Předplatit časopis Finmag

Změna času aneb Proč jsme zas přišli o hodinu? Finmag newsletter vám to poví

Tomáš Wehle
Tomáš Wehle
26. 3. 2023

Tik tak, zase nám nastala změna času! Hodiny se stejně jako každý rok poslední neděli v březnu posunuly na letní čas. Proč tomu tak je, kde se to celé vzalo a co z toho máme, prozrazuje dnešní Finmag newsletter.

Změna času aneb Proč jsme zas přišli o hodinu? Finmag newsletter vám to poví
Pravidelné tipy na zajímavé a chytré čtení z redakce Finmagu, to je Finmag newsletter. Po přihlášení odběru každý pátek ve vašem mailu / Zdroj: Shutterstock/Finmag.cz

Dnešní téma jsem dostal befelem. Takovým milým, takže jsem se ani nevzpíral. Vlastně to bylo spíš kolegovo doporučení, protože ví, jak někdy s tématy newsletterů zápasím. Střídání času.

Jako někdejšímu češtináři se mi hned vybavil Horův výběr z díla Čas, bratr mého srdce. Jenže poezie dnes skoro nikoho nezajímá, a už vůbec ne tady.

A střídání letního a zimního času? To, pokud vím, neřeší poezie ani filozofie. Takže si na to musíme posvítit zde.

Newsletter z kuchyně Finmagu

Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Hlásím se!

Jak ušetřit za svíčky

Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Naposledy se měl čas měnit o dva roky později. Plán ale padl a byl odložen kvůli pandemii covidu-19 a neshodě na tom, který z časů má být tím takzvaně standardním.

Takže změna na letní čas nastala i letos. V noci na dnešek se hodiny posunuly ve dvě hodiny ráno na třetí hodinu. Takže i když tenhle newsletter vyšel ve dvě, fakticky to bylo ve tři. Ti, kdo ho odebírají, ovšem získali značný náskok už v pátek.

Pozoruhodné poznatky o střídání času přináší článek na webu britské stanice BBC Radio 4. Věděli jste třeba, že letní čas poprvé navrhl (byť ironicky) americký státník, diplomat a přírodovědec Benjamin Franklin? Stalo se tak v roce 1784 v eseji s nepříliš přiléhavým názvem Úsporný projekt na snížení nákladů na světlo. Franklin změnu času považoval za mazaný způsob, jak ušetřit za svíčky.

Nebo víte, že první zemí, která zavedla letní čas, bylo Německo? Přijalo ho v roce 1916, o několik týdnů později se přidala Velká Británie. Obě země se nacházely v první světové válce a potřebovaly co nejvíc využít denního světla, aby ušetřily uhlí.

O peníze tolik nejde

Názory na změnu času jsou dnes velmi smíšené. Někteří lidé tvrdí, že změna hodin dvakrát ročně narušuje přirozený rytmus spánku, což může vést ke zdravotním problémům, například ke zvýšení možnosti vzniku mrtvice. Někteří ale namítají, že pokud by se s touto praxí přestalo, tmavší rána v zimě by byla nebezpečnější, třeba na silnicích.

Ke kafi ku poslechu máme...

Mikrofounek
Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

(Nejen) zdravotní aspekty střídání času připomíná kolega Gabriel Pleska ve svém článku na webu Peníze.cz. Pokud máte pocit, že vás střídání času rozhodí, je to s nejvyšší pravděpodobností pocit správný, tvrdí. Lidské tělo si skutečně uvyká na pravidelný rytmus a náhlou jednostrannou změnu může vstřebávat delší dobu.

Pro lidi, kteří vstávají hodně brzo nebo mají dlouhodobější spánkový deficit, může podle odborníků zejména ubrání jedné hodiny na jaře znamenat velký problém. Dokonce takový, se kterým se pak vyrovnávají i několik týdnů.

Vtipného detailu si všímá článek na webu BBC nazvaný Proč vracíme hodiny zpět? Myšlenka střídání času na ostrovech se prosadila, když se o to zasadil stavitel William Willett (shodou okolností prapradědeček frontmana skupiny Coldplay Chrise Martina). Možná mu vadilo, že jeho golfové hraní přerušuje západ slunce, a tak chtěl změnit zákon, aby bylo večer víc světla.

Až do své smrti v březnu 1915 vedl Willett kampaň za změnu času, ale nebyla to jeho láska ke golfu, která přesvědčila parlament. Jak jsem psal už výše, na jaře 1916, během první světové války, německá armáda otočila hodiny dopředu, aby ušetřila energii. Krátce poté následovaly mnohé (ale ne všechny) evropské vlády, včetně Velké Británie.

O ekonomických souvislostech střídání časů je už starší text magazínu Money nazvaný Ekonomický dopad letního času není takový, jak si myslíte. Svá tvrzení staví na hojně citované studii institutu JPMorgan Chase. Jejím hlavním zjištěním je, že podzimní přechod zpět na standardní čas je spojen (v USA) s poklesem výdajů o 2,2 až 4,9 procenta.

Vstupní premisa byla jednoduchá: hodina slunečního světla navíc povzbuzuje Američany, aby zůstávali venku a utráceli peníze, čímž podporuje malé podniky a ekonomiku obecně. Výzkumníci ovšem zjistili, že zatímco na jaře dochází k mírnému nárůstu výdajů, na podzim je odpovídající pokles větší.

Ovečky a oteplování

Čas je sice zásadní kategorie filozofie a přírodních věd, ale ne jediná. Takže další doporučené texty už budou nadčasové. Z našeho webového Finmagu mě zaujal rozhovor se zakladatelem Ovečkárny Martinem Bernátkem. Ve Zlíně posledních osm let vzniká huňatý byznys, který se řadí mezi třicítku nejrychleji rostoucích firem ve střední Evropě

Eshop Ovečkárna loni překročil obrat čtvrt miliardy korun. Za poslední čtyři roky se mu díky jejich dřevákům, důchodkám či ledvinovým pásům zvedly tržby o 727 procent. Přesto Bernátek v rozhovoru pro speciální projekt Podnikavé Česko tvrdí, že e-commerce bude spíš stagnovat než růst.

Vadí vám střídání času?

Stagnaci možná napomůže i počasí. Tým projektu Fakta o klimatu na svém webu publikoval článek, z něhož vyplývá, že generace Z zažívá víc jak dvojnásobek výrazně teplých dní než generace X. Jinak řečeno, za posledních dvacet let bylo takových dní dvakrát víc než mezi lety 1961 až 1980.

Takže máte-li rádi svět čísel, grafů, měření a teplotních odchylek, počtete si. Ani se při tom nemusíte balit do ovčí kůže.

Mírná zima nepřeje ani turistickému ruchu. V Alpách ani třeba v šumavské Modravě. Počasí ale není jediná starost jedné z nejbohatších obcí v Česku. Seznam Zprávy zjistily, že v minulém desetiletí ukládala volné peníze do různých investičních firem. A opakovaně se spálila. Aktuálně obci hrozí, že přijde o víc než 200 milionů korun, které vložila do zkrachovalé společnosti WCA International.

Investiční průšvihy ovšem podle článku tamní obyvatele příliš netrápí. Už jen proto, že na štědré podpoře místních (příspěvky na topení, svoz dětí do školy) se ze strany radnice nic nemění. Víc je tak trápí, že jindy plné restaurace jsou dnes poloprázdné.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Wehle

Tomáš Wehle

Vystudoval český jazyk a literaturu a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity. Učil na střední, byl recepčním a korektorem v Instinktu. Během 19 let ve vydavatelství Economia pracoval... Více

Související témata

časekonomikaFinmagletní časnewsletterstřídání času

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo