https://www.finmag.cz/firemni-kultura/441734-kolik-potrebujete-na-byt-v-mecholupech-a-jak-vycistit-americkou-vojenskou-lod
Kolik potřebujete na byt v Měcholupech a jak vyčistit americkou vojenskou loď
Dnešní Finmag newsletter vás překvapí, možná rozesmutní, ale taky vám dá naději. A nakonec vás zahřeje příběhem o ovčí merino vlně z novozélandské „uhlíkově negativní“ farmy.
![Kolik potřebujete na byt v Měcholupech a jak vyčistit americkou vojenskou loď](https://js.pencdn.cz/acimage/w1000-h650-c1/440083.jpg)
Připadám si jako princezna Koloběžka. Čtu hodně i málo, celý den i vůbec. Jako editorovi tištěného Finmagu mi projdou pod rukama desítky článků o stovkách stran, a tak jsem ze všech těch písmenek tak unavený, že na jiné čtení – to „soukromé“, domácí – už často nemám vůbec ani pomyšlení, natož sílu. Marně přemýšlím, kdy naposledy jsem četl nějakou beletrii. Styď se, bývalý češtináři!
Takže Hakl, Hájíček a další literáti si musí počkat na mou dovolenou. Naštěstí mám ale tenhle newsletter, který mě „nutí“ číst, i když bych nechtěl. Na co pozoruhodného jsem v posledních dnech při ponoru do vod internetu narazil?
Z Jilemnice až do US Navy
Nejdřív na web Finmag.cz, protože ho dělají kolegové poctivě a dobře. A protože je i plný příběhů, které mě baví. O „neznámých“ českých firmách, o nichž jste pravděpodobně nikdy neslyšeli (pokud nejste zrovna z oboru), ale které prorazily i do světa.
Jako třeba Alkion z Podkrkonoší, specializující se na čištění vzduchotechniky suchým ledem. Jednou z jejich výrazných zakázek byla třeba vlajková loď šesté americké flotily USS Mount Whitney, kdy za čtyři týdny vyčistili vzduchotechniku o délce asi deseti kilometrů. Víc v článku Natálie Dudové.
Hory (tentokrát Beskydy) a byznys ve světě jsou společné i rožnovské pobočce americké společnosti Onsemi, která vyrábí polovodičové čipy do telefonů či automobilů známých značek. Masivní investice do výroby firmě umožní navýšit produkci mikročipů na bázi karbidu křemíku až šestnáctinásobně a do konce příštího roku mají v regionu vzniknout dvě stovky nových pracovních míst. Jak se čipy vyrábějí a proč podle lidí z Onsemi zájem o ně neklesne, se dozvíte opět na Finmag.cz.
A pokud lačníte po dalších příbězích úspěšných českých malých a středních firem, pak je právě pro vás určený seriál Podnikavé Česko. Tam si ráno otevřete první článek, a až půjdete večer spát, pořád nebudete mít přečtené vše.
Rekordmani v dostupnosti bydlení
Z úplně jiného soudku je rozhovor s Martinem Luxem, odborníkem na bydlení ze Sociologického ústavu Akademie věd, na zpravodajském podcastu Českého Rozhlasu Vinohradská 12. Dozvíte se v něm například, kdo je aktuálně nejzranitelnější skupinou na trhu s bydlením, co dělat pro dostupnější bydlení nebo odkud se vzal sen Čechů vlastnit byty.
Anebo jaký byste měli mít jako rodina měsíční příjem, když si chcete v Praze koupit 3+kk a potřebujete na to hypotéku. A když tak nějak sebezáchovně rezignujete na Břevnov nebo Karlín a spokojíte se s Horními Měcholupy. Ostatně, věnuje se tomu i páteční anketa Očima expertů na Finmag.cz.
Newsletter z kuchyně Finmagu
Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
„Je pravda, že co se týká dostupnosti bydlení, Česká republika je na tom v mezinárodním srovnání velmi špatně. Řekl bych, že je mezi zeměmi, které patří do skupiny rekordmanů v nejnižší dostupností bydlení,“ zazní třeba v místy dost pochmurném rozhovoru.
Kapku naděje a optimismu vlijí do žil příběhy tří podnikatelů na webu Seznam Zprávy, kteří popisují, kvůli čemu se dostali do těžké situace a jak tomu v rámci možností čelí. „Některé velké firmy už dnes dokonce krachují a jiné se nás ptají, zda je nekoupíme. Zatímco v minulosti jsme měli takových nabídek několik za rok, letos se takových obchodů ozvalo víc než deset,“ říká v článku Jan Coufal, zakladatel společnosti Bikero, která v síti několika obchodů prodává kola, cyklistické oblečení, doplňky a zároveň nabízí i servis. I jeho příběh zazněl v už zmíněném speciálu Finmagu Podnikavé Česko.
Firma se nebála v minulosti kupovat zásoby, které konkurence v obavách z nejisté budoucnosti odmítala, a mohla se k nim tak dostat za velmi dobré ceny. Zároveň loni otevřela tři nové prodejny. A právě rozšíření prodejních kanálů (čtyři kamenné prodejny a jeden e-shop) je jeden z důvodů, proč firma roste i v nepříznivé době. „Loni to bylo meziročně o pětinu při tržbách zhruba 140 milionů korun. Letos v lednu jsme rostli o 24 procent, předpokládáme, že zhruba takový růst budeme mít i za celý letošní rok,“ odhaduje Coufal.
Udržitelné ovečky
Nakonec z kola seskočíme na louky plné pasoucích se ovcí. V módním průmyslu se začalo objevovat nové „zelené“ slovo: regenerativní vlna. Může být vlna někdy plně udržitelná? ptá se autorka článku na webu BBC.
Ekologicky smýšlející Edzard van der Wyck a Michael Wessely se při budování své nové módní značky setkali se záplavou tvrzení o udržitelnosti různých textilií. Zkoumali všemožné druhy vláken, od kašmíru po ananasovou kůži. Mnohdy však naráželi na překážky ve způsobu výroby materiálů.
Ke kafi ku poslechu máme...
![Mikrofounek](https://js.pencdn.cz/acimage/w320-h-q100/427180.jpg)
Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.
Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!
Například bambus je sice biologicky odbouratelný, ale často prochází intenzivními chemickými výrobními procesy. Oni přitom hledali tkaninu, která by obstála při kontrole nejen emisí uhlíku, ale i dopadu na biologickou rozmanitost, znečištění, recyklovatelnosti a komunit, které ji vyrábějí.
V roce 2018 obrátili svou pozornost k mnohem staršímu materiálu. Setkali se s chovateli ovcí, kteří chtěli ve svém odvětví provést radikální změnu, a tak se rozhodli pro regenerativní vlnu. O rok později založili společnost Sheep, která o sobě tvrdí, že je první uhlíkově negativní módní značkou na světě.
Podle zprávy nezávislé certifikační společnosti Carbon Footprint tahle značka se sídlem v Londýně zohledňuje při svém podnikání zemědělství, výrobu, balení i dopravu. Tenhle údaj však nezahrnuje emise energie z domácností, které vznikají při práci týmu na dálku, ani další digitální emise.
Každopádně ty by byly ve srovnání s emisemi z chovu vlny pravděpodobně nízké. Mezi metody firmy patří třeba používání pletacích strojů na solární energii, třídění oděvů ve skladu na solární energii nebo dodavatelský řetězec bez plastů.
A v čem ono regenerativní zemědělství spočívá? Pokud se vám nechce do anglických textů výše, pak se můžete podívat třeba na tyhle webové stránky, kde jsou jeho principy jednoduše a přehledně popsány. Pěkné čtení.
Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:
- Robožížala, robohmyz, robopes. A znovu trocha umělé inteligence
- Šťastné ukřižování a veselé zmrtvýchvstání
- Stop, brzdíme! Umělá inteligence nabrala až moc rychlý vývoj
- Změna času aneb Proč jsme zas přišli o hodinu? Finmag newsletter vám to poví
- Banky padají, Satoshi skrývá a Biden zavádí socialismus. Finmag Newsletter
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Související témata