Privatizace Budvaru jako záplata rozpočtu. Má se pivovar tentokrát bát?

Na třetí červnový týden roku 2022 vedení budějovického národního podniku jen tak nezapomene. A začalo to přitom slibně.

V pondělí 13. června zopakovalo vedení společnosti po únorové premiéře vydání velice optimistické tiskové zprávy shrnující loňské tržby. Ty poprvé od založení pivovaru v roce 1895 překonaly magickou hranici tří miliard korun. Zisk přesto zůstal na úrovni roku 2020, kdy tržby činily 2,8 miliardy korun, tedy 305 milionů korun.

Budějovický Budvar a loňské tržby

pcperle / Shutterstock.com

Tržby za pivo dosáhly 3,17 miliardy korun. Zisk ale zůstal na úrovni roku 2020. Významný podíl na tom měl export, kdy Budějovický Budvar vyvezl do zahraničí 1,3 milionu hektolitrů. Pivovar tak v roce 2021 dosáhl na exportních trzích meziročně rekordního dvojciferného růstu, a to jak v tržbách, tak v objemu.

„Na exportních trzích jsme meziročně dosáhli 11% růstu v objemu a 16% růstu v tržbách. Jsme rádi, že se nám dařilo jak v Evropě, tak i daleko za jejími hranicemi,“ pochválila se Renata Pánková, ředitelka Budějovického Budvaru pro exportní trhy.

Ovšem hned ve středu 15. června vyšel deník Právo na titulce s jasným vzkazem „Pekarová Adamová chce prodat Budvar“. Už den předtím přišla její strana TOP 09 s tiskovou zprávou, podle níž by se mělo Česko zbavit majetku údajně zbytečného pro vykonávání hlavních funkcí státu. Co konkrétně pak předsedkyně TOP 09 a poslanecké sněmovny novinám řekla?

„Stát rozhodně nemá ani provozovat hotel, ani vařit pivo. Není k tomu jediný racionální důvod. (...) Zároveň od nás neuslyšíte slova o národním pivovaru jako rodinném stříbru. Jednoduše proto, že jde o naprostý nesmysl, a stejně jako nemáme mít národní lihovar nebo masokombinát, nevidíme důvod, proč by zrovna pivovar měl být výjimkou,“ myslí si Pekarová Adamová.

Petr Dvořák, generální ředitel národního podniku Budějovický Budvar, pak agentuře ČTK zopakoval svůj dlouhodobý názor. Prodej se podle něj státu nevyplatí. „Bavíme se o ceně (za prodej Budvaru) v desítkách miliard korun. Krátkodobě nám to finance nezachrání a dlouhodobě přijdeme o jeden ze symbolů českého pivovarnictví,“ řekl Dvořák.

Každoroční diskuze

Pravdou je, že diskuze o tom, jestli by měl stát vlastnit pivovar, se vedou každý rok. Naposledy třeba loni na konci prázdnin po slovech Ivana Bartoše, pirátského předsedy. Výrok „nemyslím si, že je důvod pro to, aby stát provozoval pivovar” z ankety webu Seznam Zprávy pak nicméně korigoval jasným sdělením, že zájmem jeho strany rozhodně není privatizace Budvaru.

Shutterstock

Z piva se stává luxus. Namísto hojnosti hrozí nebývalé zdražování

Během covidu se roční spotřeba piva v Česku razantně snížila, v prvním pandemickém roce byla od 60. let minulého století dokonce vůbec nejnižší. S oživením to ale bude složité. Očekávání hospodských, že se letos vrátí předcovidové časy, mohou zhatit rostoucí ceny energií a surovin.

Teď je ale situace jiná. A poměrně výrazně. Podle všeho už nejde jen o vypuštěnou větu, která by měla přebít jiné téma nebo zjistit politickou náladu.

Ostatně u TOP 09 jde o dlouhodobou linii. Už loni se například její dlouholetý člen Marek Ženíšek na svém twitterovém účtu pro privatizaci Budvaru vyslovil: „Stát by neměl vlastnit nic, co pro něj nemá strategický význam. Zestátněnou republiku, kterou chce Maláčová a Stropnický (dvojice, která se loni na poslední chvíli pokoušela zachránit sociální demokracii inspekcemi v soukromých firmách, pozn. red.), jsme tu už měli. Stát by pivo vařit neměl.“

Státní rozpočet zdevastovaný rozhazováním v uplynulých dvou letech hledá cesty, kde získat miliardy, a tohle je aktuálně jedna z nich. Každodenní boj a přesvědčování ze strany managmentu Budějovického Budvaru, že škatulka „národní pivovar“ je pro něj a české pivo vůbec to nejlepší, teď bude muset znít ještě hlasitěji a intenzivněji. A začít bude muset hned.

Oběti hostinských 

Dlouhodobou slabinou pivovaru jsou jeho restaurace. Podnik si to samozřejmě uvědomuje a konečně začal se svými výčepními pracovat.

Řada lidí, kteří budějovickému pivu nemůžou přijít na chuť, se však stala oběťmi hospodských. Ti v mnoha případech budějovické pivo špatně skladují a neumějí s ním ani pracovat v kohoutech a sklenicích. Co ostatní velké pivovary řeší už řadu let, to Budvar dohání až nyní.

Ve vládě sice znovu sedí Marián Jurečka (KDU-ČSL), který v minulosti jako ministr zemědělství proti privatizaci Budvaru vystupoval. Tehdy ale byli lidovci spolu s ČSSD a ANO členy středo-levicové vlády, pro níž prodej pivovaru nebyl tématem. I proto, že ekonomická situace byla mnohem optimističtější než nyní.

Těžko říct, jestli by tedy dnes lidovci a jejich ministr zemědělství Zdeněk Nekula měli tu sílu privatizaci Budvaru zastavit, pokud by se zástupci ODS, TOP 09 a STAN dohodli jinak. A není žádným tajemstvím, že pravicové strany historicky o prodeji mluvily.

Budíček pro Budvar?

Pod vedením současného ředitele Petra Dvořáka se Budějovický Budvar mění. Novináře začal učit, ať o značce mluví jako o „národním pivovaru“, která pečuje o tradici českého piva a je tu i jako silná podpora pro stále důležitější segment minipivovarů. Jenže i když byl v podpoře craftu (řemeslných piv) Budvar skutečným průkopníkem, v poslední době tahle aktivita citelně polevila a mezi minipivovarskými jsou stále častěji vidět konkurenční plzeňské barvy.

Možná je tak současný poplach vyvolaný Pekarovou Adamovou pro budějovický pivovar vhodným budíčkem. Zásadní věcí samozřejmě nadále zůstává, aby státu národní podnik každý rok odváděl několik stovek milionů ze svých zisků.

Na druhou stranu by ale bylo vhodné, aby Petr Dvořák oživil či aktualizoval svou strategii národního pivovaru a přesvědčil i zastánce privatizace, že jeho prodej zůstává i v současné ekonomické situaci zbytečným.

Že pro Českou republiku, jež chce nyní na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO zapsat i svou pivní kulturu, by bylo fajn držet si vlastní pivovar (kromě Budějovic je státní i Vyškov, kde se však už nevaří) a hlídat si jeho produkci.

K tomu bude asi nutné ještě víc rozšířit sortiment pivovaru a především „být vidět“. Ať i lidé v Ostravě nebo Chebu mají pocit, že ten „budějcký“ pivovar je i jejich.

Autor je členem redakce Reportérů ČT

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Aero znovu v nejistotě. Výrobce letadel je vydán napospas Orbánově vládě
• Jak důležité je míti Německo. Posílení vztahů s Berlínem přichází právě včas
• Vyzbrojeni nepřítelem. Proč obrana Česka stále závisí na sovětské technice?
• Americká základna v Česku? Proč je tahle debata už dávno zbytečná
• Peníze přicházejí pozdě. Zbrojení armády zamrzlo u líbivých slibů

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag