Jak se připravit na delší život? Na stát nespoléhejte

Česká populace stárne. Průměrný věk, kterého se lidé v Česku dožívají, podle oficiálních statistik vzrostl za posledních pět dekád ze 70 skoro až na 80 let. Za necelých třicet let tak v Česku přibude k nynějším dvěma milionům důchodců ještě další milion.

Průměrná délka života se sice zvyšuje (a s ní i délka pobytu v důchodu), porodnost se však snižuje. V důsledku toho roste tlak na stát a jeho výdaje na zdravotní péči a sociální služby pro stárnoucí populaci.

„Zatímco před třiceti lety z pohledu státu na jednoho důchodce platili daně čtyři pracující Češi, dnes jsou to pouze dva a půl. A za dalších třicet let už to bude jen jeden a půl,“ popisuje ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny Michal Korejs jasný demografický trend, který doléhá na příjmy státu a do budoucna nutně ovlivní i výdaje.

Lidé si myslí, že domov pro seniory vyjde měsíčně na 11 034 korun. V průměru však stojí zhruba 15 až 20 tisíc, někde i dvojnásobek.

Co nejdřív do penze

Alarmující je proto fakt, že většina Čechů je stále přesvědčena, že se o ně stát ve stáří dobře postará. Celkem 65 procent dotázaných v průzkumu NN uvedlo, že s výplatou penze od státu počítá i za několik desetiletí.

Většina Čechů zároveň věří, že s odchodem do penze si proti dnešku finančně nepohorší. A možná, že právě tato vidina jisté pomoci od státu zapříčiňuje, že Češi do penze tak spěchají, i když jsou ve finančních přípravách na stáří ve srovnání s jinými zeměmi Evropy mírně pozadu.

Z hlediska peněz nás a naši rodinu ve stáří nejvíc ohrožují invalidita a závažné nemoci, které mohou vyústit až v nesoběstačnost. Každý čtvrtý Čech se podle statistik stane do 80 let závislým na pomoci druhých.

Podle průzkumu NN Životní pojišťovny si 70 % Čechů sice uvědomuje, že se o sebe budou muset v případě potřeby postarat sami, často ale nerozumí tomu, co taková finanční realita dlouhodobé péče obnáší. Lidé si například myslí, že domov pro seniory vyjde měsíčně na 11 034 korun. V průměru však stojí zhruba 15 až 20 tisíc, ale v některých místech republiky to může být i dvojnásobek.

Dlouhodobá péče v domácím prostředí často vyžaduje rekonstrukci bydlení, která nebývá levná. S tím ale naštěstí dokáže pomoci stát.

Péče v domácím prostředí je nákladná

Mnozí ze seniorů si přejí dožít doma. „Péči doma ve stáří si přeje celkem osmdesát procent seniorů,” potvrdil na nedávné konferenci v Senátu ČR jednatel Sdružení pečujících organizací Včelka Vojtěch Kubec a dodává, že pro kvalitní život pak potřebují dostupné terénní zdravotní a sociální služby.

Hodnotu osobní asistentky na 24 hodin denně a sedm dní v týdnu Češi odhadují na 7863 korun. V realitě by jim tato částka ovšem vystačila jen na tři hodiny ve všední dny.

V mírnější variantě, kdy člověk zůstává v domácím prostředí a neobejde se bez asistence, je potřeba počítat s deseti až dvaceti tisíci korunami měsíčně. V případě nezbytné celodenní péče ve specializovaném zařízení se tato částka snadno může vyšplhat až na dvojnásobek. Příspěvek od státu odstupňovaný podle míry nesoběstačnosti, který se pohybuje od 880 Kč do 19 200 Kč, tak ideální potřebnou péči často nedokáže pokrýt.

Dlouhodobá péče v domácím prostředí navíc často vyžaduje rekonstrukci bydlení, která rovněž nebývá úplně levná. S tím ale naštěstí dokáže pomoci stát. „V rámci podpory sociálního bydlení nabízíme i možnost spolufinancování rekonstrukce pro domácí péči díky penězům z fondů EU, která preferuje tento způsob péče o seniory,“ uvedl na konferenci v Senátu ČR Aleš Pekárek, vedoucí oddělení řízení odboru řídícího orgánu IROP Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Pokud s investováním začnete příliš pozdě, je riziko, že požadovanou částku ani nashromáždit nestihnete.

Včasná příprava, klidné stáří

Výdaje spojené s péčí v pozdějším věku většinou spolknou celý důchod a doplácet často musí i rodina. Terénní a pobytová péče o seniory v ČR navíc doslova praská ve švech a už nyní nedokáže pokrýt poptávku. Domovy pro seniory jsou ročně nuceny odmítnout až 45 tisíc přihlášek.

Pokud lidé nechtějí zatěžovat rodinu a blízké, měli by se podle odborníků na stáří začít připravovat včas. V podstatě platí čím dřív, tím lépe. Michal Korejs v tomto směru apeluje už na dnešní třicátníky a čtyřicátníky. Co člověk v tomto věku může udělat, aby v budoucnosti ulehčil sobě i svým blízkým?

Základem jsou kvalitní vztahy v rodině. Částečně pomůže i stát. Tyto dvě ingredience je dobré kombinovat s penzijním připojištěním. Na penzi s podporou státu si aktuálně spoří už téměř 4,5 milionu Čechů. Peníze naspořené pomocí penzijního spoření ale často nestačí, proto je potřeba přidat další ingredience, které ve finále zajistí dostatečný finanční polštář.

Další z nich je například průběžné investování. Na to, abyste naspořili dostatečnou částku, je ale potřeba měsíčně investovat nemalé peníze. Když chcete mít například v 50 letech jistotu, že v 65 letech budete mít připravenou částku 2,4 milionu korun na zajištění nadstandardní péče – zhruba 20 tisíc korun měsíčně – po dobu deseti let, musíte podle propočtů NN Životní pojišťovny měsíčně investovat devět tisíc korun. Pokud s investováním začnete příliš pozdě, je riziko, že požadovanou částku ani nashromáždit nestihnete.

Pojištění je často možné sjednat až do 75 let. Ta nejzávažnější rizika nás ale mohou finančně ohrozit v jakémkoliv věku.

Odpovídající pojištění

Další variantou je pojištění dlouhodobé péče. V tomto případě by vás zajištění nadstandardní péče v hodnotě 2,4 milionu korun vyšlo na 500 až 620 korun měsíčně a výdaje na péči by hradilo pojistné plnění vyplácené po dobu deseti let. Výhodou takového řešení je kromě nižší vynaložené částky než u investic také to, že je člověk pojištěn okamžitě.

Stejně jako každé pojištění, i pojištění dlouhodobé péče funguje na principu solidarity. Pokud dlouhodobou péči nebudete potřebovat, pojistné, které jste zaplatili, vám nikdo nevrátí. Nicméně získáte jistotu, že o vás bude dobře postaráno, a například u NN Životní pojišťovny může výplata pojistného plnění trvat až do 95 let.

Korejs upozorňuje, že nejvýhodněji vyjde, když se na pojištění myslí ještě v nižším věku, kdy je člověk v plném zdraví. „Cena pojištění totiž pak zůstává stejná až do stáří,” vysvětluje a dodává, že pojištění je často možné sjednat až do 75 let. Důvodem, proč neotálet, je však především to, že ta nejzávažnější rizika nás mohou finančně ohrozit v jakémkoliv věku.

Také je vhodné zjistit, zda pojišťovna nabízí jasnou garanci, že definice stupňů invalidity a nesoběstačnosti se pro pojištěného nezmění. A to ani tehdy, kdyby stát tuto definici v budoucnu upravil kvůli úsporám na sociální podpoře. „Správné životní pojištění je zkrátka o jistotě, že vedle sebe máte silného partnera, který se o vás i vaše blízké postará namísto toho, abyste museli spoléhat jen na své síly nebo na rodinu a stát,“ vysvětluje Korejs.

Při výběru pojištění stojí za to také sledovat, do kolika let platí pojistná ochrana. „U nás trvá pojištění dlouhodobé péče až do 85 let a výplata případného pojistného plnění až do 95 let. Proti závažným nemocem vás pojistíme až do 75 let,“ uzavírá ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.

Text vyšel v rámci investičního speciálu magazínu Finmag a Finmag.cz Miliardy v pohybu, jehož je společnost NN Životní pojišťovna partnerem.

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Když boomer zpovídá generaci Z aneb Sonda do duše českého finfluencera
• O čem se nemluví, ale mělo by? Svět kryptoměn očima expertů
• Trh s dluhopisy je pokřivený, na jeho kultivaci vyděláme i my, říká Pikora
• Bitcoin má trabl, masu nikdy neosloví. Řekneme vám proč
• Konopí může být skvělá investice, ale není to bez rizika, varuje Hurt