Proč (ne)zařadit zlato do portfolia?
Zlato je dobré mít fyzicky doma jako jinou formu peněz pro případ nejhoršího. Zlato se může hodit i jako střednědobá spekulace nebo protiváha akciím. Vůbec se ale nehodí pro dlouhodobé držení jako investice.

Zlato je už čtvrtý měsíc pod silným prodejním tlakem. Od ledna do dubna cena zlata několikrát atakovala hranici 1350 dolarů. Už už to skoro vypadalo, že se zlato po sedmi letech půstu utrhne ze řetězu a prodejcům zlata začnou nové žně. Jenomže v květnu se krátkodobý trend skončil a od té doby cena zlata setrvale klesá.
Teď v srpnu se propadla už pod 1200 dolarů za unci. Zlato je tak (v dolarech) nejlevnější za poslední rok a půl. Nabízí se tedy pochopitelně, jestli toho nevyužít k nákupu. A dost možná už jste potkali někoho, kdo tvrdí, že odpověď je stoprocentně ano.
Jenže co je stoprocentní?
Já osobně nepatřím k velkým fandům zlata. Nejsem ale taky jeho zapřisáhlý odpůrce. Z mého pohledu má zlato své přednosti i svá negativa. Někdy ho klientům doporučím do portfolia zařadit, jindy ne. Záleží na časovém horizontu a rizikovém profilu celého portfolia. Klíčové je porozumět, jakou zlato hraje úlohu.
Zlato! Zlato?

Slyšeli jste už o „spoření do zlata“? Americké polopřísloví praví: Nikdy se neptej holiče, jestli potřebuješ ostříhat. A my vám ukážeme,
proč se neptat prodavače zlata, jestli koupit zlatou cihlu
Zlato, univerzální prostředek směny
Zlato několik tisíc let funguje jako univerzální platidlo. A jako k univerzálnímu platidlu k němu hodně lidí vzhlíží. Až bude nejhůř, v době války či jiné katastrofy, až bankovky budou mít hodnotu toaletního papíru, bude se hodit mít doma kousek zlata, abychom si měli za co koupit chleba nebo munici.
Pro tento účel je klíčové mít zlato fyzicky doma. Žádné burzovně obchodované kontrakty nebo fondy. Žádné bezpečnostní schránky někde ve Švýcarsku. Pár slitků nebo mincí pěkně doma v šuplíku.
V tomhle případě se ale na zlato vůbec nedívejte jako na investici. Cíl není vydělat. Smyslem takového vlastnictví zlata je mít doma jako železnou rezervu jinou formu peněz, všeobecně přijímanou i v nejtěžších dobách.
Zlato, dlouhodobý uchovatel hodnoty
Zlato také po tisíce let funguje jako velmi dobrý uchovatel hodnoty. Háček je, že to platí jen z hodně dlouhodobého hlediska, řekněme třiceti let a víc. Pokud jde o kratší dobu, řekněme deset roků, pak nejde ani náhodou zaručit, že reálná hodnota zlata bude stejná jako dnes, tedy že cena poroste s inflací. Deset let je na zlato příliš krátký časový horizont. Zlato totiž jako každá jiná komodita podléhá tržním silám nabídky a poptávky a výkyvům cen.
Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.
Kontakt: jan.traxler@finez.cz
Investiční seriál na Finez.cz
Nový seriál Fond-show představuje vybrané investiční fondy – od nejznámějších jmen přes speciální méně známé fondy až po některé fondy kvalifikovaných investorů:
U zlata je to s tržními silami navíc komplikovanější o to, že poptávku kromě průmyslu tvoří ze značné části také investoři a spekulanti. To způsobuje silné krátkodobé pohyby cen. Na delším horizontu je pak určujícím cenotvorným faktorem strana nabídky, která má několik let zpoždění za vývojem ceny. Když cena komodity výrazněji roste, těžaři investují do rozvoje nových těžebních kapacit, v reálné produkci se to ale projeví až po několika letech. Tou dobou začne být převis nabídky nad poptávkou a cena začne klesat.
Když naopak cena komodity výrazněji klesne, těžaři omezují těžbu a neinvestují do nových nalezišť. Pár let trvá, než se to projeví v objemu produkce na trhu. Pak se zpravidla cena stabilizuje. To je fáze, ve které se nacházíme nyní. Jelikož tou dobou těžaři neinvestují do rozvoje dalších nalezišť, po několika letech začne nabídka zaostávat za poptávkou a cena bude zase růst.
Tento cyklus se neustále opakuje u všech těžených komodit. Býčí i medvědí trend u komodit mnohdy trvá celé desetiletí. Na velmi dlouhém časovém horizontu pak platí, že cena zlata v průměru roste zhruba s inflací. Ale abychom mohli do zlata investovat s cílem, že si taková investice uchová svou reálnou hodnotu s inflací, musíme sledovat opravdu extrémně dlouhý horizont.
Přitom na delším časovém horizontu jako ochrana před inflací stejně dobře poslouží i nemovitost, jenom s tím rozdílem, že nemovitost navíc vydělává pravidelný nájem, kdežto zlato žádný výnos nenese. Podobně i akcie dlouhodobě perfektně fungují jako ochrana před inflací, protože z ekonomické logiky ceny akcií ve světě v průměru rostou rychleji než inflace. A podobně jako u nemovitostí nám akcie navíc oproti zlatu generují pravidelný výnos ve formě dividend.
Osobně tedy nevidím jediný důvod, proč zlato kupovat jako dlouhodobý uchovatel hodnoty. Řešit třeba spoření na důchod pravidelnou investicí do zlata považuji za naprosto scestné.
Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?
KNIHY JSOU BYZNYS
• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.
BYZNYS JE HRA
• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?
Zlato k vyvážení a zlato jako spekulace
Někdy ale můžeme využít zlato pro vyvážení celého portfolia nebo prostě čistě jako spekulaci. To má smysl na střednědobém horizontu, tedy řekněme zhruba 5 let. Východiskem pro vyvážení portfolia zlatem je historická zkušenost, že ke zlatu investoři nejvíc tíhnou v dobách ekonomické a finanční nestability. Není to tak úplně vždycky, ale poměrně často při velkém propadu cen na akciových trzích zároveň stoupá cena zlata.
Nyní jsme v situaci, kdy akciový trh v USA roste desátý rok v řadě, což je nezvykle dlouhé období. Naproti tomu cena zlata se posledních šest let plahočí u dna a pořád se nachází zhruba 35 procent pod vrcholem z roku 2011. Dost možná se tam ještě pár let plahočit bude, kdo ví. Každopádně současná konstelace, kdy jsou zjednodušeně řečeno akcie na maximu a zlato na minimu, nahrává myšlence zařadit zlato do portfolia se střednědobým výhledem buď jako jakousi protiváhu akciím, nebo čistě jako spekulaci, že cena zlata dřív nebo později vystřelí zas nahoru.
Jenom musíte být připraveni na to, že zlato je cenově ještě volatilnější než akcie, pohyby o pět procent za měsíc (někdy nahoru, jindy dolů) jsou u zlata naprosto normální. Taková pozice se tedy rozhodně nehodí do konzervativního portfolia.
Za účelem střednědobé spekulace je naprosto nevhodné kupovat zlato fyzicky domů. Zbytečně si připlatíte vysokou marži oproti burzovní ceně. Ono pochopitelně něco stojí zlatou minci vyrazit, dopravit do Česka a něco si vezme taky obchodník. Když pak budete chtít zlato prodat, pak ale zjistíte, že výkupní cena fyzického zlata je zase nižší než burzovní cena. Ve finále rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou fyzického zlata běžně bývá deset a víc procent.
Pro účely hedgingu nebo spekulace je efektivnější použít buď ETF, které fyzicky drží zlato, nebo ETF investující do akcií těžařů zlata, popřípadě fond, který investuje do akcií těžařů zlata nebo zlatých ETF. Fond je nákladově dražší řešení než ETF, ale zase ho můžete mít s měnovým zajištěním do korun, což není od věci, s ohledem na to, jak výrazně kolísá kurz dolaru. U akcií těžařů zlata je pak potřeba počítat s tím, že jejich volatilita je ještě větší než u samotného zlata, taková spekulace se tedy chová tak trochu jako páková spekulace do zlata.