Vystěhovalectví na Západ pouští nové Evropě žilou
Společenský a ekonomický dopad je obrovský: Jedním z největších a nejméně řešených problémů nových zemí Evropské unie je ekonomická emigrace. „Noví Evropané“ odcházejí za lepším životem do bohatší západní Evropy – a na jejich místo nikdo nepřichází a nikdo se nerodí. Jde v mnoha případech o úbytek obyvatelstva srovnatelný s tím, který přinesla druhá světová válka. Nebo větší.

Z Maďarska za poslední tři roky odešlo na půl milionu obyvatel a počet občanů Maďarské republiky tak klesl výrazně pod deset milionů. S těmito znepokojujícími údaji přišel maďarský ekonomický týdeník Heti Világgazdaság, který emigraci přičítá zejména autoritářským sklonům vládnoucí garnitury Viktora Orbána. Renomovaný maďarský týdeník ji srovnává s největším maďarským exodem 20. století, kterým byl útěk asi 200 tisíc Maďarů po porážce maďarské revoluce v roce 1956. Podle Heti Világgazdaság země přišla za tři roky o dvanáct procent práceschopného obyvatelstva, navíc jak dodává, většinou mladých rodin a vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Budapešťská vláda se brání oficiálními statistikami, podle nichž je nových emigrantů „jen“ sto sedmdesát tisíc. Heti Világgazdaság ale na příkladu Německa dokazuje, že oficiální statistiky jsou zavádějící. Podle oficiálních maďarských tabulek odešlo do Německa v letech 2011 a 2012 osm tisíc Maďarů. Podle německých oficiálních údajů jejich počet překročil 65 tisíc.
Politická, nebo ekonomická emigrace? Důsledek je stejně katastrofální
Je otázka, zda je příčinou maďarského exodu opravdu jen či především politická situace v zemi, nebo jde spíš o důsledek vleklé finanční a ekonomické krize. (Její průběh v Maďarsku mimochodem není nepodobný české zkušenosti.) Nezpochybnitelným faktem ale zůstává, že novým zemím Evropské unie pouští odchod práceschopného obyvatelstva žilou. V některých zemích, jako je Maďarsko nebo Lotyšsko, se počet práceschopných obyvatel snížil za posledních dvacet let o desítky procent. V našem bezprostředním sousedství masivní emigrace postihla Polsko, Slovensko i Maďarsko, v posledních letech obrovské množství lidí odchází i z Rumunska. V neposlední řadě bylo masivním vylidněním postiženo bývalé východní Německo, problém jistým způsobem relativizuje, že se jedná o vnitroněmeckou migraci.
Česká republika byla svým způsobem dosud výjimkou, zemí, odkud lidé v tak velikém množství neodcházeli. Naopak, stala se mezi novými zeměmi Unie cílem největší přistěhovalecké vlny. Jen po roce 1992 získalo české občanství na čtyři sta tisíc Slováků, k nim je možné připočítat další statisíce migrantů z Ukrajiny, desítky tisíc z Vietnamu a Ruska, mnoho tisíc Moldavanů, Bulharů či Rumunů. Zatím jen část z nich získala české občanství či povolení k trvalému pobytu, ale faktem je, že výrazně přispěli k dobrým výsledkům české ekonomiky v prvních osmi letech minulého desetiletí.
Ze šťastných království se neutíká
Samozřejmě, že na emigraci části obyvatelstva nebo její odchod za prací se nelze dívat jen jako na čistý minus. Peníze od lidí pracujících v zahraničí často tvoří velkou část domácího produktu, což je typické především v chudých balkánských státech nebo v některých postsovětských republikách. Pracovní zkušenosti a studium v zahraničí přinášejí pak také zajímavé know-how a někdy i kapitálové investice, které realizují lidé, již byli v cizině úspěšní a své peníze pak investují do podnikání ve vlasti.
Obecně lze ale říci, že zdravé ekonomiky a státy jako takové spíš migranty přitahují, než jsou jejich zdrojem. Množství problémů, které odchod značné části pracovních sil do zahraničí přináší, převažuje většinou nad přínosy, které lze v jejím odchodu za hranice hledat. Ze „šťastných království“ prostě lidé do ciziny většinou neodcházejí a svůj tvůrčí potenciál uplatňují doma; nebo si v domovině vytvářejí základnu pro případnou expanzi do zahraničí.
Proto by vedle čísel, jako je růst či pokles HDP na hlavu, míra nezaměstnanosti, sociální struktura a další, bylo vhodné při hodnocení stavu států a úspěšnosti té které vlády brát v potaz i míru přistěhovalectví a naopak vystěhovávání ze země. Poměrně příznivý stav, v němž se v této souvislosti Česko nachází, přitom není jednou pro vždy danou věcí a třeba odliv vzdělané části slovenské imigrace z Česka zpět na Slovensko je jedním z varujících signálů...
Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu