Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Z úspěchu DIP může profitovat celá společnost

Petr   Čížek
Petr Čížek
18. 12. 2023
BrandVoice

O stárnutí populace a neudržitelnosti současného způsobu financování penzí víme již desetiletí. Namísto reformy jsme se však zatím vždy dočkali pouze několika více či méně trvalých parametrických zásahů do stávajícího systému. Nyní však dochází ke změně v podobě dlouhodobého investičního produktu (DIP).

Z úspěchu DIP může profitovat celá společnost
S DIP si člověk může dopřát postupným čerpáním po dobu 14 let i kolem 40 tisíc ke státnímu důchodu (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Poslanecká sněmovna v listopadu po letech příprav schválila zavedení takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP), který daňově zvýhodňuje investování i mimo penzijní fondy, například do akcií, dluhopisů či podílových fondů.

Cílem DIP, který by měl po schválení Senátem a podpisu prezidenta začít platit již 1. ledna 2024, je, aby se Češi začali na důchod v mnohem větší míře než dnes zajišťovat sami a aby se jejich dlouhodobé investice na stáří zhodnocovaly více, než tomu bylo dosud.

Dochází tak ke změně, která by se mohla stát skutečným impulsem pro zapojení občanů do dlouhodobého, pravidelného a dostatečně výnosného investování na stáří, navíc s pozitivním dopadem na celou ekonomiku.

Snižovat finanční závislost na státu 

Státní podpora DIP bude mít formu daňové úlevy, kdy si bude moci každý účastník odepsat z daňového základu až 48 tisíc korun ročně (což znamená roční úsporu na dani z příjmu až 7 200 korun). Dalších až 50 tisíc korun ročně mu bude moci s daňovým zvýhodněním přispívat zaměstnavatel.

Podmínkou daňového zvýhodnění bude odkládání peněz nejméně po deset let a výběr peněz nejdříve v 60 letech účastníka. Bezpečnost nástroje bude zajištěna tím, že DIP budou moci nabízet pouze subjekty, které mají licenci České národní banky. Jedná se zejména o investiční společnosti, banky či obchodníky s cennými papíry.

DIP má za cíl pomoci snižovat finanční závislost lidí v důchodu na státu. Počet lidí v produktivním věku (15 až 64 let) bude v příštích 20 letech rychle klesat, avšak senioři nad 65 let budou v populaci zastoupeni čím dál tím více. Zatímco dnes na jednoho důchodce připadají tři ekonomicky aktivní lidé, kolem roku 2050 už to nebudou ani dva.

Lidí v produktivním věku bude zkrátka příliš málo na to, aby svými odvody na sociální pojištění sami pokryli důchody, které by odpovídaly těm dnešním. Penze v poměru ke mzdě tak budou muset být nižší než dnes, a pro udržení životní úrovně bude nutné, aby si ji lidé dorovnávali z vlastních zdrojů.

Dosavadní systém dobrovolného penzijního spoření, které stát podporuje příspěvkem a daňovou úlevou, se přitom pro plnění těchto cílů ukázal jako zcela nedostatečný. Objem peněz v něm aktuálně odpovídá jen 3 % nároků na současné i budoucí důchody. Navíc 80 % majetku spravují staré (takzvané transformované) typy fondů, které svým klientům za uplynulých deset let doručily v průměru jen 1% roční výnos. Reálná hodnota tohoto majetku (po zohlednění inflace) tak dokonce o více než 20 % klesla!

DIP by měl nově motivovat Čechy, aby si pro investování na stáří volili investiční produkty s vyšším výnosem, který na delším horizontu překoná inflaci. Je na to skutečně nejvyšší čas, protože právě dostatečně dlouhá doba investování v kombinaci se správně zvoleným produktem jsou klíčovými parametry, které umožní úplně každému vybudovat si solidní majetek i s relativně malými pravidelnými příspěvky.

To, co si investor odloží v prvních letech dlouhodobého investování, totiž vydělá nejvíce – na třicetiletém horizontu při 7% ročním výnosu až osminásobek. Je to díky „úrokům z úroků“, které se na sebe postupně „nabalují“ jako sněhová koule.

Obrovský potenciál

Jaký rozdíl může DIP oproti dnešní převažující praxi přinést, ilustruje modelový příklad dnes 35letého člověka, který si bude po dobu 30 let měsíčně odkládat 3 500 korun. Pokud si vybere investiční produkt s průměrným 7% výnosem ročně (podobným tomu, jaký nabízí například fond akciových trhů Efektika, který nakupuje burzovně obchodované fondy kopírující index S&P 500), může při odchodu do penze v 65 letech odcházet s částkou přesahující čtyři miliony korun. Díky tomu bude vedle státního důchodu pobírat navíc 40 tisíc měsíčně po dobu až 14 let.

Jestliže však tentýž člověk bude stejnou částku (včetně státního příspěvku!) odkládat do transformovaného penzijního fondu (tedy, jak už víme, s 1% ročním výnosem), získá za stejnou dobu ani ne polovinu toho, co v prvním případě – pouze 1,6 milionu korun. Po zohlednění inflace (2 % ročně) by kupní síla jeho peněz byla dokonce nižší než v době, kdy je odkládal. V takovém případě by mu čtyřicetitisícová měsíční renta vyplácená vedle státního důchodu vystačila jen na pět let.

Je tak zjevné, že se bez masového investování do výnosnějších investičních produktů neobejdeme. Jeho potenciál je obrovský. Obecně se uvádí, že lidé s průměrným příjmem by měli pro zachování stejné životní úrovně odcházet do důchodu alespoň s dvěma miliony korun úspor.

Pokud tento předpoklad přeneseme na pět milionů obyvatel, kterých se týká nebo se v nejbližších letech bude týkat, znamenalo by to deset bilionů korun, jež by se mohly v následujících dekádách na investičním trhu objevit. To je více než sedminásobek toho, co je v současnosti umístěno ve všech domácích investičních fondech, včetně těch penzijních.

Zatímco současné penzijní fondy dnes investují většinou jen do státních dluhopisů, díky DIP by tu mohl vzniknout obrovský investiční balík „dlouhých peněz“, z nichž by mohla profitovat celá společnost. Tyto prostředky by před tím, než budou vypláceny budoucím důchodcům, mohly pomoci modernizovat zemi – například ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru financovat dobudování chybějící veřejné infrastruktury, u které nám ve srovnání s většinou našich sousedů „ujíždí vlak“.

Vždyť například jen do modernizace české železniční sítě je třeba investovat celý bilion korun.

Pokud se podaří Čechy přesvědčit, aby se začali ve větší míře sami finančně zajišťovat na penzi, vyhneme se scénáři s nedostatečnou domácí poptávkou a narušeným sociálním smírem, narušujícím ekonomický růst a vyvolávajícím makroekonomickou a politickou nestabilitu. Přejme si proto, aby nová příležitost odkládat si efektivněji peníze na stáří oslovila v České republice co nejvíce lidí. Měla by se tak lépe nejen četná generace „Husákových dětí“ ze 70. a 80. let minulého století (jíž se neudržitelnost současného způsobu financování penzí týká nejvíce), ale dlouhodobý prospěch by z toho měla celá česká společnost.

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czNextPage Media

Finmag BrandVoice: Partnerem článku je Investika

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Petr   Čížek

Petr Čížek

Předseda představenstva společnosti Investika, kterou v roce 2015 spoluzaložil. Po studiu na Národohospodářské fakultě na Vysoké škole ekonomické v Praze působil například v bance HSBC Bank plc. nebo... Více

Související témata

BrandVoiceco se děje s miliardamiDIPdůchodová reformadůchodyekonomikainvesticeinvestováníkomentářMiliardy v pohybuProsperitastátní podporazajištění na důchod
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo