Předplatit časopis Finmag

Vláda šetří. Zchudneme

Pavel Kohout
Pavel Kohout
17. 8. 2012

Je jedno, jestli máme pravicovou nebo levicovou vládu. Ekonomická fušeřina se prosadí vždycky.

Vláda šetří. Zchudneme

Jinými slovy, vysoké daně znamenají odpovědnost. Alespoň podle chápání vlády a ministerstva financí. Nabízí se otázka, jestli toto chápání zodpovědnosti je správné.

Dlouhá léta platilo, že v případě nedostatku peněz stačí zvýšit spotřební daň z cigaret, z nafty anebo v nejhorším případě DPH. To už neplatí. Spotřební daně přesáhly hodnotu, na které jsou výnosy maximální. Už několik let ministerstvo financí čeká, až sousední státy zvýší spotřební daň z nafty. Čeká marně. Vyšší spotřební daň na naftu ze sousedních zemí má jen Německo, kde ovšem obchodníci mají nižší marže. Česká nafta je pak nejdražší ve střední Evropě a český státní rozpočet přichází o miliardy. Jen kvůli tvrdohlavosti ministerstva financí. Tedy, pokud je to jen tvrdohlavost a ne něco horšího.

Temné podezření budí vyjádření náměstka ministra financí Ladislava Minčiče. Zvýšení dolní sazby DPH prý nemohlo způsobit nevalný výběr této daně, neboť „poklesl naopak výnos z položek, které jsou zdaněny základní sazbou daně z přidané hodnoty“. Proboha, absolvent numerické matematiky a kybernetiky přece nemůže myslet vážně takové tvrzení! Náměstek Minčič je navíc specialista na matematické modelování v psychologii a ekonomii, alespoň podle oficiálního životopisu. Samozřejmě musí vědět, co ví každý spotřebitel: lidé kupují zhruba stejný objem zboží v nižší sazbě (které je nezbytné) a zbývá jim samozřejmě méně peněz na nákup zboží ve vyšší sazbě (kde je řada zbytných položek.)

Popírat vliv daňové zátěže na tržby v maloobchodě je jako popírat gravitační zákon. Každý trhovec ví, že dražší zboží se hůř prodává.

Vzhůru nohama jako pravidlo

Premiér Nečas hájí politiku svého kabinetu slovy: „Vláda stojí a padá s tím, že bude snižovat deficit veřejných financí.“ Bohužel, česká vláda má ve zvyku dělat všechno opačně, než by měla. Neplatí to samozřejmě jen pro Nečasovu/Kalouskovu vládu – nebylo by fér kritizovat jen jeden kabinet. Jiří Paroubek neblahé paměti vstoupil do historie veřejných financí svým nešťastným rozpočtem na rok 2006. V onom roce, kdy ekonomika rostla dnes stěží představitelným sedmiprocentním reálným tempem, saldo státního rozpočtu skončilo na hodnotě -2,9 procenta.

Paroubek se dmul pýchou a hloupější část veřejnosti mu jeho samochválu baštila. Ve skutečnosti byl růst roku 2006 výsledkem tří faktorů. Za prvé, hypotečního boomu v domácí ekonomice. Za druhé, úvěrového boomu v celém světě, zejména v Evropské unii. Teprve třetím faktorem byl Paroubkův rozpočtový populismus. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby tempo hospodářského růstu bylo tehdy mírnější za cenu dosažení přebytkového rozpočtu. Ale kdepak! V dobách konjunktury vláda ještě přikládá pod přetopený kotel, zatímco v dobách recese vláda neuváženě vypouští poslední zbytky páry, která ještě zbývá.

Ekonomicky řečeno, vláda se chová procyklicky. Z kybernetického hlediska vláda zvyšuje regulační odchylku od rovnovážného stavu. Z hlediska obyčejného občana je pak úplně jedno, zda máme právě pravicovou nebo levicovou vládu, neboť ekonomická fušeřina je rozšířena napříč celým politickým spektrem.

Prudce návykový dluh

Lze to ilustrovat i na prohlášeních současné ČSSD. A nejen jí. „Česká republika se řítí do smrtící spirály,“ temně varuje levicová nátlaková skupina Social Watch. Šetření na vládních výdajích prý může způsobit propad ekonomiky podobně jako v Řecku. Inu, stát, který na daních vybírá kolem 40 procent HDP (což mimochodem není málo) a zároveň utrácí 50 procent HDP, se jednou zákonitě musí dostat do neřešitelné situace. Když se narkoman nebo alkoholik začne léčit, také to není příjemné. Abstinence bolí, ať jde o jakoukoli drogu. Pro drogu nadměrného státního utrácení to platí rovněž.

Pokud by Kalousek a Nečas chtěli být něčím víc než politiky na jednou použití – po poslední zkušenosti bude mít česká „pravice“ zřejmě prohrané volby na hodně dlouho dopředu – pak by začali šetřit tak, jak se šetřit má. To znamená žádný průvan v peněženkách občanů, žádné zvyšování daní, žádný džihád proti nešťastným živnostníkům.

Znamená to šetření ve smyslu velmi důkladné revize veřejných výdajů, v první řadě výdajů na infrastrukturu, obranu a informační technologie. V těchto oborech se točí hodně peněz, jsou těžko kontrolovatelné a mají velký korupční potenciál. Něco podobného se týká i zdravotnictví. Dále revidovat sociální systém. Je široce známo, jak špatně a nákladně funguje systém dotací na bydlení tzv. nepřizpůsobivých osob.

A konečně, vláda by se měla zamyslet nad svým chápáním slova „odpovědnost“. Voliči chápou význam tohoto slova opravdu velmi odlišně.

Psáno pro Lidové noviny

 

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

DPHJiří ParoubekLadislav MinčičLafferova křivkaMiroslav KalousekodpovědnostPetr NečasSocial Watchspotřební daněstátní dluhstátní rozpočetVáclav Klauszvyšování daní

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Koupit nejnovější číslo