Psychologie

Chybami se člověk učí. Aspoň se to říká. Jenže v Česku se selhání neodpouští – a právě proto mladí podnikatelé i experti volají po změně. Pokud se budeme neúspěchu dál bát, nikdy z nás nebude země inovací, tvrdí. A chtějí, abychom se konečně naučili „failovat“. „Až díky neúspěchu se nejvíc naučíte. Je ale potřeba ho neodsuzovat,“ říkají.

Když se nám rozbije pocit bezpečného světa, nastupuje úzkost, deprese. Psychiatři jejich léčbu zvládají stále lépe i díky novým centrům duševního zdraví. Ovšem odborníků, kteří v těžké životní situaci pomůžou, je stále málo. Přinášíme vám ochutnávku textu z tištěného Finmagu.

Deprese a perfekcionismus k sobě mají překvapivě blízko. Snaha být za všech okolností dokonalý navenek maskuje vnitřní smutek a bolest, uvnitř ale prohlubuje pocity deprese a žije z kritických hlasů lidské duše. Více v další ukázce z aktuálního čísla Finmagu.

Finanční správa se rozhodla zkusit to s hříšníky po dobrém a dát jim druhou šanci. Dřív než úřední výzva k zaplacení dorazí pošťuchovací dopis, který v přátelském a motivačním tónu vyzve plátce daní k nápravě nesrovnalostí.

Psychopati zastávají řadu klíčových pozic v naší společnosti, včetně byznysu. Aby se jejich rysy nezvrhly ve zlo, musí si zachovat svou lidskost a udržet kladný vliv prostředí, které je obklopuje. Přinášíme vám další ochutnávku z aktuálního čísla Finmagu.

U náboru to začíná, ale zdaleka nekončí. Víc než polovina lidí opouští práci kvůli tomu, jak se s nimi zachází. Právě to chce změnit Tom Zrubecký, který se svou firmou Talentpilot vyvíjí nástroj pro personalisty a manažery s cílem zefektivnit nábor a řízení lidí. Velkým firmám prý dokáže ušetřit až stovky milionů.

Roman Fabig už jednou ve Finmagu byl. Jako talentovaný vinař, reprezentant nové vlny oboru v Česku. Vloni na podzim dostal šťastný příběh vážnou trhlinu. Kombinace rostoucího byznysu, úvěrů a covidu způsobila, že jej vlastní tělo vypnulo a skončil na psychiatrii. Teď je zpět, věnuje se znovu své vášni a učí se u práce neničit. „Byl jsem nejvzornější pacient,“ prozrazuje v rozhovoru.

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek. Budoucnost může být v hybridním nastavení, tedy propojení home office s docházením do práce.

Konspirátoři nemusí být blbí. Víra v konspirační teorie má vysvětlitelné a pochopitelné důvody.

Informační technologie mají v moderním životě člověka důležité místo. Jejich přínos pro vědu a další oblasti lidského života je neoddiskutovatelný a člověk díky nim zvládne mnohem víc. Problém ovšem nastává, když to s nimi přeháníme. „Nalezení užitečné míry je pro nás důležité, jako vlastně ve všem v našem životě,“ říká psycholog Otakar Fleischmann.

Každý rodič někdy zaváhá, jestli je s dítětem všechno v pořádku. Pedagogicko-psychologické poradny jsou ale plné a navíc – vydat se k odborníkovi prostě může být těžké. Rozlišit závažné problémy od běžných těžkostí pomůže online nástroj brněnských vědců, který právě prochází posledním kolem ověřování.

Infrastruktura se musí konečně začít přizpůsobovat lidem a lidé přestat přizpůsobovat infrastruktuře. Něco takového zařídí jen inženýři znalí psychologie a dalších humanitních věd.

„Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“

Na každém šprochu pravdy je trochu. Internet umožnil dříve nemyslitelné „širokopásmové“ sdílení informací. Budiž mu to připsáno k dobru. Stejně tak ale umožnil dříve nemyslitelné sdílení dezinformací. Bývá i v nich ukryté zrnko pravdy? Dnes na Finmagu startuje úvodním dílem seriál věnovaný nejpopulárnějším konspiračním teoriím.

Chcete se naučit myslet jako populární popekonomové? Začněte tím, že budete častěji říkat „to vážně netuším“.

Mají dobročinné organizace využívat ve svých kampaních lidskou chamtivost a stádnost? Uri Gneezy a John List tvrdí, že ano.

Podívejte se na úvodní obrázek a představte si, že děláte třeba test inteligenčního kvocientu. Zadání je jednoduché: dokončete nedomalovanou čáru. Pokud jste si právě počmárali monitor červenou fixkou, neprošli jste testem. Ostatní můžou číst dál.

Svět „slaví“ pět let od pádu Lehman Brothers. Je to možná trochu hloupé, ale na druhé straně je co slavit. Například, že svět stále stojí. A že na akciích se dalo od té doby dobře vydělat.

Behaviorální ekonomie vrací po letech vyhnanství do ekonomické teorie psychologii. Svým důrazem na ni jsou behaviorální ekonomové podobní ekonomům rakouské školy. V čem se naopak oba směry liší?

V následujícím textu se zamyslím nad vztahem ekonomie rakouské školy a takzvané pop-ekonomie čili populární ekonomie.

Matka všech knih o osobním rozvoji připomíná, že štěstí i úspěch obvykle přicházejí jako vedlejší produkty úsilí o něco důležitějšího, než jsou štěstí a úspěch.