Šťastné ukřižování a veselé zmrtvýchvstání

Jako neznaboh bych snad vlastně měl na svátek zombie Jesuse psát o zombie firmách a zombie ekonomice.

Ale nebylo by to ani hýčkavé a ani nadějeplné a ani zábavné. A tak si radši budeme povídat o tom, jak se odepsané značky a firmy dokázaly zázrakem vrátit a všem nakopat zadek.

Zázrak jménem Marvel

Když zábava a když zázrak, tak Marvel. Už kvůli jménu se nedá začít jinak.

Marvel vznikl v roce 1939 jako nakladatelství komiksů, tenkrát pod značkou Timely Comics. Marvelem se stal někdy v šedesátkách, kdy pro něj taky scenárista Stan Lee vymyslel většinu jeho největších hrdinů. Které ho navíc jasnozřivě napadlo nechat žít ve stejném fikčním světě.

S filmy to ale u Marvelu nikdy neuměli. Dneska se to skoro nezdá, ale fakt to tak bylo. Vlastně většinu času svoje hrdiny Marvel pronajímal někomu jinému. A když v roce 1986 zkusili udělat film sami, dopadlo to propadákem.

V novém tisíciletí celý zábavní podnik Marvelu koupil Disney a udělal si z něj dceřinku, do filmování se ale moc nehnal. Ostatně největší hvězdu, Spider-Mana, mělo zrovna pronajatou Sony.

Sázka na Iron Mana, v komiksovém světě hvězdu nejvýš druhé velikosti, byla v roce 2008 sázkou na jednu kartu. Kdyby tenhle pokus nevyšel, druhou šanci by možná marvelovci od Disneyho nedostali.

Jen v Iron Manovi a Robertu Downeym mladším to ale nebylo. Ten husarský kousek, kterým se Marvel Studios vydrápali z nebytí a k velikosti, bylo dokonalé využití nápadu Stana Lee: když všichni ti komiksáci žijou v jednom světě a můžou se potkávat a utkávat, můžete na popularitě jednoho přiživit popularitu druhého a pak prodávat jeho příběh a skládat mozaiku, kterou bude chtít divák poskládat taky.

V době, která tolik přála seriálům, to byl nápad k nezaplacení. A je dodneška. Jasné to bylo ostatně už před devíti lety. A to ještě Spidey nebyl zpátky ve hře.

• Marvelova zázračná instantní polívka

Padavka

Může nám připadat nepravděpodobné, že před dvaceti lety studio Marvel nebylo ani pořádné studio. Ale že dokonce Apple nebyl daleko pádu jako hnilička, tomu se ani nechce věřit.

Samozřejmě uctívači Steva Jobse tu story znají nazpaměť, ale pro ostatní ji projednou taky stojí za to připomenout.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

Steve Jobs byl v roce 1977 jedním ze tří zakladatelů společnosti Apple, která se brzy stala ikonou. Po osmi letech ho ale z firmy pro různé neshody vystrnadili. To byl rok 1985.

V roce 1996 byla ikona krůček od bankrotu. V roce 1997 se Jobs vrací. A to, co udělal a jak to udělal, se vepsalo do manažerských i selfhelp příruček červeným inkoustem a tlustým perem.

Všichni očekávali, že Steve vymyslí geniální produkt, že něco vynalezne, vytáhne ex machina něco božského.

Vytáhl místo toho tužku a začal obyčejně škrtat. Apple v té době vyráběl asi 15 typů desktopových počítačů. Zůstal jeden. Vyráběl bůhvíkolik přenosných zařízení. Zůstalo jedno. Tiskárny a jiné periferie, to šlo všecko pryč. Ořezali distribuci. A tak dál. A pak zvolna začali s vývojem těch pozdějších zázraků.

Fór ale nebyl jen v tom, že se firma ostříhala na pětinový objem a přesunula výrobu do Asie, i když to jistě bylo důležité. Ten fór bylo soustředění na důležité. Jistě to nakonec ocenila i většina zákazníků, protože vybírat si z příliš mnoha výrobků, když vlastně nevíte, jak to uvnitř funguje, a ani vás to nezajímá – vzpomeňte si, až příště budete vybírat nový počítač. Pokud tedy nejablíčkaříte.

Firmě se podařilo přesvědčit lidi, že počítač nemusí být jenom pomůcka v zaměstnání a že nemusí člověka dřít a tlačit jako chomout. Pécéčko je do kanceláře, na dřinu a bolí. Apple je domů pro radost, platilo už tenkrát.

• A proti zbožštění Steva si naordinujte toto: Největší firmu světa vybudoval uplakaný tyran

Na ramenou gigantů

Lego je s námi přes šedesát roků. A je to stálice a lovebrand. Před nějakými dvaceti lety ale uměla vyrobit za rok ztrátu čtvrt miliardy dolarů a sotva balancovat na kraji propasti. A příběh je to v mnohém podobný tomu applímu. Přehlcenost, roztěkanost, nesoustředěnost. A taky možná nedůvěra v jádro svého byznysu, v obyčejnou kostku.

Řešení ale bylo jiné, než použil Jobs. Nikdo neseškrtal produktovou řadu na tři základní krabice. Dokonce i ty videohry, které Lego začalo na konci 20. století zkoušet a které jako by odtahovaly pozornost firmy od reálných kostiček, se dělaly nové dál.

Tentokrát firmě pomohli superhrdinové a další populární osobnosti z filmu. Ve firmě si uvědomili, že poslední, co jim dobře fungovalo, byla spolupráce se Star Wars někdy v roce 1999. A kamarádčofty s dalšími hvězdami stříbrného plátna Lego vytáhly z bryndy.

Mimo jiné tím, že znásobily okruh lidí, pro které je Lego relavantní. Už to nejsou jen děti, ale úplně všichni. A nejsou to zákazníci, nýbrž fandové.

• Lépe zasvětí úvod do legonomiky od Jakuba Žofčáka

Užijte si ukřižování, pěkné zmrtvýchvstání bez kocoviny – a příště se zase uvidíme nad kytičkou příšerných zpráv o současnosti i budoucnosti.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Stop, brzdíme! Umělá inteligence nabrala až moc rychlý vývoj
• Změna času aneb Proč jsme zas přišli o hodinu? Finmag newsletter vám to poví
• Banky padají, Satoshi skrývá a Biden zavádí socialismus. Finmag Newsletter
• Ypsilon je zbiteční. Finmag newsletter pro každého grammar nazi
• Talent, Gecov a čáry máry. Finmag newsletter ve znamení nového čísla

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag