Články na téma: privatizace

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil ve zjednodušeném řízení spojení společností Maspex a Jan Becher – Karlovarská Becherovka. Tradiční česká značka tím z francouzských rukou kompletně přechází pod polský nápojářský gigant.

Český poštovní moloch se zásadně změní. Alespoň to zvěstovala vláda. Kolikrát jsme ale tohle už slyšeli? Dá se to ještě brát vážně? Jasné je to, že transformace je naprosto nezbytná.

Po necelém roce je tu opět debata o budoucnosti Budějovického Budvaru. Zatímco loni šlo o poměrně nešťastné vyjádření pirátského lídra Ivana Bartoše, dnes je konstelace rozdílná. Pro pivovar daleko kritičtější.

Státní podniky jsou tu proto, aby si země udržovala pod kontrolou základní strategické schopnosti. Což vaření piva rozhodně není. Ovšem i tak Budějovický Budvar dokazuje, že rozhodování o budoucnosti národních podniků není nijak jednoduché a nemělo by se řídit politickými motivy.

„Kdyby se Koženému povedlo zprivatizovat ázerbájdžánskou naftu – a nebyl od toho zas tak daleko –, tak by se nestal jen nejvlivnějším byznysmenem v Česku, ale v celé Evropě. Měl ovšem smůlu, že narazil na Alijeva a jeho rodinu, kteří byli očividně ostřejší hoši než on,“ říká otec kuponové privatizace Dušan Tříska.

„Pro mě jako pro ekonoma to byl fascinující zážitek. Vyměnil bych pravou ruku za to, mít příležitost prožít privatizaci ještě jednou,“ říká v exkluzivním rozhovoru otec kuponové privatizace Dušan Tříska.

Andrej Babiš působí nezranitelně, ale jeho doba jednou skončí. Chceme-li, aby po Babišovi přišel režim poskytující podmínky pro svobodu, prosperitu a klidný slušný život, potřebujeme porozumět příčinám, které způsobily erozi a posléze zánik režimu předbabišovského. A potřebujeme se také zbavit některých chybných hluboko zažraných představ.

Nový film Příběh kmotra nabízí český politický kýč v kostce: „Když chceš bojovat s hajzlem, musíš zapomenout na pravidla.“

Slova o zřízení státní banky vyvolala sérii úšklebků a rádoby vtipných poznámek. Kolik autorů těchto reakcí ale tuší, jak podobné instituce fungují ve světě a kolik z nich aspoň chvíli přemýšlelo, k čemu by mohla být státem financovaná bankovní instituce dobrá?

Lukáš Kovanda, Jan Keller, Petr Hampl a další. Den před 17. listopadem žádáme několik výrazných osobností, aby se ohlédly a ve zkratce popsaly, co se od revoluce podařilo, co ne. Lovili jsme „napříč názorovým spektrem“ – a můžeme konstatovat, že hodnocení zprava i zleva mají někdy výrazné společné rysy.

S privatizací státních podniků naposledy přišla část poslanců ODS. Neměli se sice k tomu, aby pověděli rovnou, co má stát prodat; v jejich narážkách – „stát nemá prodávat pivo“, „stát nemá provozovat vlaky“, „je nesmyslné, aby stát vyráběl radiátory“ – kupodivu nezaznělo, že „stát nemá doručovat balíky“. Nebyla by ale právě Česká pošta vhodný adept na privatizaci?

Slovenský premiér Robert Fico vždy považoval podnikání ve zdravotnictví za něco téměř nemravného. Proto ani příliš nepřekvapilo, když za jeden z prvních cílů své vlády označil zrušení soukromých zdravotních pojišťoven a vrácení všech slovenských pojištěnců pod křídla jediné státní Všeobecné zdravotné poisťovne, nejpozději v roce 2014.

Poláci přezbrojí armádu. Zároveň tak pomáhají udržet v chodu svůj zbrojní průmysl, který tvoří nezanedbatelnou část polské ekonomiky. České zbrojovky bojují o holé přežití.

Staronový polský premiér Donald Tusk tuší, že druhou vlnu krize už Polsko přežít nemusí. Plán, jak se se špatnými časy vypořádat, ale nemá.

Donedávna se Číňané jen snažili kopírovat nejvyspělejší evropské technologie. Teď, když je Evropa v problémech, chtějí levně vykoupit to nejlepší z Unie.

Skupina ekonomů sdružená v Národní ekonomické radě vlády (NERV) přinesla v minulých týdnech sérii dokumentů, které mapují současnou situaci České republiky na pozadí globální i evropské ekonomiky. Současná situace není příliš růžová. „Tempo konvergence ČR k nejvyspělejším zemím EU se v posledních letech přes nadměrné zadlužování státu zastavilo," píše se v materiálu. „Zastavuje se i růst české produktivity a klesá naše cenová konkurenceschopnost."

Debata o penzijní reformě probíhá. Úhlem pohledu, který chybí, je ale otázka, zda návrh vlády, tedy ta část reformy spočívající v redukci objemu důchodových prostředků ve státním rozpočtu o tři procenta, nějak zásadně přispěje k prevenci dalších krizí našich veřejných financí.