Místo Netflixu se radši naučte investovat, říká centrální bankéř Michl
Inflace může brzy atakovat deset procent. Jak dlouho nám bude užírat úspory? Spustí se investiční panika? Proč se v České národní bance (ČNB) neshodnou na zvyšování úrokových sazeb? A může se z koruny stát na trzích opět spekulativní nástroj? Přinášíme otevřený rozhovor se členem bankovní rady ČNB Alešem Michlem.
Diktafon připraven. Termoprádlo taky. Už devátý rok v řadě se scházíme na začátku ledna na běžecký rozhovor. Počasí jsme za ta léta zažili ledajaké, takže nás pár stupňů pod nulou nerozhodí. Začínáme rychlým plánováním trasy v posedu. Pak už jde všechno jenom pomalu. Oproti našim rekordním běhům si pár kilometrů ubereme. Fyzička obou běžců není ukázková, tak aby bylo na nahrávce mezi funěním a klením taky něco slyšet.
Nebudu se tě ptát kolik jsi přes Vánoce snědl cukroví a bramborového salátu, ani proč letos Sparta vyhraje titul, ale…
… počkej, počkej. Vím, že teď víc děláš do fotbalu, ale na titul, vy Sparťani, zapomeňte. Měl by sis procvičit počty.
Ok, chtěl jsem tě ušetřit otázek na inflaci, o které jsme se bavili minule. Ale za pár kilometrů ti to spočítám. Začněme klidně těmi počty, respektive vědomostmi. Jak jsou na tom Češi s finanční gramotností?
Když se podíváme na mezinárodní srovnání, které dělá OECD, tak jsme mezi zeměmi průměr, což není žádná hitparáda. Podle výzkumu České bankovní asociace se finanční gramotnost národa šest let vůbec nelepší. Musíme to změnit.
Aleš Michl
Narodil se v roce 1977. Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později působil devět let jako portfoliový stratég v Raiffeisenbank. Byl v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, spolupracoval s NERVem. Později na ministerstvu financí radil Andreji Babišovi a Aleně Schillerové. Působil ve správní radě Y Soft Ventures a v roce 2016 založil spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem investiční fond Quant. Od prosince 2018 je členem bankovní rady České národní banky.
Co konkrétně?
Možná by stačilo, kdybychom si víc pamatovali, poučili se, vyhodnotili rizika. Třeba u investic musíme mít neustále na paměti, co nejhoršího se může s našimi penězi stát. Pochopit základní principy a umět si dohledat důležité informace. Stačí nesedět tolik u Netflixu a věnovat tomu trochu času. Není to jaderná fyzika.
Přijde mi, že se každých pár let objeví letadlo, kdy si někdo založí rádoby investiční fond nebo pochybný projekt s dluhopisy, nabere od lidí hromadu peněz, reálně s nimi nic nedělá a po pár letech, když už jsou peníze fuč, tak se ukáže, že šlo o podvod. U všech fondů je důležité hlídat, kdo je audituje, u koho mají depozitář, jaká regulace se jich týká.
Často to bývají alternativní investiční fondy podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, které nespadají pod regulaci ČNB. Je lepší se jim vyhnout?
To nechci říkat. Nechal bych to na každém investorovi. Jak jsem řekl, základ jsou informace a vyhodnocení rizika. A samozřejmě je to o důvěře v člověka, co tyhle fondy nabízí, že vám s penězi nezmizí a že neproděláte kalhoty.
Kam teda s penězi?
To si musí každý vyhodnotit sám. Já se naučil pravidelně měsíčně posílat peníze do indexu, velkého balíku akcií. Když to vezmeš čistě statisticky, tak americké akcie na newyorské burze – později zaindexované v S&P 500 – skončily v jednotlivých letech mezi roky 1825 až 2021 v 70 procentech případů v plusu. Pořád lepší než ruleta, kde je 49procentní pravděpodobnost výhry při sázce na červenou, nebo černou. Čímž neříkám, že na akciích nemůžeš zažít větší propady, klidně i o desítky procent. Třeba konec 1987, roky 2000 až 2003 nebo konec 2007 až počátek 2009. Ze všech poklesů se ale indexy vzpamatovaly. Proto je úzus, že akcie dlouhodobě rostou.
Ukázkovou rizikovou investicí jsou firemní dluhopisy. V těch mají Češi zainvestovány desítky miliard a spousta z nich se spálí. Kouzelná formulace je v přitom tomhle případě „prospekt schválený ČNB“…
Každá investice je riziková. Jsou projekty na dluhopisy, které vyjdou a pak i ty, které zkrachují. Dopředu nevíš nic s jistotou. Nemůžeme každého vodit za ručičku. Ale souhlasím, že by se mělo zdůrazňovat, že schválení prospektu dluhopisu centrální bankou je jen formální záležitost, která nemá nic společného s posouzením rizikovosti investice.
Chci, aby se ČNB víc otevírala lidem a pomáhala s finanční gramotností. I proto letos zprovozníme nové návštěvnické centrum.
Jak pomůže návštěvnické centrum finanční gramotnosti?
Když se lidi přijdou podívat, získají přehled o činnosti České národní banky, o tom, jak fungují peníze a investování. Těším se, že nás budou navštěvovat rodiny s dětmi a školní exkurze. Kapacita by mohla být kolem 3800 dětí měsíčně plus lidi z ulice. Bude to v přízemí, hned u vstupu do banky. Dřív tam byla velká hala, kam se chodilo na pobočku pro cash. Tolik pokladen už není potřeba. Hned jak otevřeme, bys tam měl zajít s celou rodinou, zvu vás na kafe.
Minulý rok jsi v souvislosti s finanční gramotností rozjel tour po školách. Co tě k tomu vedlo?
Nechci jen sedět Na Příkopech v tom krásném kanclu. Zajímá mě, jak se daří českým firmám, takže jezdím po fabrikách. Stejně tak jsem začal jezdit po školách, abych si povídal s dětmi a učiteli a zjišťoval, co si na hodinách o financích říkají a co je zajímá. Přes organizaci EFPA jsem se domluvil s prvními školami, pak se mi začaly ozývat další. Chtěl bych objet po celé republice za školní rok minimálně 24 škol, hlavně střední, ale i základky. Teď jsem v polovině, takže se zájemci ještě můžou hlásit.
Jak ta setkání probíhají?
Nemám žádný powerpoint. Nechci dětem nic podsouvat nebo je unudit k smrti. Prostě si spolu normálně povídáme, zjišťuju, co je zajímá.
Na co se ptají?
Na státní dluh, spoření a investování. A dost i na bitcoiny.
Takže krypto frčí i u dětí…
Většina centrálních bankéřů krypto haní, co? Lepší je mu porozumět. Stejně jako v investičním bankovnictví si i krypto projde kupou krachů, tunelování, ale přinese taky superzajímavé projekty. Povídáme si prostě o výhodách a nevýhodách. Třeba bitcoin je z technologického hlediska rozhodně zajímavý. Ale jako každá měna je i bitcoin o důvěře. Jeho jedinou hodnotou je, že někdo věří, že hodnotu má a bude mít. Dají se na tom taky hezky ilustrovat různé investiční problémy – můžeme se bavit o souvislostech výnosu a rizika, o volatilitě jednotlivých investičních instrumentů.
Jak si stojí bitcoin? Aktuální kurz a jeho vývoj
Co tě při diskuzích nejvíc překvapilo?
Asi to, kolik dětí má o světě peněz celkem dobré povědomí. A že se nebojí ptát. Někdy jsou na mě fakt připravené. Třeba na školách v Dalovicích, Liberci a Teplicích to bylo fakt super. Nejlepšímu diskutérovi jsem dal milion korun. V rozdrcených bankovkách.
Co pro tebe osobně byla největší škola finanční gramotnosti?
Rozhodně neúspěchy. Třeba sázka na akcie StoneMor. Šlo o americké pohřebáky, kterým se dlouhá léta dařilo, vypláceli krásnou dividendu. Nakonec se ukázalo, že jim to tam tuneluje někdo z managementu. Akcie šla do háje a doteď se nevzpamatovala.
A co finanční minely z dětství?
Já jsem ještě nacvičoval na spartakiádu, to se finance moc neřešily. Co jsi dělal s kapesným na základce ty?
Já si šetřil. A taky kupoval hokejové kartičky. Teď jsem je zrovna po víc než 20 letech vytáhnul ze skříně na chatě a podíval se na internetu, jakou mají cenu…
Jakou?
Žádnou. Ani nablýskanej Jágr nebo Gretzky. Holt budu muset zbohatnout jinak.
Počkej, když se podíváš na Aukro, tak se některým sběratelským věcem daří. Já jsem nedávno kupoval Ábíčko z roku 1988 se skvělým komiksem o výpravě do ztraceného světa. Oproti původní ceně teď stálo o stovky procent víc, to je pěkné zhodnocení, ne? Jo to byly časy, akcie Applu byla tehdy za třicet centů, dneska stojí 175 dolarů.
Když zmiňuješ růst akcií Applu, ekonom Dominik Stroukal psal pro Finmag v minulém roce článek o tom, jak investují teenageři. Ti dnes mají s investičními aplikacemi větší šance trefit něco podobného…
Těžko říct. Nejsem si jistý, jestli budou geniální jako Warren Buffett a vyberou pár akcií, které jim dlouhodobě vynesou majlant. A že budou své portfolio pravidelně řídit. Stejně tak by člověk mohl v devadesátkách nakoupit akcie Nokie nebo v nultých letech BlackBerry. Tehdy sexy tituly, které jsou dnes v háji. Kdo ví, jak to bude vypadat s Applem, Teslou nebo Amazonem za dvacet třicet let…
Akcie Apple
Na rozdíl od nás v jejich věku ale řeší investice. Svůj StoneMor si zažijí mnohem dřív.
To máš pravdu. Uvědomí si, že sázet na pár sexy akcií je blbost. Naučí se diverzifikovat. Jsem ale taky zvědavý, jaký vliv budou mít sociální sítě. Koupit si influencera, aby nabádal, kam investovat, dneska není problém. Z toho mám trochu strach. Strategie koupit pár akcií a držet už dneska neplatí. Já věřím pravidelným investicím, ty fungovaly vždycky.
Pojďme na tu prokletou inflaci. Lidi by mohli na její raketový růst zareagovat tak, že se o svoje peníze začnou konečně starat, zároveň je to ale může táhnout k rizikovým investicím s cílením na deset procent, což v podstatě není zas tak daleko od úrovně inflace. Jak to vidíš ty?
Dopředu uvažující člověk ví, že se inflace časem zase vrátí ke dvěma procentům. Takže z dlouhodobého hlediska by neměl změnit investiční chování. Inflace se přežene Českem stejně jako celým světem. Nepomůže nic. Věřím, že za rok by se už mohla začít snižovat. Teď bude ještě nějakou dobu hodně nepříjemná.
Rozhovory v tempu
2014: Každého ministra pozvat na kobereček obhajovat výdaje
2015: Schodek rozpočtu? To si jděte vyříkat se socanem!
2016: Rozruch kolem EET? Google a Facebook na nás vědí víc
2017: Českou národní banku čekají krušné časy
2018: Kam dáte peníze, až bude krize?
2019: Euro? Ani za patnáct let
2020: Západ zlenivěl. Je čas na fotbal
2021: Krize? 2008 byla větší divočina
Tak ale většina lidí přemýšlet nebude.
Doufám, že se lidi nenechají strnout mediální panikou a nezačnou zbytečně rizikově investovat. Neexistuje univerzální pravidlo, co teď dělat. Lidi musí být trpěliví.
Proč by se inflace měla vydat dolů?
Amerika zpomalí kvantitativní uvolňování, budou se snižovat deficity veřejných rozpočtů, snad přijde uskromnění v nárůstu mezd. Pokud tohle dodržíme, tak jsem optimista.
Jak je možné, že se inflační prognózy ČNB o tolik sekly?
Protože to jsou jen prognózy na základě určitého modelu a předpokladů. Nikdo nedokáže predikovat, že ceny plynu nebo elektřiny na evropském trhu vzrostou až na desetinásobek dlouhodobého průměru. Myslím, že lednová inflace v Česku, která se bude zveřejňovat v únoru, může být i kolem deseti procent. Až poběžíme za rok, tak už by ale měla být výrazně nižší.
Co by se muselo stát, abys změnil názor ohledně zvyšování úrokových sazeb, kde v ČNB zatvrzele hlasuješ proti jejich zvyšování?
Přistupuju k tomu jinak než většina bankovní rady. Zastávám názor, že se teď sazby nemají zběsile zvyšovat. Dívám se na to jako James Bullard z amerického FEDu, u kterého jsem byl na návštěvě ještě před covidem. Jeden z nejlepších ekonomů, kterého znám. Bullard tvrdí, že je to padesát na padesát, že inflace za rok bude klesat, nebo se budou muset centrální banky připravit na větší akci. Mně se tenhle přístup strašně líbí. Opatrnost, jasné scénáře dalšího vývoje. Všechno krok za krokem.
Jak probíhá vaše komunikace uvnitř bankovní rady? Snažíte se s kolegy vzájemně přesvědčovat?
Teď už jsou karty jasně rozdané. S profesorem Dědkem jsme na jedné straně, druhé křídlo, které chce sazby zbrkle zvyšovat, je početnější. Mám jiný názor, ale respektuju rozhodnutí většiny.
Před rokem jsme se bavili o tom, jestli kvůli covidu nemůžou přijít problémy se splácením hypoték. Teď sazby výrazně narostly, takže vyšší měsíční splátky můžou dost lidem zatopit.
Samozřejmě to není nic příjemného. Navíc když se to spojí s brutálním nárůstem cen energií. Proto říkám, ať jsou sazby vyšší hlavně v dobrých časech, teď když se řada lidí může potýkat s finančními těžkostmi, bych byl opatrný.
V Polsku na vysokou inflaci reagují snižováním daní a zvyšováním sociálních dávek. Je to správná cesta?
Není. Při vysoké inflaci je potřeba naopak zbrzdit růst množství peněz mezi lidmi.
Říká se, že není dobře, když se příliš rozchází politika národních centrálních bank a Evropské centrální banky (ECB). Jak to vidíš ty?
Dobře to není. Neříkám, že máme dělat to samé, co ECB, to rozhodně ne. Nikdy jsme nejeli kvantitativní uvolňování, nekupujeme české státní dluhopisy, jsme tvrdí na vládu. Ale zvyšováním sazeb uměle tlačíme na posílení kurzu koruny. Ta by měla posilovat tím, že se daří exportu a ekonomice obecně. A ne kvůli tomu, že je velký diferenciál mezi sazbami ČNB a ECB. Obávám se, aby se na trzích z naší měny zase nestal spekulativní nástroj. To už nás před lety vytrestalo při dlouhých intervencích proti koruně.
Čeho se v roce 2022 nejvíc bojíš?
Že za rok uběhneme ještě míň a budeme tlustší. Pojďme hubnout. Sádlo pryč.
A v ekonomice?
Taky sádla – byrokracie a přehnané regulace všeho.
Kam dál?
- Dražší ojetiny i nová auta. Čeká nás turbulentní rok, říká šéf asociace
- Má čísla a neváhá je použít. Měříme všechno, říká nový šéf Rohlíku
- Asi jsem vymyslela produkt. Simona Kijonková otevřeně o svých začátcích
- Ani vítr, ani voda. Potenciál Česka je v chytrých lidech, říká šéf Siemensu
- Máme ohromnou budoucnost, říká šéf plzeňské Škody. Nabírá tisíce lidí
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu