Z bláta do louže. Boj o Dukovany smrdí vítězstvím ruského plynu

Doba uhelná se chýlí k závěru. Uhelná komise doporučila vládě, aby Česko nejpozději v roce 2038 přestalo spalovat uhlí. Je ale možné, že uhelné elektrárny budou odpojovány dřív. Stanou se vysoce ztrátovými, protože Evropská komise, která se řídí cílem mít do poloviny století Evropu uhlíkově neutrální, žene nahoru ceny emisních povolenek.

Česko se každopádně chystá hořlavou horninu nahradit – a to fotovoltaikou, zemním plynem a jádrem. A součástí plánu na odchod od uhlí, které v současnosti pokrývá téměř polovinu výroby elektřiny a tepla, je výstavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Dá se s ním ale počítat?

Rosatom na atom

Plán, podle něhož má být nový blok v Dukovanech postaven do roku 2036, posvětila česká vláda před třemi lety. K tomu přijala rozvrh, z něhož vyplývá, že v roce 2020 bude vyhlášena veřejná soutěž na dodavatele, dva roky poté bude znám její vítěz a do roku 2029 se začne stavět.

Vypadá to přehledně a srozumitelně. Soutěž ale dodnes vyhlášena nebyla a do voleb s ní patrně nelze počítat.

Strany se rozcházejí v pohledu na to, koho do tendru pustit, a koho nechat za dveřmi. Původně se mělo soutěže účastnit pět firem: Americký Westinghouse, jihokorejská KHNP, francouzská EdF, ruský Rosatom a čínská CGN. Poslední dvě společnosti však tajné služby na podzim prohlásily za bezpečnostní riziko a jejich účast je nepřijatelná pro opoziční Piráty, občanské demokraty, lidovce, Starosty a topkaře.

Andrej Babiš i Karel Havlíček dávají najevo, že Číňany jsou ochotni pustit k vodě. Ne však Rusy. To si premiér prostě dovolit nemůže.

Spor o přístup do tendru zablokoval také „lex Dukovany“, tedy návrh zákona o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice. Norma, která je teď ve Sněmovně, má vládě umožnit financovat projekt, jehož náklady přesáhnou 150 miliard korun (nejspíš ale mnohem víc) ze státního rozpočtu.

Andrej Babiš i Karel Havlíček dávají najevo, že Číňany jsou ochotni pustit k vodě. Ne však Rusy. To si premiér prostě dovolit nemůže.

Ruský energetický gigant má za sebou mocného patrona na Hradě, bez kterého se Babiš neobejde, a k tomu silnou energetickou lobby. Zdejší firmy z tohoto odvětví s ním spolupracují a na jeho technologiích je postaveno všech šest jaderných bloků v Česku.

Dukovany II

PALATA: VE STÍNU KORONAVIRU. VLÁDA CHYSTÁ DUKOVANY II ZA STOVKY MILIARD

Jakkoli se může zdát, že vláda neřeší nic jiného než koronavirus, najde si čas i na jiná zásadní rozhodnutí. Minulý týden schválila dokument o dostavbě dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany. Jde o riskantní podnik za stovky miliard, který v ceně elektřiny můžou splácet ještě vnuci. Navíc zřejmě šitý na míru ruskému Rosatomu, psal už loni v květnu pro Finmag.cz Luboš Palata.

Politický příkop je hluboký a ve volebním roce se ho sotva podaří nějakým kompromisem zasypat. A pokud se vláda nedohodne s opozicí, je pošetilé tendr zahajovat.

Jednoduše proto, že ho příští vláda může odpískat. Obdobně jako vláda Bohuslava Sobotky pohřbila penzijní reformu kabinetu Petra Nečase. A podobně jako ČEZ v roce 2014 zrušil soutěž na dostavbu Temelína, protože od vlády nezískal garance na výkupní ceny elektřiny. Tehdy byl proti ministr financí Andrej Babiš, který teď jako premiér chce, aby stát hradil celou investici do Dukovan.

Z bláta do louže

Je jasné, že další jaderný blok, lépe však dva bloky, by Česku prospěly. A patrně jsme je už mohli rozjíždět, kdybychom nenalévali peníze do fotovoltaiky stylem „co hrdlo ráčí, drazí solární baroni“.

Solární panely jsou fajn. Nedevastují krajinu těžbou a především – nevypouštějí do vzduchu oxid uhličitý, který je příjemný v limonádě, ne však v ovzduší, kde vyvolává skleníkový efekt. V Česku však nefouká jako na anglickém či dánském pobřeží a slunce tady nesvítí jako na Apeninském nebo Pyrenejském poloostrově.

Pravda, místo jednoho či dvou jaderných reaktorů v Dukovanech můžeme nakrásně postavit dvě nebo čtyři plynové elektrárny a zavést do nich plynové roury. Bylo by to technicky snazší a patrně i levnější.

Shutterstock

Ostatně, koncepce odchodu od uhlí s plynem počítá. V roce 2038 má podle ní mít hlavní podíl v energetickém mixu fotovoltaika s 5,8 gigawattu, hned za ní bude následovat jádro s 5,1 gigawattu a na třetí zemní plyn má připadnout 3,7 gigawattu. (Pro srovnání, chystaný blok v Dukovanech má mít výkon 1,2 GW.)

Je přitom jasné, že vzhledem k českým podmínkám není reálné dosáhnout výrazně vyššího podílu obnovitelných zdrojů. Pokud bychom tedy nepostavili nové jaderné bloky, nezbývalo by než pálit podstatně víc zemního plynu. Tím bychom ale popírali samotný cíl energetické politiky – uhlíkovou neutralitu. Emise oxidu uhličitého z plynu nejsou zanedbatelné, ve srovnání s hnědým uhlím zhruba poloviční.

A co teprve plynová závislost na Rusku? Není snad horší než ta jaderná?

Do Česka proudí plyn především rourami z Německa, které spoléhá na dodávky z Ruska. Pokud bychom si tedy namalovali hodně černý scénář, ve kterém se Západ dostane s Kremlem do těžkého konfliktu, pak je pro ruské vedení snadné zavřít kohoutky. Dvojnásob účinné by to bylo v třeskuté zimě.

Rozehraná politická partie o Dukovany, která protahuje termíny a ve které je dohoda zatím v nedohlednu, dává tušit, že jsme si schopni nakonec nadělit právě takovou plynovou variantu.

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag