Našli jste ho pod stromečkem? Příběh zapalovače Zippo, jak ho (možná) neznáte

25. 12. 2023

9 326

Story o jednom ze symbolů Ameriky začíná v Rakousku. A ne, není to Arnold Schwarzenegger. I když taky přežije přejetí tankem a taky ho znáte z filmového plátna. Ze zapalovače Zippo se stal sběratelský artikl. Našli jste ho taky pod stromečkem? Přečtěte si příběh jeho vzniku, který vyšel v tištěném Finmagu.

Našli jste ho pod stromečkem? Příběh zapalovače Zippo, jak ho (možná) neznáte

Rakouský chemik a vynálezce Carl Auer objevil několik chemických prvků, ale hlavně: byl pravým Prométheem. Přinášel světlo a oheň. Někdy na konci 19. století vymyslel žíhací kovovou punčošku do plynových lamp – mřížku, která po rozžhavení vydává jasné světlo. Díky ní se mohl začít využívat plyn ke svícení a města začala budovat sítě plynového osvětlení. Byl to taky on, kdo první zkoušel využít v žárovkách kovová vlákna.

A pak v roce 1903 vynašel auermetall. Slitinu ceru a železa, která třena o drsný povrch hází jasné a velice horké jiskry. Kamínky do zapalovačů.

Knoflíkář

Zůstáváme v Rakousku, jen se posunume o pár let dál. Skončila první světová válka a továrna Julia Meistera přišla o největší odbytiště. Vyráběla mosazné knoflíky. A kam je přišít, když najednou nejsou potřeba všecky ty uniformy?

Shutterstock

Zachraňuje nervy i lidské životy. Příběh vynálezu vteřinového lepidla

Vteřinové lepidlo vás zachrání. Co nespraví kapka vteřiňáku, to se spravit nedá. Opravuje dokonce i lidi! A být jeho vynálezce o trochu všímavější, svět ho mohl znát o pár let dřív.

Julius Meister se vrací k nápadu, který měl už před válkou. Nakupuje levně nepotřebné patrony, ale už ne na knoflíky. Z jejich mosazi vyrábí zapalovače. Váleček naplněný vatou, vata napuštěná benzinem, knot. A zvenku přivařená konstrukce, ve které perko tlačí Auerův zapalovací kamínek proti ozubenému kolečku. Po nějakých úpravách designu tu máme pověstný koksák neboli rakušák. Odolný a elegantní zapalovač, který hoří i ve větru.

Blížily se zlaté doby kouření, kdy lékaři doporučovali tabák i těhotným, lidi pořád topili tuhým palivem – a leckde se ještě pár let mělo svítit plynem. Lepší časování byste nevymysleli. V Rakousku se Meisterovy zapalovače pod značkou Imco vyráběly do roku 2012. Pak dědicové značku prodali do Japonska a zavřeli továrnu. Inu, zlatým dobám kouření pomaličku odzvání. My v nich ještě zůstaneme, ovšem v Americe.

Zipař

Dneska se po Georgi Grantu Blaisdellovi jmenuje v jeho rodném Bradfordu v Pensylvánii základní škola. Sám ale z té své utekl a rodičům řekl, že se do ní nikdy nevrátí. Zkusili ho později ještě poslat na vojenskou akademii, ale ani na té nevydržel. Pro nepřekonatelný odpor vůči školskému systému. Pracoval v tatínkově továrně na benzinové motory a možná by tam pracoval do konce života, nebýt jeho odporného zlozvyku.

/// ///, nebo L02?

V 50. letech začali v Zippu na spodní stranu zapalovačů razit kódy. Bylo to kvůli reklamacím, aby v továrně poznali, kdy nastala produkční chyba. Dneska díky těmto kódům sběratelé vědí, že jestli nejde o padělek, umějí určit přesné stáří a hlavně hodnotu jednotlivých kousků. Dvakrát tři šikmé čárky odkazují na rok 1976, L02 je prosinec 2002.

Psal se rok 1932 a jeden večer si George vyšel zakouřit na verandu oblíbeného klubu. A tam se potkal s rakušákem. Připaloval si s ním jeden místní podnikatel. Blaisdell se ptal, proč používá takové divné zařízení. „Inu, funguje to, it works,“ zněla lakonická odpověď. Blaisdell byl lapen. Ve třiceti sedmi letech potkal svůj životní byznys.

Nechce kopírovat. Z rakouského vzoru si bere princip a s kolegou Georgem Gimerou dělají na svém designu. Pracují dobře: za devadesát let, co se jejich zapalovač vyrábí, se na jeho konstrukci prakticky nic nemění. Jaké mu ale dát jméno? Blaisdell chtěl něco moderního – a zrovna v té době se začal ve velkém prosazovat jeden geniální vynález. Zip, anglicky zipper. Reklamám o tom, že si s ním dětské prstíky poradí líp než s knoflíky, se tenkrát nedalo uniknout. A tak se ze slova zipper stalo Zippo.

Na věky

Dodneška se zapalovačů Zippo prodalo hodně přes půl miliardy, v roce 2020 to bylo 600 milionů. To číslo je pozoruhodné i proto, že nejde o spotřební zboží. Zippo se nedá spotřebovat.

Ostatně Blaisdell svojí práci věřil natolik, že od začátku zapalovače prodával pod heslem: It works, or we fix it free. Funguje to, kdyby ne, zadarmo spravíme. Ta napohled drahá legrace – pokud do Ameriky pošlete odkudkoli pokažené Zippo, vrátí se vám opravené, ani poštovné si neúčtují – byla zdrojem informací k nezaplacení. Když se ve větším začaly vracet výrobky kvůli nefunkčnímu škrtacímu kolečku, které dodávala externí firma, Blaisdell jí zrušil kontrakt, nechal zastavit továrnu – a rozběhl ji znovu až v okamžiku, kdy dokázala součástku vyrábět ve špičkové kvalitě sama.

Oproti rakušáku má Zippo jinačí tvar, je nižší a širší. Kolem knotu má stejně jako rakušák komínek proti větru. Zapalovací mechanismus ale není umístěný mimo, nýbrž přímo v centru zapalovače. Především má ale pouzdro takové víčko, že se celá mašinka dá ovládat jedinou rukou. Udělá to klik. Když to trochu umíte. To s rakušákem fakt nejde.

Když to umíte trochu víc, dokážete jedním pohybem i škrtnout. A když budete mít čas a trpělivost, můžete před YouTube trénovat další triky, které znáte z válečných filmů, když má hrdina dlouhou chvíli. K filmové kariéře zapalovače se ještě dostaneme.

Ikonou

Blaisdell pro prodej Zippa dělal od začátku všechno možné. Jednou z jeho strategií bylo prodávat zapalovače výrobcům vypichovacích losů, punchboardů.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

To byl kus kartonu se spoustou malých otvorů překrytých hezky potištěným kusem papíru – přišli jste do baru nebo do trafiky, zaplatili pár centů a prošťouchli jednu z předpřipravených děr. Uvnitř se schovávalo číslo, které určovalo výhru. Mohl to být pakatel jako paklík cigaret, ale i něco relativně drahého. Třeba Zippo, které tenkrát přišlo na dolar pětadevadesát. Podle inflačních kalkulaček je to dneska asi 45 dolarů, něco přes tisícovku v korunách. Od roku 1934 do roku 1940 jich Blaisdell výrobcům punchboardů dodal na 300 tisíc.

Další strategie byla přesvědčit firmy, že Zippo je skvělý reklamní předmět. Dávaly se k nákupům, rozdávaly se opatřeny firemními logy. A s logy sportovních klubů, s náměty nejrůznějších koníčků od golfu po rybaření.

Opravdový průlom přišel s druhou světovou válkou. Výroba pro civilisty byla utlumena a Zippo se stalo neoficiálním armádním zapalovačem. Firma neměla smlouvu přímo s armádou, ale její výrobek byl ve všech armádních obchodech. A šel na odbyt.

Přispěla k tomu snížená cena – vojáci je mohli mít za dolar, tedy skoro za polovic. A pak taky to, kolik jich firma rozeslala zadarmo v rámci kampaně nejrůznějším celebritám.

V roce 1942 si Zippo zahrálo v legendární Casablance. A tady někde je začátek krásného přátelství mezi zapalovačem a populární kulturou. Dneska jeho výrobci tvrdí, že se Zippo objevilo ve dvou tisících filmů, a jsou hrdí, že to bylo vždycky neplacené a dobrovolné.

Když z proražené nádrže auta vytéká benzin a ozve se klik, všichni víme, co přijde. Pomsta je dokonána. Zapalovač letí vzduchem, nezhasne – a pak už jen plameny a konec, protože co může ještě přijít, když se hrdina rozžehnal se svým Zippem? Mimochodem na ten zvuk má firma ochrannou známku.

Co přijde po tabáku?

Na rozdíl od staršího rakouského příbuzného Zippo umí vyjít vstříc zvláštní sortě zákazníků. Těm, kteří nepotřebují jeden zapalovač na celý život, ale chtějí sbírat. Každý rok vydává neuvěřitelné množství nových designů pouzder. Pro motorkáře, pro sportovce, pro milovníky lebek i něžných květinek, výroční modely, modely s uměním, pro kuřáky zakázaných substancí, pro kuřáky povolených substancí. Kupodivu na sílu sběratelství ale přišli manažeři až v devadesátých letech na základě průzkumu – ukázalo se, že skoro třetina lidí, co si Zippo kupuje, by se označila za sběratele.

Bylo to právě včas, do devadesátých let se taky v Americe datuje počátek soumraku doby nikotinové a velkých tažení proti tabákovým firmám a kouření vůbec. A přestože Zippem skvěle založíte jak táborový ohníček, tak lesní požár, pořád je to předmět asociovaný především se zapalováním cigaret.

STOP! Líbí se vám text, který právě dočítáte? Příběh zapalovače Zippo patří do seriálu o ikonických vynálezech, který do tištěného Finmagu sepisuje Gabriel Pleska. V aktuálním čísle najdete story o otvíráku konzerv. Tedy vedle dalšího senzačního čtení.

Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky. Děkujeme!

Rakušáci svoji továrnu před jedenácti lety zavřeli, Zippo se drží, i 45 let po smrti svého zakladatele. Majitel továrny, Blaisdellův vnuk George Duke, se loni mohl těšit z rekordního obratu kolem 390 milionů dolarů (skoro devět miliard korun). Nekompromisně míří na sběratele, tajně věří starým nikotinistům, kteří s cigaretami neseknou ani nepřejdou na kouření bez ohně. A bezzubě se snaží přesvědčit veřejnost, že, slovy šéfa marketingu Lucase Johnsona, s nimi přece „můžete zapálit svíčky na dortu, lampičku nebo svíčku“.

Značka může žít dál – Zippo se už dvacet let snaží chytit v různých dalších odvětvích. Vyrábí zahřívače rukou, chytá se v módním průmyslu. S výrobou zapalovačů možná jednou skončí. Ale až se za tisíc let nějaký najde v troskách naší civilizace, bude stačit promáznout pantík, udělá to klik – a jestli bude na světě pár kapek benzinu…

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.