový protokol I2P (Invisible Internet Project).

Soukromí má ale svou cenu. Poplatky za transakci jsou poměrně vysoké (okolo 10 Kč) a prozatím nejsou k dispozici uživatelsky příjemné peněženky, jaké máme u bitcoinu a jiných měn.

Detailněji se s Monerem můžete seznámit v přednášce Pavla Luptáka z pražské Paralelní Polis.

Likvidita a soukromí

Hlavním cílem snah o zamezení spojitosti mezi konkrétní osobou a jeho transakcemi je vytvoření platebního nástroje, který má výhody platebního účtu a hotovosti, ale zároveň žádné z jejich nevýhod. Hotovostní transakce jsou jisté a nevratné a nového majitele nemusí trápit, jestli peníze nejsou „špinavé“ – jedna bankovka se zkrátka neliší od druhé, jakkoli mohou mít odlišnou minulost. Jedná se o jeden ze základních předpokladů plné likvidity peněz. Hotovostní transakce zároveň umožňují plně anonymní obchodní styk. Zřejmou výhodou platebního účtu je pak samozřejmě možnost provádět rychlé transakce většího objemu peněz na větší vzdálenosti.

Decentralizované kryptoměny začínají pomalu nabízet možnost čerpat výhody obojího. Ať už to bude bitcoin či nějaký z altcoinů – měnu, která tuto možnost vyladí k dokonalosti, bude čekat velká budoucnost. Lze očekávat, že její použití bude dříve či později ilegální. Lidé pak budou postaveni před dilema, zda volit konformitu a ztrátu soukromí (a dost možná i majetku, dojde-li k naplnění černějších scénářů budoucího vývoje), nebo disent a transakční svobodu.