Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Chudák rybák, zvednuté Benátky a nechtění lidé z ulice

Tomáš Wehle
Tomáš Wehle
18. 6. 2023

Skoro celý dnešní Finmag newsletter bude přírodní a eko. Léto k tomu vybízí a taky tahle témata zajímají čím dál tím víc lidí. Takže se uvelebte, dejte si klidně nohy do lavoru a něco k pití, plují k vám články o vodě.

Chudák rybák, zvednuté Benátky a nechtění lidé z ulice
Pravidelné tipy na zajímavé a chytré čtení z redakce Finmagu, to je Finmag newsletter. Po přihlášení odběru každý pátek ve vašem mailu / Zdroj: Shutterstock/Finmag.cz

I když pocházím ze západu Čech a žiju v jejich středu, jižní Morava mě zajímá od doby, kdy jsem na Sonberku ochutnal jejich božský rýňák a díval se přitom z elegantní Pleskotovy stavby na protější kopce Pálavy. A právě když na Pálavu přijíždíte od Brna, míjíte Novomlýnské nádrže.

Na Seznam Zprávách mě proto zaujala zpráva, že pokračují plány na výstavbu obřího zavlažovacího systému za miliardy korun. Povodí Moravy ruku v ruce s tím usiluje o navýšení hladiny Nových Mlýnů. Ne všem se samozřejmě záměr zamlouvá.

Newsletter z kuchyně Finmagu

Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Hlásím se!

Státní pozemkový úřad podle článku živí 50 let starou vizi na obří závlahovou soustavu, která má pomocí 40 kilometrů potrubí obsloužit vodou tisíce hektarů zemědělské půdy. Projekt se týká osmnácti obcí na Břeclavsku a Brněnsku a čeká ho nejmíň dalších pět let příprav.

Kritici mluví o pomníku exministra Tomana, možné kolizi s vysokorychlostní tratí, narušení biotopu rybáka obecného nebo o nesmyslnosti pěstovat na vodu náročné plodiny. Zda tedy voda z nového potrubí víno a meruňky nakonec zavlaží, nebo ne, je proto ve hvězdách.

Do vinic jižní Moravy vás zavede i druhý článek, na který tu chci upozornit. V dubnovém vydání magazínu Finmag jsme přinesli pozoruhodný a nezvykle otevřený rozhovor s vinařem Romanem Fabigem. Mluví v něm hlavně o tom, proč vloni skončil na psychiatrii, co teď dělá jinak, aby tam neskončil znovu, ale samozřejmě taky o víně. A pěkně rázně, jen co je pravda. „Vyhýbám se akcím pro turisty a otevřeným sklepům. Někdo mi to zazlívá, ale já nechci tvořit víno pro lidi z ulice,“ říká nesmlouvavě Fabig. Je arogantní? Nebo má „jen“ přesně zacílený produkt a ví, co chce?

Voda, co je (snad) udrží nad vodou

Web Ekonews o byznysu a udržitelnosti přináší pro mnohé znepokojivý článek o zákazu napouštění bazénů. Aktuálně totiž kvůli suchu platí pro odběr vody z veřejného vodovodu či povrchových vod osmnáct omezení pro několik desítek obcí v Česku.

Otázka je, zda je vůbec „bazénová kultura“ dlouhodobě udržitelná. „Jedinou udržitelnou variantou je pořídit si na zahradě přírodní nádrž se samočisticím efektem nebo tůni s mokřady a rostlinami a zároveň plochou, kde se dá koupat. Má to ale pouze smysl v místech, kde je potok, ze kterého se voda svede. A samozřejmě je nezbytné respektovat místní nařízení o odběru povrchové vody,“ myslí si třeba ekolog Jiří Malík z občanského sdružení Živá voda.

Voda je tématem i dalšího textu, který stojí za přečtení. Má kouzelný titulek Moře by mohlo udržet Benátky nad vodou, je z dílny renomovaného magazínu Economist a v překladu ho najdete na webu týdeníku Hrot. Při vysokém přílivu, jemuž Benátčané říkají acqua alta, se staletí valila celým městem voda a zaplavovala domy. Od loňského roku už to neplatí, město a celou lagunu totiž chrání soustava hydraulických protipovodňových zábran, takzvaný Experimentální elektromechanický modul, známější pod italskou zkratkou MOSE (Mojžíš). Italové se ale ptají, jak dlouho tenhle nákladný systém vydrží.

Ke kafi ku poslechu máme...

Mikrofounek
Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

Loni byl Mojžíš použit 36krát a náklady na provoz přesáhly 70 milionů eur. A zaznívají hlasy, že kvůli kombinaci klimatické změny a postupného klesání samotného města může být jeho životnost, plánovaná na sto let, jen poloviční.

Luigi Tosi, geolog z italské Národní výzkumné rady, je jedním z těch, kdo navrhují napumpovat mořskou vodu do podzemí a tím zvednout celé podloží Benátek. Během deseti let by se podle odhadů daly takovým způsobem zvednout celé Benátky o 25 centimetrů a náklady na soustavné dočerpávání vody do podloží by byly v porovnání s Mojžíšem zanedbatelné.

O zelené politice, vlivu střední Evropy a střetech ve společnosti mluví v rozhovoru na HN.cz Mats Braun, nový ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

„To, jak jsme v Evropě o politice proti klimatické změně dlouhodobě mluvili, se ukazuje jako problém. Politici prezentovali příběh, že snižování emisí nebude drahé, že půjde o problém jen pro několik málo sektorů ekonomiky... Tato argumentace má smysl, jistě se ta transformace takto dá prezentovat. Ale jsou s ní spojené také náklady. Nebezpečí způsobené změnou klimatu však nezmizí, naopak – nutnost něco proti tomu dělat bude stále urgentnější,“ říká docent politologie, původem Švéd, který žije v Česku s přestávkami už zhruba 20 let.

„Očekávám tedy, že střet ve společnosti se ještě vyhrotí. Zvýší se taky tlak od států, které jsou změnou klimatu nejvíc ohrožené. V EU budeme muset mnohem víc řešit, jak čelit nákladům, které boj proti oteplování planety má, a jak je ve společnosti rozdělit tak, aby to bylo fér,“ doplňuje Braun.

Bláboly na konec

Končit budeme vážně až spiklenecky, žádná zvířátka. Protože svět řídí ve skutečnosti tajné elity, lady Diana byla zavražděna a její nehoda byla naaranžována a slovanské národy jsou jako bratři a sestry a Rusko brání jejich zájmy. Tedy ne podle mě, ale právě takovým příběhům na konspiračních a dezinformačních stránkách Češi a Češky napříč společností nejvíc věří. Ukazuje to alespoň výzkum pro zpravodajský web Českého rozhlasu iRozhlas.cz zaměřující se na téma konspirací a dezinformací.

Z jeho závěrů vyplývá, že ochota věřit v podobné konspirační či dezinformační příběhy se zvyšuje s tím, jak lidé ztrácejí důvěru ve společenský systém a jeho instituce.

V dalších dílech seriálu Společnost nedůvěry se na tomtéž webu dozvíte, ve které konspirace a dezinformace jednotlivé skupiny věří, kde má důvěra v konspirace kořeny nebo co to znamená pro Česko jako celek.

Pěkné čtení a nevěřte všemu, co čtete.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Tomáš Wehle

Tomáš Wehle

Vystudoval český jazyk a literaturu a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity. Učil na střední, byl recepčním a korektorem v Instinktu. Během 19 let ve vydavatelství Economia pracoval... Více

Související témata

dezinformaceFinmagnewsletter
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo