Neklikej na tu přílohu! Válka na Ukrajině vře i mezi hackery

Všichni tak nějak máme ponětí o tom, kde aktuálně probíhají boje, jak postupuje armáda nebo jaké jsou škody. A asi jsme i zaslechli, že válku Rusku a Putinovu režimu vyhlásili Anonymous.

Tahle známá hackerská skupina je navíc díky svým kouskům dostatečně vidět i slyšet. A to hlavně díky Twitteru, kde se jimi náležitě chlubí.

Vedle „obyčejné“ války tak paralelně probíhá válka kybernetická. Válka, která ve výsledku napáchá možná ještě víc škod.

Malware se velmi rychle dostal i do ostatních zemí Evropy a poškodil třeba i takové obry jako jsou dánské Maersk Line nebo americký FedEx.

Útok před válkou

Kybernetické útoky na Ukrajinu začaly mnohem dřív než samotný vpád ruských vojáků na její území. A historie hackerských útoků na tuto východoevropskou zemi sahá až k roku 2017, a to rovnou k zatím nejškodlivějšímu malwaru, který byl zaznamenán: NotPetya.

Tenhle malware byl zatím tím nejškodlivějším a největším kybernetickým útokem. Jeho motiv byl pravděpodobně politický a cílem byla Ukrajina, kde infikoval na osmdesát společností a institucí. Mezi nimi byla například i ukrajinská centrální banka.

Díky své škodlivosti se ovšem tento malware velmi rychle dostal i do ostatních zemí Evropy. Následně poškodil třeba i takové obry jako jsou dánské Maersk Line nebo americký FedEx. Celkové škody podle odhadů expertů dosáhly zhruba deseti miliard amerických dolarů (222 miliard Kč), přičemž jednotlivé firmy sčítaly škody v řádech stovek milionů dolarů.

Kybernetické útoky se následně nevyhnuly ani Spojeným státům. Jen z poslední doby jsou dobře známy útoky na SolarWinds (které mířily na vládní instituce) nebo na Colonial Pipeline (americký ropovod).

Malware po sobě zničí jakékoliv stopy. Je tak velmi těžké jej detekovat, ale šířit se přitom může poměrně snadno.

Rozcvička na síti

NotPetya byl tedy povedený útok, ale také byl zjevně pouhou rozcvičkou. Na začátku března byl totiž detekován nový malware HermeticWizzard a HermeticRansom. To je software, který smaže kompletní obsah nakaženého zařízení a je schopen se šířit na další zařízení zapojená do jedné sítě.

Virus cílí na ukrajinské organizace a je tak jasné, že kromě války klasické probíhá na Ukrajině válka neviditelná, v kybernetickém prostoru. Cílem zde není území, ale informace a data, poškození jednotlivých institucí a narušení jejich dalšího běžného fungování.

Podle expertů je však tento malware navržen tak, že po sobě zničí jakékoliv stopy. Je tak velmi těžké jej detekovat, ale šířit se přitom může poměrně snadno. Zároveň je těžké odhalit, odkud virus pochází.

Na jednu stranu se můžeme domnívat, že je za tím kvůli souvislosti s válečným konfliktem Rusko, ale zájmy na kybernetickém útoku by mohly mít i další země s diktátorskými režimy. Válčení tak dostává úplně nový rozměr.

Kam až tahle válka může dojít, nikdo neví. Ovlivnit však může životy milionů lidí bez toho, aniž by věděli, že nějakou virtuální válku vedou.

Kybernetická válka

O kybernetických válkách se mezi IT odborníky ví, jelikož ti se v první linii setkávají s jednotlivými hrozbami. Větší povědomí o virtuální válce a tajemných hackerech nemáme. Až konflikt na Ukrajině to změnil, a to díky na úvod zmíněné skupině Anonymous.

Tihle hackeři vyhlásili válku Rusku ve virtuálním prostoru krátce poté, co na Ukrajinu vtrhlo. A zatímco ukrajinská armáda brání pozemní cíle při těžkých bojích, členům Anonymous se už podařilo například ovlivnit vysílání ruských televizních stanic, zajistit seznamy „spolupracovníků“, omezit vlakový provoz anebo se postarali o výpadky elektřiny.

Kam až tahle válka může dojít, nikdo neví. Ovlivnit však může životy milionů lidí bez toho, aniž by věděli, že nějakou virtuální válku vedou. A že jsou dost možná i cílem daného útoku.

Právě v tom je nebezpečnost kybernetických válek. Nikdo není schopný přesně detekovat, odkud virus útočí, ani kdo je jeho konečným cílem. Díky digitalizaci, globalizaci a propojení systémů se viry šíří nekontrolovatelně rychle. V ohrožení mohou být i strategické cíle jako jsou energetické sítě, vlaková doprava, řízení letového provozu a další.

Těžce se počítají také finální škody, které hackerské útoky napáchají. Nikdo totiž není přesně schopen vyčíslit ztráty, které zneužití dat může způsobit. A povědomí nemáme například ani o míře rizika, které může stát za pouhým otevřením přílohy neznámého e-mailu...

Kam dál? Válka Ukrajina vs. Rusko na Finmagu:

• Hra na kuře s Putinem? Tohle bude bolet, ale jedno fakt nesmíme
• O Rusech a Rusácích i o tom, že starý je furt dobrý. Chytré čtení je tu
• Investovat v Rusku? To je hodně riskantní sázka, varuje analytik
• Dolary si nechte, za plyn chci rubly! Putinův majstrštyk zdraží všechno všem
• Ohromující ropná krize? Evropa má plán, jak odstřihnout Rusko

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag