Články na téma: minimální mzda

Minimální mzda v roce 2025 stoupne skoro o 2000 korun. S novým mechanismem jejího výpočtu podnikatelům končí čekání, jak a kdy vláda o výši minimální mzdy v dalším roce rozhodne. S posledním letošním dnem skončí taky zaručené mzdy.

Vláda tentokrát nebyla papežštější než papež, přesněji „bruselštější než Brusel“. Přistoupila na to, že minimální mzdy porostou rychleji než mzdy průměrné, ale míň, než si přeje evropská směrnice. Kromě toho konečně zbaví soukromý sektor systému zaručených mezd.

Vláda se částečně vzdává kontroly nad minimální mzdou. Ta má v příštích letech být kolem 45 procent průměrné mzdy. Novela zákoníku práce také zjednoduší systém zaručených mezd.

Vláda není žádná „nejvyšší moudrost“, která by byla schopná určovat správnou cenu lidské práce. Proto by měla regulaci zaručených mezd jednou provždy pustit k vodě.

Marian Jurečka páchá další dobro. Není však jisté, zda změny, které chystá v systému minimálních mezd, také dobře skončí.

Při jednáních o navyšování minimální mzdy se znovu debatuje o institutu takzvané zaručené mzdy, která určuje minimální míru výdělku podle složitosti či namáhavosti vykonávané práce. Odbory požadují její navýšení napříč všemi stanovenými skupinami, zaměstnavatelé zase už dlouho volají po jejím zrušení. Měl by stát určovat soukromému sektoru výši mezd? Zeptali jsme se expertů.

Nedávno se odehrálo další kolo debat na téma minimální mzda. Každoroční bitva mezi zástupci firem, odborů a politiky letos skončila zvýšením o tisícovku. Zaměstnavatelé jásají, odbory zuří. Je ale třeba se stále takhle handrkovat, nebo by měla být minimální mzda součástí nějakého automatu?

Víme, jak na to, přestaneme být montovnou, s levnou ekonomikou bude ámen, tvrdí sociální demokraté. Věřit se jim to však nedá.

Bohuslav Sobotka včera vyhlásil zvyšování minimální mzdy. Od ledna bude místo dosavadních 11 000 korun 12 200 korun. Aktuální studie z USA ale ukazují, že prudké zvýšení minimální mzdy vede k propadu příjmů nekvalifikovaných pracovníků, případně k rychlejší automatizaci a robotizaci. Tedy k úplné ztrátě zaměstnání a příjmů z něj.

Od jaké částky může vést minimální mzda k nezaměstnanosti? Ptali jsme se ekonomů na „bod zlomu“.

Od roku 2011 se v celé České republice medián hrubé měsíční mzdy zvýšil o téměř osm procent. V některých oborech byl ale růst několikanásobně vyšší. Polepšili si hlavně špatně placení zaměstnanci, kterým pomohlo zvyšování minimální mzdy, a manažeři. Zároveň je růst výdělků patrný i v technických profesích.

Chceme dostat minimální mzdu nad hranici chudoby, tedy na víc než 12 tisíc hrubého měsíčně, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ta částka je pro něj základ, zákonné minimum by prý pak mělo dál růst – ideálně na 60 procent průměrné mzdy. Pro orientaci, letos by šlo o 16,5 tisíce korun před zdaněním a odvody.

Minimální mzda se má od ledna 2017 už potřetí ve třech letech zvýšit, tentokrát na 11 tisíc korun. Odbory už rok pod heslem Konec levné práce bojují za vyšší výdělky. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by ale mzdy měly růst až ve chvíli, kdy Česko přestane být montovnou. Pokud budeme „předbíhat“, hrozí podle ní, že firmy přijdou o zakázky a začnou propouštět.

Domluvit se na tom, o kolik navýšit minimální mzdu, je pro politiky, zástupce podniků a zaměstnanců neřešitelný problém. Z dohadování, jestli je v Česku její výše důstojná, se už stal v posledních letech evergreen. Jde ale vůbec efektivně určovat minimální mzdu, aby o její výši nerozhodovalo politikaření?

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Při tradičním novoročním běžeckém rozhovoru jsme si s ekonomem a poradcem ministra financí Alešem Michlem povídali o letošních vyhlídkách české ekonomiky a také o tom, jak a kde na finančních trzích hledat stabilitu.

Česká ekonomika v letošním roce roste. Dokonce prý nejrychleji v celé Evropě. Máme se radovat? A přinesou dobré hospodářské výsledky lepší mzdy? Ptáme se Vladimíra Dlouhého, Pavla Kohouta, Aleše Michla a dalších osobností.

Je česká minimální mzda příliš nízká? Jak by pracovní trh ovlivnilo její navýšení, o kterém se teď zase mluví? Zeptali jsme se předáka odborů Josefa Středuly, šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, ekonoma Pavla Kohouta, sociologa Jana Kellera a dalších osobností.

Dost možná poslední z našich předvolebních dotazníků přináší odpovědi Radka Johna, čestného předsedy strany Věci veřejné a jejího volebního lídra.

TOP 09 na to jde tentokrát jinak. Nevysílá do voleb v čele kandidátky svého „stařičkého mocnáře“, ba ani žádného jiného vysoko postaveného topkaře. Po lídrovi nesáhla ani do spřízněného hnutí Starostové a nezávislí, společnou kandidátku povede politikou dosud nepolíbený exviceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

„Evropa je naše moře.“ Někdy se to podaří, že má volební slogan vtip i jakousi poezii. Jenže slogan je jedna věc a reálná každodenní politická práce druhá. Jakým směrem by chtěli v Evropě otáčet kormidlo Piráti? Ptáme se předsedy a volebního kapitána Ivana Bartoše.