Články na téma: potraviny - strana 2

Ceny v zemědělské výrobě rychle padají, ruku v ruce s tím by mělo jít i zlevňování na obchodech. Vláda by ale předchozí období divoce se zvyšujících cen potravin neměla hodit za hlavu. Zaměřit by se mohla na to, proč dotace určené primárně pro malé a střední podniky sežerou tlustí kocouři.

Jedním z největších úspěchů lidstva v minulém století bylo obrovské navýšení produkce potravin. Mezi lety 1900 až 2000 se zvýšily sklizně plodin šestinásobně, zatímco světová populace narostla jen o necelý čtyřnásobek. To znamená, že lidé dnes mají v průměru o padesát procent víc potravin než jejich prapraprarodiče. Přesto část světa stále hladoví.

Jsou v Česku potraviny předražené? Tuto debatu nedávno znovu otevřel ministr zemědělství Zdeněk Nekula, když upozornil na vysoké ceny cukru. Vláda chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců s cílem zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Měla by zasáhnout? Zeptali jsme se expertů.

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny, i když je v Česku nejvyšší z okolních zemí. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. Cesta k pomoci chudým a sociálnímu smíru by tak bylo vykoupeno tím, že zchudne stát. Tedy my všichni.

Ukrajinci kvůli ruské agresi sklidili letos o čtyřicet procent míň obilí než loni. Obilnice světa proto nebude moci uspokojit všechny, kdo jsou na ní závislí. Rusko tak zvyšuje napětí nejen na hranicích Evropy, ale i na Blízkém východě a v Africe, které z ukrajinského obilí z velké části žijí.

Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. „Je to cesta k soběstačnosti,“ říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel.

Brutální ruská válka na Ukrajině způsobuje čím dál větší nedostatek potravin ve světě. Mezinárodní společenství se už proto připravují na celosvětovou potravinovou krizi. K jejímu odvrácení je ovšem nutné přijmout závazky, které jdou přímo proti smýšlení bohatého světa: produkovat víc hnojiv, kvalitnějších semen, ale i maximalizovat potenciál genetických modifikací.

Srí Lanka je v těžké ekonomické krizi, pod níž se podepsal i neuvážený zákaz dovozu chemických hnojiv. Alternativa z Číny spásu nepřinesla, teď země hledá pomoc u Světové banky i Indie.

Rostoucí ceny potravin nutí lidi k zamyšlení, zda se nepustit do vlastní produkce zeleniny a ovoce. Úvahám o samozásobitelství „nahrávají“ také komplikace s přerušením dlouhých logistických řetězců či válečný konflikt na Ukrajině. Pokud však nechcete mít především jen kontrolu nad tím, co skutečně jíte, pak se vám samozásobitelství nevyplatí. Tedy alespoň prozatím.

Popandemické oživení ekonomiky, zpřetrhané dodavatelsko-odběratelské řetězce, ale i ruská agrese na Ukrajině a významné omezení vývozu z obou zemí. To vše se promítá do stále vyšší míry inflace a zdražování všeho zboží včetně potravin. Na co se máme připravit a kolik bude stát bochník chleba?

Nákaza se nedala zastavit: po příchodu Evropanů se pálivé chilli papričky rozšířily z Ameriky do kuchyní celého světa. Bolest nám zachutnala a pořád jí nemáme dost: šlechtíme ostřejší a ostřejší odrůdy a vytváříme nelidsky pálivé omáčky. A protože ostrý byznys potřebuje ostrou šou, před publikem si pálí chřtány lidé z lidu i celebrity v jedné z nejsledovanějších talkshow na webu.

Jejich trh stabilně roste už víc než devět let a v roce 2020 vystřelil do vesmíru. Funkční potraviny ukazují, že globální pandemie donutila lidstvo zamyslet se nad tím, co a proč jí. Slibujeme si od nich nejen dostatek živin a fyzické zdraví, ale také psychickou pohodu.

Nový generální ředitel Rohlíku Olin Novák v aktuálním tištěném Finmagu odhaluje, jak moc je třeba vše kontrolovat a měřit. „Jen tak odhalíme, kde proces vázne.“ Jinými slovy má čísla a neváhá je použít.

Řekni mi, co jíš, a já ti povím, kdo jsi! Jídlo svým způsobem skutečně odráží kulturu svých jedlíků a také jejich materiální poměry. A proměnu toho, jak jsme se od roku 1990 stravovali, můžeme sledovat na proměnách kuchařských knih. Materiálu ke zkoumání je dost, vždyť kuchařky představují zhruba desetinu (!) knižního trhu.

Co je české, nemusí být hezké, chtělo by se říct. Zákon o povinných kvótách na potraviny původem z Česka je toho důkazem. Nejenže může zvýšit ceny, ale i zhoršit postavení Česka v Evropské unii. Navíc řeší problémy, které neexistují.

Poslanecký návrh chce zvednout podíl českých potravin na pultech během pěti let na 85 procent. Navrhovatelé tak chtějí posílit české zemědělce a přiblížit Česko potravinové soběstačnosti.

Na každého jednou dojde. Jednou i vy budete jíst vodňanská kuřata nebo kostelecké uzeniny a k tomu přikusovat toastový chléb z Penamu.

Ať to stojí, co to stojí…

Řezník František Kšána mluvil v podzimním Finmagu o lásce k přeštickým čuníkům, bolestivém odchodu z rodinné firmy a pohledu na zapřisáhlé vegetariány.

Na okraji okraje ve vsi Zdoňov v Broumovském výběžku stojí bývalá kovárna. Když do ní Lenka Wimmerová a Olga Himmelsbergerová pozvali kuchaře Otakara Humpla, učarovala mu tak, že opustil svůj vyhlášený pražský podnik a „odjel to zkusit na venkov“.

Je rozkol ve skupině G7 počátkem demontáže globálního obchodu? Kdo ví. Jasné je ale to, že globalizaci začínají podkopávat technologie.