Články na téma: morálka
Morálka je systém hodnot, pravidel a zásad. Ty určují, co je v dané společnosti nebo kultuře považováno za správné a nesprávné. Jedná se o mnohdy nepsaná pravidla jednání lidí k sobě samým, k ostatním i ke společnosti jako celku.
Mezi hlavní aspekty morálky patří:
- Hodnoty, které jsou základním přesvědčením o tom, do je důležité a smysluplné, mohou to tedy být např. spravedlnost, svoboda, čestnost a další.
- Zásady jsou obecná pravidla a normy, které vycházejí z hodnot a říkají lidem, jak se chovat.
- Normy chování jsou konkrétní pravidla dané společnosti a očekává se, že je lidé budou dodržovat. Bývají určena komunitou, kulturou nebo náboženstvím.
Význam morálky spočívá v dopadu na společenský život lidí, protože pomáhá udržovat pořádek, důvěru a spolupráci mezi lidmi. Pomáhá řešit konflikty a je tedy základním prvkem lidského soužití.
Pro podnikatele znamená morálka užití zásad a hodnot v podnikání, ovlivňuje, jak podnikatelé své firmy vedou. Také ovlivňuje chování podnikatelů k zaměstnancům, zákazníkům nebo ke spolupracujícím osobám. Podnikatelé by měli být transparentní ve svých obchodních praktikách, vyhýbat se klamavým reklamám a cílenému zkreslování informací. Také by měli být čestní při jednání s partnery i zákazníky a dodržovat stanovená pravidla jak ve smlouvách, tak z ústních dohod.
Další články na téma morálka najdete na Peníze.cz.
Urza: Ke svobodě nemůžu nikoho donutit
Anarchokapitalista je snad vzácný druh, v Česku je ale k vidění častěji než jinde. Může prý za to osvětová práce příznivců ankapu. Jejím aktuálním vyvrcholením je Urzova knížka Anarchokapitalismus, na jejíž vydání příznivci vybrali přes dva a půl milionu.
Winton trčí ze záplavy prefabrikovaných hrdinů
Jubilant rozeznal dobro a zlo v mimořádně nepřehledné situaci, jednal efektivně, ne efektně, a navíc: nepodělal se ze sebe. Třikrát bravo.
Americká psychóza
Vášnivá obžaloba současné Ameriky z pera předního amerického novináře. Možná s ním nebudete souhlasit v pojmenování příčin (a možná ano), nejspíš mu ale neupřete, že přesně zachycuje symptomy. Symptomy choroby nemocného impéria. Diagnóza neveselá, prognóza neveselejší
Pobírači a tvůrci
Nicholas Eberstadt napsal nevelkou, ale důležitou knížku, která břitce ukazuje, jak se rozšiřuje sociální stát, a odhaluje propast, na jejíž hraně nyní v důsledku této expanze balancují přetrvávající ideály republikánské vlády. Národ pobíračů: americká epidemie nárokování je poučný a alarmující. Avšak tomu, co je na našem nynějším politickém uspořádání skutečně zničující, se Eberstadt věnuje jen nepřímo.
Proč a jak volíme: Ti dole nevolí o nic hloupěji než ti nahoře
V předvolebním čase přinášíme druhý díl analýzy sociologa Petra Hampla, věnované našemu volebnímu chování a rozhodovacím mechanismům.
Základní slova 32: Rozprava o politice a její pravdě
„Vždy nejméně nesmyslů a podvodů se objeví tam, kde je zapotřebí malé správy věcí veřejných. Kde společenství svobodných občanů státu je dostatečně odpovědné k tomu, aby správu věcí svých si spravovalo skutečně samo a jen těch několik málo věcí společných svěřilo do správy stejně odpovědného politika,“ říká právník Aleš Pejchal v odpověď na tázací úvahu žurnalistky Ireny Válové.
Základní slova 31: Rozprava o víře v právo
„Sekulární stát se oficiálně vzdal svého „práva“ určovat lidem jejich morálku. Přesto morálku nadále určuje – pod pláštíkem ochrany. Tentokrát se to nejmenuje ochrana „od všeho zlého“ a „před pokušením“, nýbrž zákazníka před obchodníkem, pěstitele cukrovky před jinými pěstiteli, chodce před motoristy, dítěte před rodiči, ženy před mužem, cyklisty před sebou samým…“ V dnešním dialogu začíná Irena Válová ostře. Co na to právník Aleš Pejchal?
Základní slova 16: Rozprava o právu a jeho pramenech
„Zákonodárci jako by se otázkou spravedlnosti zcela přestali zabývat a účelovost z některých zákonů čouhá jako sláma z bot. Tomu bohužel mnohdy alibisticky zase podléhají i mnozí soudci a s povrchním odkazem na literu zákona potřebnou míru spravedlnosti ve svých rozhodnutích nenalézají,“ říká Aleš Pejchal v dnešním díle rozprav s novinářkou Irenou Válovou.
Základní slova 15: Rozprava o právu a morálce
V dalším díle rozprav novinářky Ireny Válové a soudce štrasburského soudu pro lidská práva Aleše Pejchala dojde na dvě základní slova, dva pojmy spojené zvláštním asymetrickým vztahem. Morálka a právo.
Anketa: Vyplatilo by se změnit volební systém?
Pomohla by naší politické scéně, respektive naší zemi, změna volebního systému? Přečtěte si, co si myslí šéf Transparency International David Ondráčka, aktivista Matěj Hollan, sociolog Petr Hampl a další zajímavé osobnosti.
Škodí korupce a daňové úniky ekonomice? Méně, než si myslíte
Podrobnější rozbor ukazuje, že nepoctivost při zadávání státních zakázek neškodí bohatství národů až tolik, někdy dokonce naopak. Totéž platí o některých daňových únicích. Jsou ovšem situace, kdy taková nepoctivost může být zničující. Místo davové hysterie bychom měli analyzovat, rozlišovat a hledat uspořádání, v němž by poctivé jednání napomáhalo všeobecnému prospěchu a v němž by se zároveň vyplácelo.
Jiří Fiala: Sledovat pozadí prezidentských kampaní je naše povinnost
Ve druhé části rozhovoru s předsedou sdružení Naši politici bude řeč například o tom, proč jsou lidé zklamaní z polistopadového vývoje. Zaměříme se však také na prezidentské volby a transparentnost kampaní jednotlivých kandidátů na Hrad.
iPad vítězí? Dlouhý nechápe, že Hrad není Goldman Sachs
Poprvé v historii České republiky si někdo otevřeně a beze studu kupuje moc. Snad to Vladimíra Dlouhého přijde draho – doslova.
Mechanickým pomerančem bez mučení. Šťastnější, zdravější, produktivnější
Autor Mechanického pomeranče nemohl tušit, že za padesát let bude tolik lidí dobrovolně vyměňovat svou dužninu za ozubená kolečka.
Nezdravé koalice byznysu a státu. Co s tím?
Krátké zamyšlení Lukáše Kovandy nad snad nutnou, od jisté chvíle ale určitě zhoubnou symbiózou státu a velkého byznysu.
Skandál jménem LIBOR
Jak bankéři zachránili svět a budou za to po zásluze potrestáni.
Anketa: Je světové bankovnictví od základů prohnilé?
Další bankovní skandál – aféra kolem manipulací se sazbami LIBOR. Je světové bankovnictví zkažené až do morku kostí? Jak to vidí Aleš Michl, Lukáš Kovanda, Aleš Tůma a další odborníci ze světa financí.
Jak se zbavit korupce II: Korupce je příznak, ne příčina
V pokračování včerejšího článku se autoři zaměřují polopravdy a mediální mýty, které podle nich zastírají skutečnou povahu korupce. „Média otáčejí kauzalitu. Korupce je příznak, nikoli příčina,“ tvrdí.
Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško
Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem?
Anketa: Jak vyčistit politiku a zabránit rozkrádání státu?
Jak dostat českou politiku z bahna, ve kterém se nachází? A jakým způsobem zabránit politikům v rozkrádání veřejných financí? Zeptali jsme se ekonomů Lukáše Kovandy, Petra Macha či Tomáše Prouzy, politologa Jiřího Pehe a dalších osobností.
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení IV: Co přijde po kapitalismu
Budoucnost je otevřená, nicméně některé věci se zdají být jisté. Kapitalistická revoluce reaganovského typu se již nebude opakovat. Sociálně třídní struktura brání obnovení prosperity a není nikoho, kdo by měl motivaci a možnost tuto strukturu změnit. Nejpravděpodobnější varianta spočívá ve vytvoření masivní šedé ekonomiky bez jakékoliv regulace za fasádou evropského či světového neosocialistického režimu.