Články na téma: finanční krize

Brašnářství Tlustý, známé pro své ručně vyráběné kožené produkty, na sebe podalo návrh na insolvenci. Na oficiálních stránkách společnosti firma uvedla, že už není schopna dostát svým závazkům. „Museli jsme splnit zákonnou povinnost a podat na sebe insolvenční návrh,“ oznámil její jednatel Ivan Petrův. Zákazníky ujišťuje, že dělá vše pro dodání objednaného zboží.

Když jsme se v roce 1990 nadšeně pustili do budování kapitalismu, měli jsme všelijaké iluze. Domnívali jsme se (alespoň někteří z nás), že končí doba všemocného státu. Věřili jsme, že jeho aparát bude redukován na minimum potřebné pro zachování základních funkcí: udržení bezpečnosti, spravedlnosti a infrastruktury. Dneska už víme, že to tak není. Proč? A existuje šance, že se to změní?

Banku, která se zaměřovala hlavně na startupy, dostal na kolena nezvykle vysoký podíl dluhopisů v aktivech v kombinaci s naprostou absencí takzvaných zajišťovacích swapů. Komentář ekonoma Pavla Kohouta.

Během Velké hospodářské krize zanikla krachem či fúzí zhruba polovina amerických bank. Když 15. října 2008 nechal tehdejší guvernér americké centrální banky Ben Bernanke, později označený za spolustrůjce krize, padnout investiční banku Lehman Brothers, myslel i na tuto děsivou statistiku. Letos si, spolu se dvěma kolegy, odnesl Nobelovu cenu za ekonomii. Jak to?

Strach z koronaviru ovládl akciové trhy, které zažily největší sešup od poslední finanční krize. Je k panice důvod? A v čem se situace liší od propadů roku 2008?

Jde o nafouknutou mediální bublinu, nebo problémy Deutsche Bank skutečně můžou spustit novou ekonomickou krizi? Nemělo by se striktně oddělit komerční a investiční bankovnictví? Zeptali jsme se ekonomů.

„Nemá cenu na účtu v bance držet víc peněz než na placení složenek. Všechno ostatní je zbytečné plýtvání, kvůli kterému vám bude ujíždět vlak,“ říká v našem rozhovoru ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Předpovědět finanční krizi, jejíž akutní fázi odstartoval krach investiční banky Lehman Brothers, bylo snadné. A samozřejmě i související pád cen akcií. A samozřejmě i jejich následný růst. Po bitvě je zkrátka každý generál. A proč ne nakonec, klidně říkejte Já to přece věděl – v nejhorším budete neoblíbeni v kolektivu, ale jinak „zpětné předpovědi“ nic nestojí. Co se může nevyplatit, je skutečné předpovídání, dopředu.

Americký Senát schválil tento týden nominaci Janet Yellenové do čela Fedu, tedy centrální banky USA. Připomeňme si, jak vbrzku nejmocnější žena světa svého času přihlížela vzniku i bobtnání bankovních molochů.

Diskuze nad nešťastným a mylným krokem České národní banky – míním samozřejmě devalvaci koruny – stále trvají. Protože centrální zřejmě hodlá setrvávat v omylu ještě dlouho, slabá koruna bude mít své investiční důsledky.

V říjnu se Obamově administrativě podařilo po urputných politických bojích opět zvýšit strop pro maximální možné zadlužení federální vlády. Dle některých výhra rozumu nad emocemi – bankrot největší ekonomiky světa byl odvrácen. Není však skutečnost spíše taková, že bankrot Spojených států byl pouze odsunut, a až jednou přijde, bude o to bolestivější?

Michael Lewis vypráví o finanční krizi jako o sklouzávání konkrétních, docela obyčejných smrtelníků po špatné straně morální pyramidy.

Svět „slaví“ pět let od pádu Lehman Brothers. Je to možná trochu hloupé, ale na druhé straně je co slavit. Například, že svět stále stojí. A že na akciích se dalo od té doby dobře vydělat.

Září nebývají v posledních letech zrovna zářná. Mnozí finančníci a ekonomové mají 15. září 2008 za podobně temný milník, jakým je 11. září 2001 obecně. Většinou jsou schopni přesně říci, kde před právě pěti lety byli a co dělali. Pád investiční banky Lehman Brothers je zkrátka historickým mezníkem finančnictví – finanční svět už nikdy nebude takový, jakým byl před oním pět let starým víkendem.

Září je takový nepěkný měsíc. V září má plno věcí tendenci začínat – třeba školní rok, ale taky se hroutit – třeba Dvojčata v New Yorku nebo finanční trhy.

„Kde má kořeny krize kapitalismu? V průběhu sedmdesátých let došlo ve vyspělých zemích k něčemu, co začalo i přes zvyšování produktivity práce zpomalovat růst mezd. Přešlo se na pracovně úsporné technologie, takže vyjednávací pozice pracovníků je stále slabší,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Behaviorální ekonomie vrací po letech vyhnanství do ekonomické teorie psychologii. Svým důrazem na ni jsou behaviorální ekonomové podobní ekonomům rakouské školy. V čem se naopak oba směry liší?

V následujícím textu se zamyslím nad vztahem ekonomie rakouské školy a takzvané pop-ekonomie čili populární ekonomie.

Nedávno odešel z vedení Evropské centrální banky, ale za společnou evropskou měnu se dále bije jako lev. „Všechny ty řeči o tom, že je euro vážně ohroženo, se ukázaly jako zcela nepravdivé. Euro nikdy nebylo v ohrožení,“ říká Jean-Claude Trichet.

Vklady v českých bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou do limitu 100 000 eur stoprocentně pojištěné. Nebylo to tak vždycky, do roku 2008 se vyplácelo jen 90 procent (a z jiné sumy). Ptali jsme se odborníků: Měla by v případě krachu banky či kampeličky existovat spoluúčast klientů? Naučilo by to lidi vybírat si odpovědněji, kam ukládají peníze?

Američan Eric Maskin, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2007, říká: „Už tak náročná pokrizová léta si Evropa sama dělá ještě náročnější – přehnaným důrazem na úsporná opatření. V USA jsou ozdravné kroky sice rozhodnější, ale také vybalancovanější a celkově citlivější.“