Články na téma: Barack Obama

Lukáš Kovanda cestoval do Spojených států, aby poznal zákulisí vyjednávání smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi USA a Evropskou unií. Přinášíme jeho rozhovor s Fredem Bergstenem, který poodhaluje americké motivy k uzavření úmluvy.

Má jít o největší dohodu o volném obchodu v dějinách. Přesto (právě proto?) je z Transatlantického obchodního a investičního partnerství mnohým nevolno. Cosi zásadního pro EU a USA se prý dohaduje za zavřenými dveřmi. Lukáš Kovanda, autor seriálu Kovaná ekonomie, jede do Bruselu a Spojených států zjistit, jak moc jsou dveře opravdu zavřené. Pro jistotu přibaluje pádné kovářské kladivo...

V Iráku je černá díra. Zhltla biliony amerických dolarů a chce víc. Každý dolar je do ní vtažen tak silnou gravitací, že ji nemůže opustit.

Pokud děláte byznys v dolarech, hrajte podle amerických pravidel, jinak vás přísný strýček Sam propíchne svým ukazováčkem a oškube. Toto poučení plyne z případu banky BNP Paribas.

Reálně Američané proti Rusku vystupují tvrději než Evropská unie, ani oni však nehodlají pouštět dál než k víceméně bezvýznamným gestům. Rusku se možná jeho postup vůči Ukrajině opravdu nevyplatí, jak ale naznačuje sloupkař Washington Examineru, pokud se tak stane, ekonomické sankce na tom budou mít podíl pramalý.

Jak se zdá, Západ by radši další „restart“ vztahů s Ruskem než jakýkoli razantnější krok.

V říjnu se Obamově administrativě podařilo po urputných politických bojích opět zvýšit strop pro maximální možné zadlužení federální vlády. Dle některých výhra rozumu nad emocemi – bankrot největší ekonomiky světa byl odvrácen. Není však skutečnost spíše taková, že bankrot Spojených států byl pouze odsunut, a až jednou přijde, bude o to bolestivější?

Slova o „vypnutí americké vlády“ a „bankrotu USA“ zvyšují důvěru trhů v Ameriku.

Parlament ovládne ten, kdo dokáže sehnat nejvíc peněz a pořídit za ně takovou kampaň, která nejvíc odpovídá tomu, co voliči chtějí slyšet. Volič tomu odmítá věřit, má přece svoji hlavu. A připustit si to je obtížné i pro samotné politiky – proto jsou taky jejich výkony tak žalostné. Přinášíme třetí díl analýzy našeho volebního chování z pera Petra Hampla.

V předchozím příspěvku jsem se vám pokoušel přiblížit názory amerických liberálů (to jest sociálních demokratů) volným převyprávěním toho, jak vykládá americkou historii i současnost jeden z jejich hlavních ideologů. Jen jsem neprozradil, o kterého šlo – to bylo na vás. Redakce prý byla trochu v šoku, že první správný tip na Paula Krugmana se pod článkem objevil už o půl čtvrté ráno. Protože mám ovšem starost o vaše duševní zdraví, teď vám řeknu, jak to bylo s Amerikou ve skutečnosti.

Alan Krueger, šéf ekonomických poradců prezidenta Baracka Obamy a dřívější profesor z Princetonu, přiznává: „Deficit se v USA snižuje kontraproduktivně a neefektivně. Neřeší se vůbec problém dlouhodobého schodku.“

Barack Obama pracuje na posilování státní moci a na stále větším „státním pečovatelství“. Jeho plány se právě teď zadrhávají na tom, na čem se zardhnou vždycky. Když si stát začne osobovat víc a víc pravomocí, začne je dřív nebo později zneužívat. Následuje skandál a získat zpět ztracenou důvěru je těžké. Přesně to se teď stalo americkému prezidentovi, jehož druhé volební období možná skončilo dřív, než pořádně začalo.

Pro Američany jsou největšími prezidenty Washington, Lincoln a Franklin D. Roosevelt. Po řadě dalších zbylo v učebnicích místo jen na jméno, ti významnější mají u fotky dvě tři věty. Barack Obama už má svou úvodní větu jistou, je prvním prezidentem černé pleti. Dokáže si vybojovat i větu druhou? A co by říkala?

V souvislosti se senátním grilováním Johna Brennana, nominovaného prezidentem Obamou na funkci ředitele CIA, se ve Spojených státech rozhořela polemika kolem stále častějšího nasazování bezpilotních letadel v boji proti teroristům v různých koutech světa. John Brennan je totiž pokládán za jednoho z architektů tohoto způsobu vedení války, jež má v Americe mnoho odpůrců, stejně tak jako používání donucovacích metod a extrémních nátlakových způsobů výslechu vůči zajatým teroristům.

V debatách prezidentských kandidátů nebyl jediný člověk, který by hájil pravicovou zahraniční politiku. Ovšem on ji koneckonců nikdo nehájil ani v amerických debatách mezi guvernérem Romneym a prezidentem Obamou.

Americký Kongres se chystá skokově zvýšit zdanění dividend. Byznysmeni se rozhodli k drsnému kroku: než se nechat holit Barackem Obamou, radši se bez tučných novoročních šeků dočasně obejdou. Počkají si na rozumnější vládu.

„Obamovo znovuzvolení by bylo totální pohromou pro americkou ekonomiku. Naproti tomu Romneyho ekonomický program je mnohem nadějnější - hovoří například o tom, že nedopustí zvyšování daní,“ tvrdí prominentní americký ekonom Richard Vedder.

Američané půjdou k volebním urnám už za necelé dva měsíce. Obhájí současný prezident svoji pozici, nebo bude muset vyklidit Bílý dům? Přichází čas si ukázat, na čem může Barack Obama stavět svoji kampaň.

Za necelé dva týdny, přesně 15. dubna, se odehraje celonárodní protestní akce, slibují klíčoví představitelé Holešovské výzvy. Jak známo, nežádají nic malého: demisi vlády, odchod prezidenta Václava Klause a další zásadní změny. O tom, nakolik budou úspěšní, nakonec dost možná rozhodne, zda v ten den bude nad Českem svítit sluníčko, či bude naopak zakaboněno.

Warren Buffett se protřele stylizuje coby hotový Mirek Dušín, lidumil, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Streetu ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to baští.

Emanuel Derman, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: „Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo.“