Články na téma: deflace
Deflace je ekonomický jev. Jedná se o pokles cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice během jednoho období. Hodnota peněz roste, za stejnou částku je tedy možné koupit více zboží než dřív. Opakem deflace je inflace.
Deflaci může způsobit snížení poptávky v ekonomice, zvýšení úspor, snížení vládních výdajů a snížení poptávky po zboží a službách. Dále ji způsobuje přebytek nabídky, kdy nabídka převyšuje poptávku.
Důsledkem deflace je zvýšení reálné hodnoty dluhů, protože hodnota peněz roste, musí dlužníci splácet své dluhy v dražších penězích a to zvyšuje jejich finanční zátěž. Dalším důsledkem může být očekávání poklesu cen, kdy spotřebitelé a firmy odkládají nákupy do té doby, než bude daný produkt levnější. Toto odkládání může vést k deflační spirále.
Podnikatelé mohou přijmout opatření proti následkům deflace na jejich podnikání. Neustálé vyvíjení a inovace produktů zvyšuje přitažlivost pro zákazníky a pomáhá vymezit se od konkurence. Také kvalitní marketing může pomoct povzbudit spotřebitele k nákupu a tím dosáhnout zisku z prodeje, i když ekonomika zpomaluje.
Další články na téma deflace najdete na Peníze.cz.
Zemědělci čelí kolapsu výkupních cen. Potraviny ale zlevňují pomaleji
Potraviny v obchodech zlevňují nejvýrazněji od roku 2009, zemědělci se ale musejí vypořádávat s pětinásobně silnějším propadem svých výkupních cen, historicky zcela ojedinělým. Ceny v průmyslu klesají poprvé od roku 2020, jde o symbolickou tečku za covidem a energetickou drahotou.

Zbytečná česká válka aneb proč je Trump prezidentem
Před třemi lety provedli naši centrální bankéři svůj úvodní „výstřel“ ve světové měnové válce. Prudce oslabili korunu a rozhodli se bránit jejímu posilování. Vzorně se zařadili. Takzvané kompetitivní devalvace – nafukování zisků exportérů prostřednictvím uměle oslabované měny – prováděla tou dobou již celá řada zemí.

Absurdity roku 2015
Zapomeňte na recyklované historky z natáčení a rádobyvtipné televizní přežblepty. Máme pro vás daleko lepší silvestrovskou nadílku: žebříček nejlepších absurdit roku 2015!

Očima expertů: ČNB dál oslabuje korunu. Poškozuje tím ekonomiku?
Centrální bankéři stojí za svým: Koruna vůči euru neposílí! Má ale umělé oslabování kurzu naší měny ještě nějaký smysl? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha, zástupce malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších lidí ze světa peněz.

K měnové intervenci. Lepší mít slabou korunu než ani korunu
Se slabší korunou vás možná nová televize vyjde na jedenáct místo desíti tisíc. Přináší ale vyšší pravděpodobnost, že na ni budete mít z čeho šetřit.

Lukáš Kovanda: Nesouhlasím s Českou národní bankou
Měnová intervence České národní banky má nezpochybnitelné přínosy. Ty ale nevyvažují dlouhodobé náklady na ni.

Křivá muška. Jak chce centrální banka trefit inflaci?!
Centrální banka si dala za cíl dotlačit inflaci ke dvěma procentům. Po roce a čtvrt od intervencí se inflace líně povaluje kdesi kolem nuly. Nasnadě jsou otázky, jestli se tedy změnil cíl národní banky, nebo jestli snad neměla zbraň dostatečné ráže. Nejprve si ale položme otázku jinou: Podle čeho vlastně banka ty svoje zbraně zaměřuje?

Měny: Letos stejně jako loni v přísné režii centrálních bank
Rok 2014: Dolar a libra posilují, euro a jen oslabují, ruský rubl padá volným pádem. Rok 2015: Zřejmě žádná změna.

Očima expertů: Koruna se splašila. Máme se bát?
Měly by nás znepokojovat výkyvy kurzu české koruny? Co to znamená pro naši ekonomiku? A jak by na stávající situaci měla reagovat Česká národní banka? Zeptali jsme se ekonomů, investorů a lidí z byznysu.

Finanční trhy: Nejdřív běs, pak nejistota
Investoři se obvykle na Vánoce těší. Na konci roku se totiž jezdí takzvaná Santa Claus rally – ceny akcií tou dobou často stoupávají. Letos ale zařadily zpátečku. Americké indexy ztrácely asi pět procent a třeba britské šly dolů až o devět procent. A tak se ke stresu z lovu dárků v přeplněných obchodech přidal strach o výsledek investic. Prosinec zvednul nejednomu investoru tlak.

Jak nepodlehnout finančním mýtům
Zakladatel poradenské firmy Orcam Financial Group ze San Diega Cullen Roche píše z pozice praktika, nikoli teoretického ekonoma z univerzity nebo centrální banky. To se projevuje nejen v příjemně vstřícném stylu psaní. Důležité je, že pomáhá odhalovat některé mikro- i makroekonomické mýty jak laiků, tak odborníků.

Argentinské kolečko
Tak nám nedávno zase zbankrotovala Argentina. Podruhé za 13 let, poosmé za poslední dvě století. Ačkoli se jedná o zemi geograficky vzdálenou, v hospodářské politice lze nalézt alarmující podobnosti s Evropskou unií.

Japonská past
Ten seriál už běží pětadvacet let. Pokus o rozpumpování japonské ekonomiky, selhání, nárůst státního dluhu. A znovu. Taková krize, trvající třeba i desítky let, ovšem může postihnout i Evropu.

Guvernér Singer na tenkém ledě
Deprese je potvora. Takzvaná velká deprese, jak se někdy říká světové krizi z první poloviny dvacátého století, přivolává vrásky na tváře ekonomů ještě dnes. Jenže co když teoretická pravidla, která z ní zhusta vyvozují, nejsou obecně platná? Co když velká deprese byla velká výjimka, ze které by se pravidla vyvozovat neměla? Guvernér naší centrální banky má jasno. Jinde vládnou pochyby.

Květen na trzích: Ofenziva optimismu
V květnu nerozkvétaly jen šeříky, ale také úsměvy na tvářích investorů. Když pomineme zlato a některá méně podstatná nebo sledovaná investiční aktiva, zhodnocovalo se skoro všechno, akcie od vyspělých států po rozvíjející se ekonomiky, dluhopisy státní i tzv. high-yield dluhopisy. Zkrátka, kdo v květnu nebyl na kapitálových trzích, trhá si vlasy, pokud mu ještě nějaké zbývají.

Japonský jen míří dolů: Téměř jistá spekulace
Spekuluji na pokles japonského jenu. Japonsko nemá na výběr. Buď provede měnovou reformu, nebo – a to je pravděpodobnější – bude dál masivně ředit peněžní zásobu. Tak či tak to povede k dalšímu oslabování měny.

Víc papírků, víc bohatství?
Hrozbu deflační spirály účinněji odvrátí strukturální reformy, ne další tištění peněz.

Řecko, Španělsko, Itálie… Dluhopisová bomba tiká
Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jako by ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká… ale nikdo to neslyší.

Měnové války: Agresůrek Česko. Jsme lovci, nebo kořist?
Hlavní ekonomické mocností bojují své měnové války už dlouho. Nikdo to však radši moc nerozmazává, protože nikdo není bez viny. A co bychom si taky nevystřelili! Bude kořist! Nebo spíš budeme kořist my?

Souboj ekonomů: Kdo měl pravdu o intervencích ČNB?
Diskutují ekonomové. Jeden si opakovaně stěžuje, že oponent nemá nastudovanou ani základní literaturu a zdůrazňuje, že je pod jeho úroveň se takové debaty vůbec účastnit. Druhý mu zas po vystoupení řekne (cituji): „Takovou míru arogance jsem ještě nezažil. Všichni, kdo mají jiný názor, jsou podle vás laikové. Nebuďte takový nafoukaný.“ Co myslíte, který z nich je Václav Klaus?

Měnové války: Tichá vojna konta mele
Války se primárně vedou proto, aby jedna strana získala část bohatství druhé strany. Většinou to dopadá tak, že nějaký majetek po válce změní majitele a mnohem víc ho při válčení přijde nazmar. Dnes uniformy vystřídaly bílé límečky a výhoda je zřejmá: nižší ztráty, minimálně na životech. Které země jsou dnes největšími válečníky tohoto typu?