Něco tady smrdí... Babišův kostlivec z Karibiku

Andrej Babiš protáhl offshory 381 milionů korun, za které potom nakupoval nemovitosti na francouzské Riviéře, mimo jiné zámeček Bigaud. To je hlavní sdělení zprávy webu Investigace.cz, která popisuje finanční transakce nynějšího premiéra.

Je součástí Pandora Papers, souboru milionů uniklých dokumentů o přesunu peněz miliardářů a nejméně tří desítek vysoce postavených politiků do daňových rájů, které zpracovává mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Zatím není jasné, jakou spoušť za sebou Pandořiny dokumenty zanechají. Leckde ale mohou posílit nevraživost vůči mocným. Anebo zničit zbytky důvěry v politiky.

Výrazná česká stopa

A v Česku? V Pandora Papers figurují tři stovky Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Zatím je známo jen jméno Andreje Babiše. V jeho případě kauza Pandora Papers naznačuje přinejmenším dvě pozoruhodné věci:

1) Andrej Babiš káže vodu a pije malibu. Do politiky vstoupil jako nesmlouvavý bojovník proti neprůhledným offshorovým společnostem z daňových rájů kdesi v Karibiku a chrlil oheň a síru na ty, kteří je využívali ve vlastní prospěch. Sám ale dělal totéž.

2) Andrej Babiš se o svoje peníze stará lépe než o finance státu. Finance, jak je patrné z Pandořiných dokumentů, mu hlídají špičkoví a nepochybně i královsky honorovaní právníci. Zato finance státu nechal hlídat prostomyslnou úřednici Alenou Schillerovou. (Dokážete si snad představit, že by jí svěřil své účetnictví?)

Babiš teď může hlásat: „Žádné nemovitosti ve Francii nevlastním.“

Nemám žádné offshory

V roce 2015 propírali poslanci ve sněmovně střet zájmů ministra financí Babiše. A Babiš tehdy hřímal: „Nemám žádné offshory jak vaši kámoši a vy taky někteří držíte firmy na offshorech.“ (Přepis je dostupný na webu sněmovny.)

A nebylo to poprvé, ani naposledy, co Babiš ujišťoval, že by ho jako kovaného vlastence nikdy nenapadlo schovávat peníze kdesi v exotických končinách.

Offshore aneb Daňový ráj

Shutterstock

Daňový ráj označuje zemi, ve které jsou mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční společnosti. Zisky takové (tzv. offshore) společnosti jsou daněny pouze zanedbatelně, dividendy vůbec. Společnosti s vedením mimo danou zemi nejsou daněny vůbec a jsou od daně z příjmu osvobozeny. Získávají také další daňové výhody, jakými jsou například osvobození od cla při dovozu investičního majetku, většinou nezbytného pro podnikání (automobily, kancelářská technika a zařízení). Tyto společnosti musí dodržet určité podmínky: činnost společnosti musí být omezena na podnikatelské aktivity mimo danou zemi, držiteli kapitálových podílů musí být cizinci a společnost nesmí získávat finance z tuzemských zdrojů. Cílem je přilákat zahraniční kapitál a vytvořit z příslušné země významné finanční a hospodářské centrum. Většinou se jedná o země s malou rozlohou a nízkým počtem obyvatel, které však vykazují vysoké ekonomické výkony.
(Wikipedia.org)

Jenže teď vyšlo najevo, že už v roce 2009 si nechal v Karibiku anonymně založit firmy, aby z jedné do druhé přesunoval 15 milionů eur (v tehdejším kurzu 381 milionů korun), a tak vlastně poskytoval půjčky sám sobě. Nemovitosti, které za zmíněné peníze nakoupil, se nakonec dostaly do vlastnictví jeho skupiny SynBiol.

A protože SynBiol spadl do svěřenského fondu, Babiš, byť je jeho jediným beneficientem, teď může hlásat: „Žádné nemovitosti ve Francii nevlastním.“

Případ bude každopádně vyšetřován. Není jisté, jak dopadne. Můžeme si však připomenout únik Panama Papers z roku 2016, kterou koordinovala stejná skupina novinářů. Na základě dokumentů, které tehdy byly zveřejněny, vyšetřovala policie desítky Čechů. A nepadlo jediné obvinění z trestného činu.

Žádná normální obchodní transakce by takhle nikdy nevypadala...

Nenormální transakce

Ostatně, ne každý, kdo si založí firmu v Karibiku, musí porušovat zákony nebo jednat nemorálně. Jenže Babišova transakce pořádně smrdí. Způsob, jakým obchodoval, připomíná triky, které používají kápové Cosy nostry nebo obchodníci se zbraněmi.

Právníci mu vytvořili skořápkové offshorové firmy v Karibiku, kde není možné najít informace jinde běžně dostupné v obchodním rejstříku. Přes jejich nastrčené jednatele potom přitékaly a odtékaly peníze. Jméno klienta, pro kterého byly firmy zřízeny, se přitom nikde neobjevilo. Klíčovým slovem byla anonymita. A ve finále se za anonymizované peníze nakupovaly nemovitosti.

„Žádná normální obchodní transakce by takhle nikdy nevypadala,“ cituje web Investigace.cz bývalého vyšetřovatele finanční kriminality, v současnosti konzultanta pro boj proti praní špinavých peněz Kamila Koubu.

Měla by však Babišova daňová optimalizace v Karibiku někoho překvapit? Vždyť zapadá do byznysového stylu, se kterým dokázal řešit, jak dostat z firmy peníze na osobní konto, a přitom neplatit patnáctiprocentní daň z dividend. Anebo jak si přihrát evropskou dotaci, na kterou nemám nárok.

Skořápkové firmy nejsou prvním a nemusí být ani posledním Babišovým kostlivcem ve skříni. Na politika, který podle všeho bude brzy sestavovat svou druhou vládu, jich je už teď ale příliš.

PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?

Věda proniká stále víc do byznysu. A byznys stále víc do vědy. Továrny na nápady přikládají pod kotel, velcí investoři vidí v podpoře výzkumu a vývoje smysl.

Zdroj: Finmag

VĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?

BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí

STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut

HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?

Koupit Finmag