Vesmírné materiály jako miliardový byznys. Honba za asteroidy právě začíná

Loni v září přistálo na Zemi pouzdro o velikosti kufru. Obsahovalo asi 250 gramů oblázků a štěrku z povrchu asteroidu Bennu ze vzdáleného vesmíru. Vyvrcholilo tím sedmileté úsilí americké kosmické agentury NASA. Sonda OSIRIS-REx odstartovala ze Země v září roku 2016 pomocí rakety Atlas V. Po dvou letech cesty a překonání dvou miliard kilometrů dosáhla svého cíle – planetky Bennu (objevena byla v roce 1999) o průměru menším než 500 metrů.

Přistání o tři minuty dřív

Sonda se startovní hmotností 1,5 tuny i s palivovými nádržemi plnými hydrazinu má tvar zhruba krychle s asi třímetrovou délkou strany, z níž jsou vysunuté sluneční panely, antény a přístroje. Navzdory nepatrné gravitační síle planetky se dokázala udržet na její oběžné dráze, kde zůstala další dva roky.

Když se Branson a Bezos perou, Musk se směje. Jak číst vesmírné závody miliardářů

Už během svého kroužení sonda zjistila, že Bennu není hladkým, pevným objektem, nýbrž shlukem balvanů a štěrku. „Sotva drží pohromadě díky vlastní mikrogravitaci,“ popsal pro redakční článek v odborném časopisu Science hlavní výzkumník mise Dante Lauretta, který je současně profesorem na Arizonské univerzitě. A když se pak 20. října 2020 sonda těsně přiblížila k planetce, její robotické rameno se na pět sekund dotklo povrchu, vyfouklo na něj stlačený dusík a zvířené částice prachu a kamení zachytilo do sběrného kanystru.

Následně sonda zapálila raketové trysky a zvolila kurz, který ji navedl k dráze Země. Dne 24. září 2023 kolem naší planety prolétávala ve vzdálenosti 101 000 kilometrů a vystřelila pouzdro s nabranými vzorky směrem k Zemi. To do zemské atmosféry vstoupilo rychlostí 44 500 km/h, zbrzdil jej padák a přistálo na testovací a výcvikové střelnici v americkém Utahu. Stalo se tak o tři minuty dříve, než se předpokládalo, což je u tak dlouhé cesty jistě omluvitelné. Co je ale důležitější: investice ve výši jedné miliardy dolarů (22,4 miliardy korun) nebyla promarněna.

Vzorky vědci zatím zkoumají a věří, že z materiálu získají informace o době před vznikem a v počátcích naší Sluneční soustavy. Současně také zjišťují, jestli najdou aminokyseliny a další organické sloučeniny, které jsou nezbytné pro vznik života.

Tím výzkumná mise sondy OSIRIS-REx ale neskončila. Teď míří k asteroidu Apophis, který patří mezi takzvaná blízkozemní tělesa. Jeho dráha se může zkřížit s dráhou Země a přinejhorším se s ní i srazit. Pozorování této planetky sonda zahájí v dubnu 2029, bude ji oblétávat 18 měsíců. Má také v plánu svými tryskami narušit povrch Apophisu, aby odhalila a spektrálně prozkoumala materiál na povrchu i pod ním.

Led, titan i fosfáty z Měsíce

Mise OSIRIS-REx navázala na japonské družice Hayabusa a Hayabusa 2, které v minulých letech dopravily na Zemi vzorky prachu z jiných blízkozemních asteroidů – v prvním případě to bylo méně než gram, v druhém případě pět a půl gramu.

Jiný vesmírný materiál, který zatím čeká na dopravu na Zemi k podrobným rozborům, je teď na Marsu. Jde o tři desítky vzorků hornin, které nasbíralo americké robotické vozítko Perseverance, a jejich cena bude násobně větší než těch z planetky Bennu. Podle plánů by pro ně měla přiletět samostatná mise s raketou schopnou odstartovat zase z povrchu Marsu do vesmíru.

Původní představy, že to vyjde asi na čtyři miliardy dolarů (90 miliard korun), se však ukazují jako hodně podceněné. Podle současných propočtů, uvádí vědecký časopis Nature, by akce měla přijít na osm až jedenáct miliard dolarů (až 246,7 miliardy korun) a ty teď NASA v rozpočtu k dispozici nemá. Takže marsovské vzorky zatím na dopravce čekají.

Dá se předpokládat, že vědci se budou snažit získat materiál i z dalších kosmických objektů. A časem nejen z důvodů vědeckých, ale i přízemně praktických. Podle předpokladů jsou totiž ve vesmíru – kromě surovin potřebných pro astronauty – také cenné materiály pro průmysl na Zemi.

(…)

Zaujalo? Ve zbytku textu z aktuálního čísla Finmagu se toho dočtete ještě víc. Třeba jak surovinově zajímavé jsou asteroidy a jestli je vůbec podle práva možné těžit suroviny ve vesmíru.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Lithiové bohatství je na dosah. Tak pozor, ať ho „neprožereme“

• Našel „svatý grál budoucnosti“. Věděli jsme, co děláme, říká o úspěchu český vědec

• Historický milník v podpoře technologických startupů: CzechInvest zahájil spolupráci s CERN

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag