Články na téma: bankrot
Bankrot je stav, kdy jednotlivec nebo organizace nejsou schopni splácet své závazky. Může být vyhlášen soudem, buďto na žádost věřitele (nucený bankrot), anebo samotného dlužníka (dobrovolný bankrot).
Bankrot nastává z různých důvodů, například kvůli finančním potížím, neschopnosti generovat dostatečné příjmy k pokrytí úvěrů, z důvodu neúspěšné investice nebo nepředvídané události (přírodní katastrofa).
V případě vyhlášení bankrotu je majetek dlužníka prodán, aby se věřiteli splatil dluh. Firmy zpravidla ukončují svou činnost, anebo dochází k reorganizaci podnikání. Některé země mají program, aby v případě osobního bankrotu mohl jednotlivec po splnění podmínek sám začít s čistým štítem.
V České republice je postup při vyhlášení bankrotu následující: prvně je potřeba podat návrh na vyhlášení bankrotu na soud, poté soud posoudí podmínky a skutečnosti týkající se finanční situace podnikatele a rozhodne, zda je důvod bankrot vyhlásit. Pokud podnikatel splní zákonné požadavky na bankrot, soud vydá rozhodnutí o bankrotu.
Po vyhlášení bankrotu následuje jmenování insolvenčního správce, který má za úkol spravovat majetek podnikatele a provést potřebné kroky v insolvenčním řízení. Dojde k inventarizaci majetku, následné likvidaci a věřitelům je splacen dluh. Po splnění povinností a závazků vůči věřitelům může být bankrot zrušen a pro podnikatele je možné začít znovu.
Další články na téma bankrot najdete na Peníze.cz.
Německo sípe, bankrotů přibývá. Evropská velmoc nám ukazuje, kudy se (ne)vydat
Ekonomický vývoj v Německu nepůsobí dobrým dojmem. Počet firemních bankrotů vzrostl v roce 2023 o 22,1 procenta. Přispěl k tomu hospodářský útlum, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. A letos se bankrotů čeká ještě víc; čtvrtina firem se potýká s růstem objemu špatných úvěrů. Mají se snad Češi začít bát?
Bankrotů podnikatelů přibývá. Přijďte, hrajeme o přežití, volá i pražský Hangár Pub
Už druhý měsíc roste počet bankrotů podnikatelů. Vyplývá to z dat společnosti CRIF, podle které v únoru zbankrotovalo nejvíce fyzických osob od loňského června. Jedním z podniků, které bojují s problémy, je například i pražský Hangár Pub publicisty a pivovarníka Davida Binara.
Hrozí Česku detroitský scénář? Sázka na autoprůmysl se nám může šeredně vymstít
Jaká je budoucnost Česka v době elektromobilní? Zamysleme se nad stavem a budoucností tuzemského automobilového průmyslu jakožto pilíře naší ekonomiky. Nejprve však začneme na jiném kontinentu. Povíme si něco málo o historii jednoho amerického města: někdejší automobilové velmoci jménem Detroit.

Příběh nejzadluženějšího developera světa. Máme se bát pádu čínského obra?
Evergrande. To jméno slyšel v posledních měsících snad každý. Největší čínský developer se stále potácí na pokraji krachu a svým věřitelům dluží víc než roční HDP celé České republiky. V zemi nebeského draka navrch není sám. Jaký je příběh nejzadluženějšího developera světa a máme se bát jeho pádu?

Ufňukaný Písařík a zlí bankéři. Divadlo, které se nepovedlo
To mlčení po pádu Bohemia Energy dávalo znát, že miliardář Jiří Písařík nechce nechat nic náhodě. Jeho první veřejné vystoupení ale ukázalo, že čekal tak dlouho, až přestřelil. Ostatně jako celé jeho energetické impérium.

Velký investiční seriál: A nemůže to zkrachovat?
Podobně jako Němce dodnes straší hyperinflace roku 1923, Češi mají v paměti vryté tunely privatizačních fondů. Je čeho se bát dnes?

Očima expertů: Jak se vyhnout špatně pojištěné cestovce?
Máte strach, že si vyberete cestovní kancelář, která ještě před vaší vysněnou dovolenou u moře zkrachuje? Zeptali jsme se odborníků, jak takové situaci předejít.

Proč je státní bankrot nutnou podmínkou rozumného vládnutí
Mizí-li riziko bankrotu, začínají se organizace chovat rozmařile a žádný systém kontrol ani pravidel nedokáže omezit neustále rostoucí výdaje a požadavky. To se netýká jen komerčních podniků, ale také vlád. Iluze světa bez státních bankrotů nemůže být udržována donekonečna.

Takhle že má vypadat izolace? To je snad vtip!
„Dostává se Česká republika kvůli tomu, že premiér Nečas odmítá podepsat smlouvu o fiskální odpovědnosti, v Evropě do izolace?“ ptá se komentátor Jan Macháček. Pavel Kohout odpovídá:

Dinosauři v kabaretu. Divadelní hra o pádu Enronu
Největší finanční skandál posledních dvacíti let jako divadelní hra. Od března na prknech Stavovského divadla v Praze. V hlavní roli účetní machinace a vylepšené rozvahy, do kterých podnik zapisuje očekávané zisky jako současné. Účetnictví mark-to-market.

Aleš Michl: Vyšší daně, regulace, marná pomoc jihu? Vždyť to nemá logiku!
Proč by podle ekonoma Aleše Michla byl nejrozumnějším řešením dluhové krize bankrot Řecka a dalších nesolventních států? Co má naše vláda společného s politiky jižanských zemí? Přečtěte si v exkluzivním rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Tikající eurobomba. Třetí jednání: Tak trochu jiné Řecko (2009–2011)
Prudký pokles hodnoty státních dluhopisů vyvolal v Řecku nepokoje, protože pomoc Evropské unie byla podmíněna úspornými opatřeními a požadavky tvrdých reforem. Stát měl ořezat veřejný sektor, který během předešlých desetiletí nabobtnal do nevídaných rozměrů, o celou pětinu. A trhy měly v zájmu obnovení růstu projít liberalizací. Více v dalším díle Eurobomby…

Tikající eurobomba. Třetí jednání: Krize v Augiášově chlévě (2009–2011)
V souvislosti s krizí eurozóny vmanévrovali politici své země do historicky bezpříkladné situace. Sami přitom již vědí to, co většina voličů ještě ani netuší. Má-li být totiž sužovaná jednotná měna zachráněna, existují pouze dvě reálné možnosti – nákladná transferová unie, nebo menší monetární unie. Obě řešení budou nesmírně drahá. Více v pátém díle ekonomického eposu.

Největší krize, o které se nepíše
Že hlavním problémem dnešního světa je finanční krize? Ale kdepak. Něco daleko horšího!

Německo z eurozóny nikdy neodejde. Nemůže
„Z lepší stránky se na to nepodíváte. Žádná lepší stránka není,“ říká Gonzalo Lira ve svém článku vyvracejícím dohady o tom, že se Německo chystá opustit euro(zónu) a že už potají razí nové marky. Němci se ani nehnou. Otázka je, co udělají ostatní. To ovšem záleží – na Německu.

Skryté hrozby dnešních dluhů
Nad světem visí Damoklův meč dluhů. Skutečná hrozba je ještě horší, než uvádějí oficiální statistiky.

De(sta)bilita
Ze všech stran je z médií slyšet o záchranných balíčcích. Řecko, Irsko, Portugalsko, možná i Španělsko jsou země, které je třeba zachraňovat, a to obrovskými částkami z rozpočtů jiných zemí. Komu je pomoc ve skutečnosti určena? Neposlouchejte argumenty připravené na míru masivní kampani! Myšlení přece nic nestojí a stačí selský rozum a kupecké počty, abyste přišli na to, že něco není v pořádku.

Oficiální, nebo neoficiální? Jaký ten řecký bankrot vlastně je?
Pavel Kohout exkluzivně: Evropští lídři schválili ve čtvrtek další definitivní záchranu Řecka. Během posledních osmnácti měsíců již šestou v pořadí. Bude tento pokus účinnější než pět předchozích?

Recept na záchranu zadlužené Evropy
Evropa se finančně hroutí. Její vedoucí představitelé nevědí, co si počít. Jejich aktivity spíše vyvolávají paniku. Ta se již dotkla Itálie, což je příliš velká ekonomika, než aby bylo možné ji zachránit tradičním způsobem: vsypem velkého objemu peněz. Co tedy přichází v úvahu?

Agentury zajímají výsledky, a ne úmysly
Portugalsko obdrželo ránu od agentury Moody’s, která radikálně snížila jeho úvěrový rating na stupeň Ba2. Země se ocitla v takzvaném spekulativním pásmu.

Češi, národ bohatých
Kellner, Tykač, Roman, Babiš. Čeští miliardáři, které všichni znají. Těch pár jmen však neznamená, že v Česku zeje hluboká propast mezi chudými a bohatými. Naopak patříme mezi nejvíce rovnostářské země světa. Tak kde se berou mýty o doširoka rozevřených sociálních nůžkách?