Články na téma: společnost

Velká volnost a flexibilita. Možnost vydělat až tisíc dolarů (22 tisíc korun) měsíčně při pracovní době čtyři hodiny týdně. Ale také stigmatizace a nemalé společenské náklady. Tak v rozhovoru pro Finmag.cz popisuje Cathy Reisenwitzová, americká publicistka a tvůrkyně na OnlyFans, klady a zápory podnikání na této platformě.

Je s podivem, že o infekčním onemocnění, které mělo loni na svědomí nejvíc lidských životů, jsme z médií v podstatě neslyšeli. Řeč je o tuberkulóze. V roce 2022 jí podlehlo zhruba 1,4 milionu lidí, což je víc než celkový počet obětí covidu. Přesto se tuberkulóze v bohatých zemích, kde už na ni prakticky nikdo neumírá, nevěnuje téměř žádná pozornost.

Jedním z největších úspěchů lidstva v minulém století bylo obrovské navýšení produkce potravin. Mezi lety 1900 až 2000 se zvýšily sklizně plodin šestinásobně, zatímco světová populace narostla jen o necelý čtyřnásobek. To znamená, že lidé dnes mají v průměru o padesát procent víc potravin než jejich prapraprarodiče. Přesto část světa stále hladoví.

Nemít nic v osobním vlastnictví, ale vše si předplácet. Zhruba tak by se dalo teoreticky shrnout finální stádium předplatitelské ekonomiky. Jenže takový model fungování společnosti má svá – dosud nepříliš viditelná – úskalí. Nahlédněme dnes společně do možné budoucnosti a odhalme limity či přímo nebezpečí života na předplatné.

Ekonomové zbožňují dvě věci: za prvé, montovat se ostatním vědcům do jejich bádání a za druhé, spontánně vzniklé systémy, které fungují bez regulace shora. Tento článek je o tom druhém. Vysvětluje, proč i sebestředný a sobecký homo oeconomicus nakonec rád podrží dámě dveře.

Tématem dalšího dílu podcastu Future is Now je „emergence všeho“. Co si pod tímto termínem představit? Sara Polak a Tomáš Mikolov kromě jiného řeší koncept vědomí vesmíru a třeba i otázku, jestli stavu vědomí může dosáhnout i umělá inteligence (nebo jestli ho nemá už teď).

Před deseti lety socioložka Kateřina Nedbálková přiblížila v knize Matky kuráže životy gay a lesbických rodin, ve Spoutané rozkoši v roce 2006 zachytila každodennost ženských věznic, ale patrně největší ohlas jí přinesla loňská Tichá dřina, studie dělnictví v Baťově továrně. V rozhovoru vypráví nejen o něm, ale třeba i o tom, v čem je užitečný Karl Marx.

Jsme skutečně tak chytří, jak si myslíme? Je naše civilizace tím nejvyspělejším, co Zemi zatím potkalo? Důkazy pro to máme silné, ale nemusí být vše tak černobílé, jak to vypadá, přemítá v dalším díle speciální série podcastů Future is Now expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov. Usaďte se a užijte si jeho už pátou polemiku s antropoložkou a vědkyní Sarou Polak.

Covid nás naučil spíchnout roušku z trenýrek a v mezičase si upéct kváskový chleba, válka na Ukrajině a dvojciferná inflace nás možná donutí chodit na dříví a jezdit na olej z friťáku. Preppeři a survivalisté budou připraveni.

Proč milujeme časopisy o jídle a bydlení, proč toužíme mít na zahradě vlastní bazén, i když nás každé léto trápí sucho a není z čeho napouštět, a proč stále vtipkujeme o frontách na banány, i když je už víc než třicet let po sametové revoluci? Sociolog Pavel Pospěch vysvětluje některé společenské jevy, které jsou na první pohled nepochopitelné.

Množství údajů, které za sebou trousíme při pochodu virtuálním prostorem, se nám po automatizovaném zpracování algoritmy vrací jako bumerang v podobě až děsivě přesného mikrocílení. Díky němu je každý z nás vystaven odlišnému informačnímu obsahu a zároveň odstaven od toho, který konzumují ostatní. Jak dlouho bude trvat, než personalizaci podlehne i prostor fyzický?

Až na jednu nulu to bude rok plný dvojek. Očima numerologů čísla spolupráce a sjednocování, ale i citu a emocí. Symbol duality, protipólů. Co si z toho kdo vezme, je na každém z nás. Na co se ale těší vybraní zástupci českého byznysu? Co nás v příštím roce čeká?

Rok 2021 byl rokem šoků – biologických, energetických, dodavatelských, cenových. Svět se dál pere s pandemií stále nového koronaviru a během toho je šokován tím, jak moc jsou lidské záležitosti na této planetě vzájemně provázané.

Závislost na hazardním hraní škodí nejen samotnému hráči, ale velmi často i jeho rodině a skrze kriminalitu i celé společnosti. Gambleři ale tvoří spíš jen viditelnou menšinu. Pro většinu hráčů je hazard prostě jen způsob trávení volného času, koníček, nebo sport, ze kterého mají obce i stát nemalé příjmy. Jak tedy hazard celkově dopadá na společnost?

Hazard je celosvětový fenomén, který provází lidstvo už od vzniku civilizace. Pro jedny bezbožný byznys s lidským (ne)štěstím a závislostí, pro druhé zábava, sport nebo lákadlo pro turisty. Povyražení pro bohaté a falešná naděje pro chudé. Jak si stojí tenhle byznys v Česku?

Pandemie a klimatické krize ukazují bídu individualismu, ve kterém nachází shodu liberálové i konzervativci. My přitom potřebujeme holistická řešení. Čeká nás proto velký politický spor.

Je to nejen báječná zábava pro stovky milionů lidí a dobrý výdělek pro statisíce vyvolených, ale i užitečný obraz možného fungování společnosti, která se proměňuje před očima. Už dlouho to nebylo tak pěkně vidět jako na právě probíhajícím mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2021. Fotbal je rychlejší, dynamičtější, zkrátka modernější než kdykoliv předtím.

Na pulty dorazil nový Finmag a s ním i popularizátorka umělé inteligence Sara Polak na titulní straně. Ne nadarmo tak trochu chaoticky. Ochutnejte část velkého rozhovoru, v němž mimo jiné Polak prozradí, proč se nacházíme na hraně chaosu.

Po dvanácti měsících izolace, uzavřených podniků a teď i okresů, přeplněných nemocnic, krachujících byznysů a rostoucí nezaměstnanosti, nemluvě o desetitisících mrtvých, už je pro leckoho těžké se dívat do budoucnosti optimisticky. Co když nás ale nečekají roky krize a zmaru, ale začátek pořádně rozjeté party dekády?

Předvolební období je jako dělané pro hodnocení výsledků i slibů různých stran. Jaká měřítka bychom ale měli použít?

„Při čtení o ‚politice a její pravdě‘ člověka napadne, jak blízko k sobě mají dvě slova: pravda a právo. Jako by ze statě o politice a pravdě vyplývalo, že práva vycházejí lidských pravd, jsou odvozena od pravd lidí. Odtud už je ale blízko k úvaze, zda existují univerzální lidská práva, jestliže neexistují univerzální lidské pravdy,“ začíná svou úvahu žurnalistka Irena Válová. Jak se k ní postaví právník Aleš Pejchal?