Kolik potřebujete na byt v Měcholupech a jak vyčistit americkou vojenskou loď
Dnešní Finmag newsletter vás překvapí, možná rozesmutní, ale taky vám dá naději. A nakonec vás zahřeje příběhem o ovčí merino vlně z novozélandské „uhlíkově negativní“ farmy.

Připadám si jako princezna Koloběžka. Čtu hodně i málo, celý den i vůbec. Jako editorovi tištěného Finmagu mi projdou pod rukama desítky článků o stovkách stran, a tak jsem ze všech těch písmenek tak unavený, že na jiné čtení – to „soukromé“, domácí – už často nemám vůbec ani pomyšlení, natož sílu. Marně přemýšlím, kdy naposledy jsem četl nějakou beletrii. Styď se, bývalý češtináři!
Takže Hakl, Hájíček a další literáti si musí počkat na mou dovolenou. Naštěstí mám ale tenhle newsletter, který mě „nutí“ číst, i když bych nechtěl. Na co pozoruhodného jsem v posledních dnech při ponoru do vod internetu narazil?
Z Jilemnice až do US Navy
Nejdřív na web Finmag.cz, protože ho dělají kolegové poctivě a dobře. A protože je i plný příběhů, které mě baví. O „neznámých“ českých firmách, o nichž jste pravděpodobně nikdy neslyšeli (pokud nejste zrovna z oboru), ale které prorazily i do světa.
Jako třeba Alkion z Podkrkonoší, specializující se na čištění vzduchotechniky suchým ledem. Jednou z jejich výrazných zakázek byla třeba vlajková loď šesté americké flotily USS Mount Whitney, kdy za čtyři týdny vyčistili vzduchotechniku o délce asi deseti kilometrů. Víc v článku Natálie Dudové.
Hory (tentokrát Beskydy) a byznys ve světě jsou společné i rožnovské pobočce americké společnosti Onsemi, která vyrábí polovodičové čipy do telefonů či automobilů známých značek. Masivní investice do výroby firmě umožní navýšit produkci mikročipů na bázi karbidu křemíku až šestnáctinásobně a do konce příštího roku mají v regionu vzniknout dvě stovky nových pracovních míst. Jak se čipy vyrábějí a proč podle lidí z Onsemi zájem o ně neklesne, se dozvíte opět na Finmag.cz.
A pokud lačníte po dalších příbězích úspěšných českých malých a středních firem, pak je právě pro vás určený seriál Podnikavé Česko. Tam si ráno otevřete první článek, a až půjdete večer spát, pořád nebudete mít přečtené vše.
Rekordmani v dostupnosti bydlení
Z úplně jiného soudku je rozhovor s Martinem Luxem, odborníkem na bydlení ze Sociologického ústavu Akademie věd, na zpravodajském podcastu Českého Rozhlasu Vinohradská 12. Dozvíte se v něm například, kdo je aktuálně nejzranitelnější skupinou na trhu s bydlením, co dělat pro dostupnější bydlení nebo odkud se vzal sen Čechů vlastnit byty.
Anebo jaký byste měli mít jako rodina měsíční příjem, když si chcete v Praze koupit 3+kk a potřebujete na to hypotéku. A když tak nějak sebezáchovně rezignujete na Břevnov nebo Karlín a spokojíte se s Horními Měcholupy. Ostatně, věnuje se tomu i páteční anketa Očima expertů na Finmag.cz.
Newsletter z kuchyně Finmagu
Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
„Je pravda, že co se týká dostupnosti bydlení, Česká republika je na tom v mezinárodním srovnání velmi špatně. Řekl bych, že je mezi zeměmi, které patří do skupiny rekordmanů v nejnižší dostupností bydlení,“ zazní třeba v místy dost pochmurném rozhovoru.
Kapku naděje a optimismu vlijí do žil příběhy tří podnikatelů na webu Seznam Zprávy, kteří popisují, kvůli čemu se dostali do těžké situace a jak tomu v rámci možností čelí. „Některé velké firmy už dnes dokonce krachují a jiné se nás ptají, zda je nekoupíme. Zatímco v minulosti jsme měli takových nabídek několik za rok, letos se takových obchodů ozvalo víc než deset,“ říká v článku Jan Coufal, zakladatel společnosti Bikero, která v síti několika obchodů prodává kola, cyklistické oblečení, doplňky a zároveň nabízí i servis. I jeho příběh zazněl v už zmíněném speciálu Finmagu Podnikavé Česko.
Firma se nebála v minulosti kupovat zásoby, které konkurence v obavách z nejisté budoucnosti odmítala, a mohla se k nim tak dostat za velmi dobré ceny. Zároveň loni otevřela tři nové prodejny. A právě rozšíření prodejních kanálů (čtyři kamenné prodejny a jeden e-shop) je jeden z důvodů, proč firma roste i v nepříznivé době. „Loni to bylo meziročně o pětinu při tržbách zhruba 140 milionů korun. Letos v lednu jsme rostli o 24 procent, předpokládáme, že zhruba takový růst budeme mít i za celý letošní rok,“ odhaduje Coufal.
Udržitelné ovečky
Nakonec z kola seskočíme na louky plné pasoucích se ovcí. V módním průmyslu se začalo objevovat nové „zelené“ slovo: regenerativní vlna. Může být vlna někdy plně udržitelná? ptá se autorka článku na webu BBC.
Ekologicky smýšlející Edzard van der Wyck a Michael Wessely se při budování své nové módní značky setkali se záplavou tvrzení o udržitelnosti různých textilií. Zkoumali všemožné druhy vláken, od kašmíru po ananasovou kůži. Mnohdy však naráželi na překážky ve způsobu výroby materiálů.
Ke kafi ku poslechu máme...

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.
Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!
Například bambus je sice biologicky odbouratelný, ale často prochází intenzivními chemickými výrobními procesy. Oni přitom hledali tkaninu, která by obstála při kontrole nejen emisí uhlíku, ale i dopadu na biologickou rozmanitost, znečištění, recyklovatelnosti a komunit, které ji vyrábějí.
V roce 2018 obrátili svou pozornost k mnohem staršímu materiálu. Setkali se s chovateli ovcí, kteří chtěli ve svém odvětví provést radikální změnu, a tak se rozhodli pro regenerativní vlnu. O rok později založili společnost Sheep, která o sobě tvrdí, že je první uhlíkově negativní módní značkou na světě.
Podle zprávy nezávislé certifikační společnosti Carbon Footprint tahle značka se sídlem v Londýně zohledňuje při svém podnikání zemědělství, výrobu, balení i dopravu. Tenhle údaj však nezahrnuje emise energie z domácností, které vznikají při práci týmu na dálku, ani další digitální emise.
Každopádně ty by byly ve srovnání s emisemi z chovu vlny pravděpodobně nízké. Mezi metody firmy patří třeba používání pletacích strojů na solární energii, třídění oděvů ve skladu na solární energii nebo dodavatelský řetězec bez plastů.
A v čem ono regenerativní zemědělství spočívá? Pokud se vám nechce do anglických textů výše, pak se můžete podívat třeba na tyhle webové stránky, kde jsou jeho principy jednoduše a přehledně popsány. Pěkné čtení.
Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:
- Robožížala, robohmyz, robopes. A znovu trocha umělé inteligence
- Šťastné ukřižování a veselé zmrtvýchvstání
- Stop, brzdíme! Umělá inteligence nabrala až moc rychlý vývoj
- Změna času aneb Proč jsme zas přišli o hodinu? Finmag newsletter vám to poví
- Banky padají, Satoshi skrývá a Biden zavádí socialismus. Finmag Newsletter
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Související témata
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu