https://www.finmag.cz/firemni-kultura/425980-fukyama-fukusima-a-farebne-dediny
Fukyama, Fukušima a farebné dediny
Michal Kašpárek vybírá deset článků (nejen) na víkend. Tři jsou o dolarových miliardářích, devět má globální perspektivu a všechny jsou dlouhé jak mlčení Hradu k Vrběticím.
![Fukyama, Fukušima a farebné dediny](https://js.pencdn.cz/acimage/w1000-h650-c1/414622.jpg)
Měsíc po smrti Petra Kellnera už je asi marné čekat na lepší text vypořádávající se s jeho životem, byznysem a pohledem na svět, než byl rozhovor Pavla Šplíchala s reportérem Vojtěchem Boháčem.
Na Boháčově domovském Voxpotu vyšel pěkně vyrešeršovaný článek Kláry Votavové o „monopolistickém filantropistovi“ Billu Gatesovi.
Nová esej Pavla Barši je vždycky svátek. Vybírám třeba:
Jedním z důvodů, proč koronavirová krize možná přece jen získá v budoucnosti status podobný tomu, jaký dnes mají obě světové války či zhroucení sovětského bloku, může však být právě to, že nás konečně přiměje ke stržení zdi, kterou ve své představivosti oddělujeme lidské dějiny od přírodních procesů, že přisoudíme interakci lidí s viry, zvířaty a ekosystémy stejně velkou politickou relevanci, jakou přisuzujeme interakci lidí a jejich skupin – kmenů, tříd, národů či civilizací – mezi sebou.
![Světonoš. Zdtoj: Shutterstock.com](https://js.pencdn.cz/acimage/w150-h-q100/322963.jpg)
Servírujeme svět!
Chytré čtení na víkend
Nabízíme vychucený talíř duševní stravy. Chtěli byste každý pátek dostávat do e-mailu přehled nejlepšího inspirativního čtení, které z hlubin českého i světového čtení vyšťoural tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz?
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.
O něco lehčeji píše o globalizaci Radan Haluzík, který se Vesmíru dělí o výsledky svého terénního výzkumu remittance landscapes neboli turbovenkovů. Tedy vilových čtvrtí budovaných i tam, kde dosud stály chaloupky a chýše, za peníze vydělané gasterbeitery, kteří možná vaří i vaše obědy do krabičky.
Z venkova do města: Peter Bednár na Finmagu listuje Manuálem urbanisty začátečníka od Osamu Okamury a nesouhlasně brumlá.
Anglicky
Netuším, jak to ekonom Noah Smith dělá, ale solí teď na svůj substack jeden ohromně pracný text za druhým. Nejdřív přesvědčivěji než naprostá většina jiných argumentuje, že chudé země nad chudobou přece jenom znatelně vítězí. Deset dnů nato rekapituluje ne zrovna zářný příspěvek ekonomů do debat o klimatické krizi a jejím řešení.
Jak zbohatli dnešní nejbohatší? Vzorec úspěchu hledá Paul Graham.
Nenaplněný příslib jaderné energie. Odnesl jsem si z toho vtíravou myšlenku, že kdyby se podařilo tenhle zdroj energie regulovat podobně racionálně jako leteckou dopravu, tzn. netlačit rizika za každou cenu k úplné nule, fungujeme bez uhlí. Její správnost nedovedu posoudit.
Devadesátky, dekáda bez vlastností. Ano, o Fukyamovi a konci dějin jste četli a poslouchali mockrát, ale Gavin Jacobson do toho míchá i Ballarda nebo Musila, což činí jeho příspěvek svěžím. Krom toho je to užitečná připomínka, že pro nás z pochopitelných důvodů symbolizují devadesátky něco docela jiného než pro anglofonní svět.
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Související témata