Zavřené obchody o svátcích: Zrušit? Rozšířit? Očima expertů
Už tři roky musí větší obchody během některých svátků zůstat uzavřené. Jak se zákon o prodejní době v praxi osvědčil? A neměl by se ještě rozšířit, nebo naopak úplně zrušit?
Nakoupím v pondělí, nebo budou mít zavřeno? Na konci minulého týdne si s tímhle rébusem lámal hlavu nejeden Čech. Zákon o prodejní době, podle kterého nesmí během vybraných svátků otevřít obchody větší než 200 metrů čtverečních, přitom začal platit už v roce 2016.
Proč je v tom tedy pořád tak velký zmatek? Dost možná proto, že se zákon bez větší logiky vztahuje „pouze“ na sedm konkrétních svátků plus na Štědrý den, kdy se smí prodávat jen do pravého poledne. Nejšťastnější zřejmě není ani omezení „podle metráže“ obchodu. Vytvářejí se tím nejen dvě skupiny podnikatelů, ale i zaměstnanců.
Jedni tak zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě považují za kočkopsa, který si nezaslouží přežít, druzí naopak argumentují tím, že zavřené obchody Čechům nikterak nevadí, a proto by se mohl zákaz prodeje rozšířit na všechny svátky, nebo dokonce i na neděle jako v sousedním Německu.
V půlce minulého měsíce se o další podobě zákona bojovalo v Poslanecké sněmovně, kde se hlasovalo o návrhu Senátorů, aby si o otevírací době mohli opět rozhodovat jen sami obchodníci. Poslanci ale nakonec iniciativu senátorů nepodpořili, jedinou změnou tak je výjimka pro velkoobchody, která se v praxi pravděpodobně dotkne pouze Makra.
Jak se na sváteční zavírání obchodů dívají respondenti naší pravidelné ankety? Jak se podle nich osvědčilo v praxi? Měl by se zákon nějakým upravit, například rozšířit na všechny svátky i neděle, případně na všechny obchody, nebo snad úplně zrušit?
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí
Snažím se na to dívat z pohledu těch, kteří v obchodech pracují. Většinou jsou to ženy. Pravidelně s nimi mluvím při svých výjezdech do regionů a vždycky říkají to samé. Daly by nevímco za to, aby mohly být alespoň ve svátky se svojí rodinou. A přesně tak to vidím i já – státní svátek by měl být čas pro rodinu. Myslím, že většině Čechů už zavřené obchody několikrát do roka nedělají vrásky, zvykli jsme si a přizpůsobili se. Žádné další změny v tuto chvíli neplánujeme navrhnout.
Tomáš Prouza
prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
Tento zákon je hodně nepovedený paskvil, který všechny jenom štve a nemá žádnou logiku. Seznam svátků, kdy mají obchody zavřeno, vznikl náhodným výběrem, „aby jich nebylo moc a prošlo to“. Stejně tak žádnou logiku nemá povinnost zavřít jen obchody nad 200 metrů čtverečních. Proč tady poslanci vytvořili dvě kasty prodavačů, ty privilegované z velkých obchodů, kteří můžou zůstat doma, a ty, kteří mají smůlu, protože pracují v malém knihkupectví?
Jediné, co dává smysl, je nepovedený zákon zrušit, protože většinu lidí mate a mezi prodavači vytváří zlou krev. Přitom by stačilo otevírání nechat na dohodě – jeden velký obchodní řetězec třeba loni jako benefit svým zaměstnancům zavřel už 23. prosince, takže všichni byli na Štědrý den doma, aniž to přikazoval nějaký zákon. Dejme prostě lidem šanci domluvit se.
Nina Hořínová
studentka, brigádnice na pokladně v supermarketu, Twitter: Slečna pokladní
Že se blíží svátek a s ním spojené zavření obchodu, poznáme už den dva dopředu; zákazníci nakupují zásoby, aby svátek bez nakupování přežili, a my prodavači si kolikrát myslíme, že vědí něco, co my ne, a dělají si zásoby. Den po svátku vypadá stejně, plno zákazníků, plno práce... Já osobně bych radši ten den zůstala v práci za stoprocentní příplatek než mít den volna, který stejně prospím po náročném pracovním dnu. Naopak bych uvítala, kdyby bylo povinně zavřeno o nedělích a hlavně 24.12. – nikdo, dokonce ani prodavači, nechce být na Štědrý den za pultem, v některých řetězcích dokonce až do večera. Zákazníků tak jako tak moc nepřijde a tenhle svátek by měl být opravdu pro všechny.
Martin Pánek
ředitel Liberálního institutu
Zavírání obchodů se dobře osvědčilo pro drobné prodejce, pro všechny ostatní je to ale katastrofa. Neexistuje žádný důvod, proč by měl stát rozkazovat, kdy a kam si můžeme jít koupit chleba, a neexistuje žádný důvod, proč by měl stát rozkazovat, kdy a kam můžeme jít pracovat. Stát už přitom dřív nařídil, že za práci na státní svátek náleží dvojnásobný plat – ale nespokojil se s tím, a musel prodavačkám přivýdělek zakázat úplně.
V praxi to vede k bizarním situacím, kdy je v nákupních centrech prakticky stejný počet lidí jako v jiné dny, ale některé obchody v tomto centru otevřeno mít smějí a jiné nesmějí. Pokud stát chce ochránit někoho před prací ve státní svátek, měl by v tyto dny zakázat chodit do práce především kontrolorům České obchodní inspekce.
Renáta Burianová
prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb
Od roku 2016, co je v platnosti zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, máme od zaměstnanců obchodu jen pozitivní zpětnou vazbu. Z pohledu Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb jsme se přiblížili ostatním evropským zemím, kde jsou uzavřené obchody o svátcích standardem (např. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Německo). Domníváme se, že by bylo správné zákon rozšířit na všechny státní svátky. Když zákon vznikal, bylo sedm dnů, které teď platí, kompromisem. Věděli jsme, že kdybychom s předkladateli zákona navrhovali plný počet svátků, Poslaneckou sněmovnou by návrh neprošel.
Nikdy jsme naopak nehovořili o uzavření obchodů v neděli, víme, že v Česku pro takové omezení není spotřebitelské ani politické klima. Co se týká omezení metrů čtverečních, je samozřejmé, že se doba posunula a v zákoně by byla vhodná úprava. To znamená z našeho pohledu klidně bez omezení. Zákon, vznikal v době, kdy na trhu působily nadnárodní společnosti s různými formáty prodejen, supermarkety, hypermarkety, a primárně šlo o zaměstnance těch velkých hypermarketů, které měly otevírací dobu i 24 hodin denně a nebylo výjimkou, když měly na Štědrý den otevřeno do 17 hodin a 26. 12. už byla běžná otevírací doba.
Patricie Šedivá
mluvčí Alza.cz
Naše společnost od počátku aktivně vystupuje proti zákonu. Zároveň celou dobu otevřeně přiznáváme, že v době státních svátků máme otevřeno tam, kde to umožňují podmínky, a to za účelem výdeje zboží, řešení reklamací a pro prezentaci výrobků smluvních partnerů, abychom vyšli maximálně vstříc požadavkům svých zákazníků v 21. století. Vycházíme také z toho, že nejde o prodejny v pravém slova smyslu, k uzavření kupní smlouvy dochází distančním způsobem, a proto mají spotřebitelé zákonný nárok na odstoupení ve lhůtě 14 dní od dodání zboží.
Zákon za dobu své účinnosti ukázal, že v praxi škodí nejen podnikatelskému prostředí, nevýhodný je i pro zákazníky a zaměstnance. Realita ze zkušeností Alzy je, že řada zaměstnanců stojí o to, aby mohli o státním svátku pracovat. Za práci o státním svátku jim je totiž vyplacena nejméně dvojnásobná mzda. Negativní dopad má i v systémovém měřítku – v jeho důsledku se např. vybírá méně daní, narušuje se a omezuje podnikání, protože se diskriminuje jedna skupina podnikatelů na úkor druhých na základě prodejní plochy.
Počet zákazníků nakupujících online prudce roste – roste i sortiment zboží, který tímto distančním způsobem mohou zakoupit. Doslova na pár kliknutí lze koupit zboží od rohlíku po elektromobil. Zákazníci chtějí nakupovat kdykoli – zejména o svátcích, kdy mají klid na výběr a čas být doma pro kurýra nebo si zboží vyzvednout osobně a hlavně – zboží chtějí hned. Proto je potřeba zohlednit i budoucí trendy v nakupování a vyjít zákaznickým požadavkům maximálně vstříc.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund
Otázka je položena špatně. Z principiálního hlediska bychom se totiž shodně mohli ptát, naštěstí hypoteticky, jestli se v praxi osvědčilo třeba zavírání hranic při vybraných svátcích. Vždyť i celníci by měli mít víc zákonného volna, když ho mají pokladní.
Zavíráním hranic, byť jen ve vybrané svátky, bychom nepřípustně omezili svobodu pohybu, pamětníkům dali rozpomenout na léta komunismu a zadrátované hranice. Nyní naštěstí hranice zadrátované nejsou a na jiný světadíl můžeme odletět klidně i na 1. svátek vánoční. Jenže principiálně je uzavření obchodů shodné s hypotetickým uzavřením hranic. Stát brání svobodě nakupování, když tedy naštěstí ne svobodě pohybu. Ale svobodu omezuje.
Z morálního hlediska je velmi obtížné posuzovat, jestli se zavírání obchodů v praxi osvědčilo. Dovedeno do extrému, osvědčilo se v praxi zadrátování hranic před rokem 1989? Technicky vzato ano, režim docílil, čeho chtěl – dostal občany lépe pod kontrolu. Morálně vzato pochopitelně a zásadně ne. Stát sice docílil svého, ale fatálně tím omezil svobodu jednotlivce. Zavření obchodů o svátcích tak fatálním omezením svobody samozřejmě není, ale jedná se o zásah do svobody rozhodování a do svobody kontraktu, který není vyvážen žádným odpovídajícím celospolečenským benefitem. Proto je žádoucí příslušnou legislativu zcela zrušit. Je principiálně amorální a prakticky vzato vlastně nepřínosná.
Otevřete, jsou tu lidi (a chtějí nakupovat)
V Česku máme státní svátky a ostatní svátky. Pokud zrovna nejste státní zaměstnanec pověřený vyvěšováním státní vlajky na státní stožár na státní svátek, rozdíl ani nepoznáte: obojí se v jízdním řádu označuje jako den pracovního klidu a děti nejdou do školy. A kupodivu pro zavírání obchodů nemá tohle dělení žádný význam. Není to tedy tak, že by stát řekl Dneska mě budete oslavovat, tak tady na to máte volno, zákaz prodeje se týká třeba i některých původně církevních svátků. A některé z těch státních může naopak být svobodně otevřeno vše.
Pokud jste soutěživý typ, vyzkoušejte si
Kvíz zavírací doby na Peníze.cz
Související témata
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu