Články na téma: uprchlíci

Ukrajinci se po letech dominance Slováků stali aktuálně nejpočetnější cizineckou skupinou na českém trhu práce. Vyplývá to z podrobných statistik, které v aktuálním vydání magazínu Českého statistického úřadu Statistika&My zanalyzoval ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. „Třebaže ukrajinští pracovníci působí v Česku dlouhodobě, v posledních dvou letech situaci výrazně proměnil příchod válečných uprchlíků,“ píše.

Česká populace stárne, firmám scházejí lidé a je třeba to řešit, jinak to poškodí českou ekonomiku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka proto nedávno oznámil, že zvýší kvóty pro „dovoz“ pracovníků z ciziny. Jenže jakkoliv to je dobrá okamžitá pomoc pro některé firmy, dlouhodobě to problém české ekonomiky ani podstatné části podniků nevyřeší. Co je tady špatně?

Nejdřív velkorysé rozpočtové provizorium a potřeba dalších kompenzací za koronavirová opatření, pak usilovné hledání úspor v desítkách miliard korun. A nyní nečekané náklady s Ruskem vedenou válkou na Ukrajině a s tím spojené výdaje na zvládnutí uprchlické krize. Kde na to vzít? Přijdou vyšší daně?

Evropě hrozí uprchlická krize 2.0. A to starý kontinent ještě nedokázal vstřebat krizi první.

V rozpočtu Evropské unie na roky 2021–2027 toho bude hodně jinak. Západ má střední Evropy dost, začal myslet sám na sebe a dodatečně nám vrací naše chování v uprchlické krizi.

„Už několik let pozorujeme, že mladí odkládají přechod do dospělosti,“ říká psycholog Jan Šerek. Může v tom být strach převzít odpovědnost, ale i nemožnost najít jistotu v práci – často jsou mladí skupinu nejvíc ohroženou nezaměstnaností. Tato nedozrálost se odráží v příklonu mladých k radikalismu, v ochotě naslouchat populistům i ve snížené toleranci k cizímu.

Populární filozof vzkazuje: přestaňme imigranty blahovolně tolerovat a nabídněme jim společnou politickou vizi, společný boj.

Nikdy tu nikdo nevyhrál volby s heslem „Víc byrokratického sadismu!“ Tak proč v tom musíme žít?

Vicepremiér lže o německých dávkách pro uprchlíky nebo o počtu Turků v Berlíně. Navrhuje nerealistické opevnění hranic a na štít si ve válce proti imigraci dává bezdomovce, které ještě před rokem vytlačoval z Václaváku. Nenechejte své blízké, aby mu na to skočili.

Příval syrských uprchlíků změní Německo. Ale jak? Může povzbudit stárnoucího tahouna Evropy k většímu výkonu?

Zkušenosti a kontakty ze spontánní pomoci uprchlíkům v Budapešti a v Röszke se ještě můžou hodit.

Teplí versus tradiční rodiny, uprchlíci versus nemocné děti, ženy v šátku versus ženy emancipované: mohli bychom konečně přestat vytvářet falešná dilemata?

Kam byste se vydali, kdybyste museli emigrovat z Česka? A co by se muselo stát, abyste o takovém kroku začali přemýšlet? Zeptali jsme se ekonoma Pavla Kohouta, sociologa Jana Kellera, politologa Jiřího Pehe, advokáta Tomáše Sokola a dalších osobností.

Pokud jsme tak hrozně chudí, že nemáme na rozdávání, pak by se nám tedy mohl hodit lidský kapitál, který v uprchlických táborech čeká na svou šanci.

David Cameron zdraví účastníky londýnského teplého pochodu i muslimy, kteří slaví ramadán. Čeští politici namísto uklidňování davových psychóz dělají opak.

Plují sem samí chlapi, válečníci, ekonomičtí migranti, takové nezachraňovat. Jistě. A jak jste na to všechno, prosím pěkně, přišli?

Problém Evropy je, že si neumí přiznat, že přistěhovalcům nedokáže nabídnout nic moc víc než dávky.

Zkuste si představit mraveniště o rozloze přibližně 1500 čtverečních kilometrů, tedy oblast jen třikrát větší než Praha. Máte? A teď do ní kromě sebe vměstnejte 19 milionů lidí, kterým nerozumíte ani slovo a kterým vlastně za slovo ani nestojíte.