F-35 v českých barvách? Zatím jen sen, Švédové se nevzdají

I když to politici říkají velmi rádi a velmi často, je to pravda. Česká armáda a sami vojáci jsou skutečně v rámci Severoatlantické aliance velmi chváleni a zvlášť některé jednotky jsou považovány za extraligu.

Jednou z nich je i české taktické letectvo, tedy především jeho nadzvuková část složená ze supersoniků Jas-39 Gripen. I díky tomu, jak v relativně nízkém počtu čtrnácti stíhaček zvládá všechny úkoly, včetně ochrany vzdušného prostoru spojenců bez vlastního nadzvukového letectva.

I z toho důvodu je české letectvo vynikajícím referenčním zákazníkem pro švédskou firmu Saab. Řada insiderů navíc dlouhodobě potvrzuje, že nikdo z jiných uživatelů gripenů – tedy kromě samotných Švédů – nedělá gripenům tak dobrou reklamu ve světě jako právě čeští piloti. Jihoafričané, Thajci, Brazilci, natož Maďaři, kteří už měli s gripeny několik mimořádných událostí způsobených vinou pilota, se s úrovní čáslavské letky nedokážou zdaleka rovnat.

Saab se v Česku dostal do nepoznané pozice. Najednou nemá nic jistého a objevil se na vedlejší koleji.

Saab se nevzdá

To je jeden z hlavních důvodů, proč se Stockholm tolik obává toho, že česká armáda přesedlá na americký bojový letoun páté generace F-35 Lightning II, jak minulý týden oznámili premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová. Nejenže by se tak snížil počet uživatelů platformy Gripen, což by znamenalo problém pro každého leteckého výrobce (čím víc armád letoun používá, tím zajímavější je to produkt pro další potenciální zákazníky), ale značka by utrpěla i silnou marketingovou prohru.

Uživatelé letounu Jas-39 Gripen:

Pozn.: Také Thajsko uvažuje o nákupu F-35

A je zjevné, že Saab se nechce jen tak rychle vzdát. Před pár dny rozeslalo české zastoupení firmy vyjádření generálního ředitele společnosti Micaela Johanssona. V něm se mimo jiné píše: „Společnost Saab je připravena dále prohloubit spolupráci s místním (českým) obranným průmyslem a zajistit tak skutečný transfer technologií a vytvořit v zemi nová, vysoce kvalifikovaná pracovní místa.“

To je poměrně zajímavý zlom. Jak už jsme totiž uvedli před dvěma týdny, při posledním prodloužení pronájmu v letech 2013 a 2014 se Saab nemusel nijak snažit a i kvůli laxnosti českého ministerstva obrany mu zakázka za 20,4 miliardy českých korun spadla takříkajíc do klína. Nyní je však situace naprosto jiná.

Saab se v Česku dostal do nepoznané, absolutně defenzivní pozice. Najednou nemá nic jistého a objevil se na vedlejší koleji. Takové pocity jsou znát i v další části z výše citovaného vyjádření: „Předpokládali bychom, že jako dlouhodobý partner České republiky, se kterou úzce spolupracujeme na úspěšném programu Gripen, dostane i Švédsko možnost představit současné a budoucí možnosti letounu Gripen a že švédská vláda bude mít transparentní možnost představit její nabídku.“

O tom, jaký stroj se nakonec pro české piloty nadzvukových letounů koupí, se rozhodne až na konci roku 2023.

Český tlak na Švédy?

V příštích měsících, nejpozději však do podzimu 2023, musí Saab, respektive Švédsko, přesvědčit Prahu, že zůstat na platformě Gripen i po roce 2027 je nejen rozumné, ale i výhodné a pro českou armádu (a především pro tuzemský průmysl a celou ekonomiku) také ideální řešení. Prostě nabídnout všechno to, na co se v roce 2014 zapomnělo.

Přesně taková aktivita je možná to, co chtěla česká vláda oznámením z minulého týdne vyvolat. Koaliční politici a řada dalších sice mluví o tom, že pořízení amerických letounů F-35 je téměř hotovou věcí, ale u takto strategických zakázek, navíc v obranném průmyslu, by měl člověk zůstávat maximálně trpělivý a rezervovaný.

Ostatně i sama ministryně obrany Jana Černochová to ve středu 20. července na Twitteru napsala poměrně mnohoznačně: „Vláda dnes na doporučení Armády ČR rozhodla o tom, že budeme jednat s vládou USA o nákupu letounů F-35. Pronájem gripenů končí v roce 2027, resp. 2029, a letouny 5. generace jsou řešením pro budoucnost. Máme víc než rok na vyjednávání a pak se finálně rozhodne o samotném nákupu.“

Očividně tedy nic není zdaleka tak horkého, jak se z hysterických a často mylných až hloupých reakcí české politické opozice brojící proti americkému řešení může zdát. Čas na definitivní ortel i samotné rozhovory pořád je, a o tom, jaký stroj se nakonec pro české piloty nadzvukových letounů koupí, se rozhodne až na konci roku 2023.

Praha zvolila velmi dobrou strategii. Do hry o svůj nadzvuk vtáhla dva velmi silné hráče.

Ne tak rychle

S odstupem je tak třeba říci, že Praha zvolila velmi dobrou strategii. Do hry o svůj nadzvuk vtáhla dva velmi silné hráče a až teď může zjistit, která finální nabídka bude skutečně lepší.

Jestli ta ze Spojených států, která může kromě bojových letounů F-35 obsahovat třeba i transportní letouny C-130 Hercules či dopravní vrtulníky UH-60 Black Hawk (všechny tyto stroje totiž vyrábí společnost Lockheed Martin a česká armáda bude za pár let tyto kapacity poptávat), nebo ta ze Stockholmu, která zase může vsadit na silnější propojení s českým průmyslem a vtažením jeho produkce do švédské armády.

I toto jsou důvody, proč je zatím velmi předčasné malovat si F-35 v českých barvách. Pro tuzemské milovníky letecké techniky je to sice bezpochyby extrémně lákavá představa, ale zatím stále v rovině přání. Ze strategického hlediska by takový nákup představoval silné vyztužení vazby mezi Prahou a Washingtonem, ale jak už to tak bývá, v cílové rovince budou rozhodovat nejrůznější vlivy. Třeba to, jaká politická a ekonomická situace v České republice zrovna bude panovat.

Každopádně vyjednavače ministerstva obrany nyní čeká velmi náročný rok. A všechny ostatní zase atraktivní podívaná na souboj mezi Američany a Švédy. Snad se nestane nic tak podivného, aby z něj jako vítěz nevzešel nikdo jiný než česká armáda.

Autor je členem redakce Reportérů ČT.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Česká armáda potřebuje budíček. Proč Slováci nakupují rychleji než my?
• Privatizace Budvaru jako záplata rozpočtu. Má se pivovar tentokrát bát?
• Aero znovu v nejistotě. Výrobce letadel je vydán napospas Orbánově vládě
• Jak důležité je míti Německo. Posílení vztahů s Berlínem přichází právě včas
• Americká základna v Česku? Proč je tahle debata už dávno zbytečná

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag